Tuzemské fakultní nemocnice v těchto letech procházejí zásadními změnami v oblasti elektronizace – ať už jde o již uskutečněnou nebo teprve připravovanou výměnu nemocničního informačního systému za modernější či o dílčí posuny v digitalizaci – například zavádění aplikací pro zdravotníky a pacienty nebo optimalizování elektronické zdravotní dokumentace. Fakultních nemocnic jsme se zeptali i na to, jak se stavějí k telemedicíně a používání umělé inteligence. Z jejich odpovědí je patrné, že s postupným zaváděním těchto novinek počítají, někde už s ním i začali. Dozvíte se také, co je podle fakultních nemocnic největší brzdou rozvoje digitalizace tuzemského zdravotnictví. Mezi ty nejčastěji zmiňované patří nejasná a složitá legislativa a chybějící standardy zdravotnické dokumentace.
Jaký je váš názor na distanční medicínu/telemedicínu a v jakých oblastech si ji dovedete představit? Jaký je váš názor na používání umělé inteligence ve zdravotnictví? Realizujete již nějaké projekty se zapojením umělé inteligence?
Fakultní nemocnice Bulovka, odpovídala tisková mluvčí Eva Stolejda Libigerová: Telemedicína má ve zdravotnictví určitě svoje místo a její vliv bude stoupat zejména tam, kde bude možnost na dálku monitorovat životní funkce pacientů a nebude se jednat „jenom“ o nahrazení osobního styku videohovorem.
Umělá inteligence bude hrát obrovskou roli, to je zjevné. V této souvislosti připravujeme veřejnou zakázku na využití v mamografii, ale je to jistě jenom začátek.
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, odpovídala tisková mluvčí Tereza Romanová: Telemedicína samozřejmě nemůže nahradit přímý kontakt s pacientem, a tudíž má logicky své limitace. Nicméně v určitých oborech a situacích má zcela jistě své opodstatnění a je velmi prospěšná. Jako příklad lze uvést on-line konzultace specifických stavů a konzultace u pacientů, kteří mají bydliště ve větší vzdálenosti od superspecializovaného pracoviště.
Umělá inteligence je určitě krokem k efektivní medicíně, nicméně je nutné podotknout, že dodavatelé AI (artificial intelligence čili umělá inteligence – pozn. red.) si neuvědomují povinnost poskytovatelů nemocniční péče dodržovat platnou legislativu v oblasti kybernetické bezpečnosti a GDPR. Zároveň v oblasti AI vůbec není řešen souhlas pacienta. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady chystá spuštění AI pro mamografii do pilotního provozu.
Fakultní nemocnice Plzeň, odpovídala tisková mluvčí Gabriela Levorová: Telemedicína je jedním z klíčových prvků budoucnosti našeho zdravotnictví. Některá pracoviště ve FN Plzeň již telemedicínu používají nebo ji testují. Aktuálně ji používá Kardiologická klinika, kde je provozován jednosměrný vzdálený dohled na pacienty. Na Dětské klinice v diabetologické ordinaci a na I. interní klinice v diabetologické ambulanci probíhají dílčí testovací aktivity zapůjčených zařízení, která jsou testována po dohodě s pacienty a jejich rodiči. Zájmem FN Plzeň je zavedení telemedicíny a poskytování telemedicíny/telemetrie v kontextu interních a řady dalších oborů.
Na Klinice zobrazovacích metod jsou používány prvky umělé inteligence – takzvané algoritmy – již řadu let. Jsou to postupy, kdy výpočetní systém vyhledává podezřelá ložiska a v určitém smyslu je dokáže i analyzovat. Nově se používají i programy, které jsou založeny na využití takzvaného hlubokého učení – umožňují přesné měření objemu tkání. To je často využíváno například při neurologických onemocněních či při hodnocení nádorového postižení prostaty nebo vyhledávání podezřelých ložisek. Do budoucna počítáme s využitím postupů umělé inteligence při hodnocení rentgenových snímků hrudníku nebo kostí. Abychom produkty AI mohli používat, musí mít přesně daný stupeň certifikace zdravotnického prostředku.
Další novinkou, kterou zavádíme k léčbě i edukaci, je virtuální realita. V rámci rehabilitace tato metoda přináší pacientům nový směr v léčbě a zdravotníci i pacienti si ji velmi chválí. V blízké době bychom rádi prvky virtuální reality aplikovali i pro dlouhodobě hospitalizované dětské pacienty v rámci vzdělávání, které je součástí připravovaného projektu Škola hrou. Zároveň virtuální realitu zavádíme na nových pracovištích při edukaci zaměstnanců v různých oblastech.
Fakultní nemocnice Olomouc, odpovídal tiskový mluvčí Adam Fritscher: Telemedicínu používáme již přes deset let a máme s ní výborné zkušenosti. V současné době ji máme nasazenou asi na deseti ambulancích a neustále přibývají další. Zájem je obrovský – a to jak ze strany lékařů, tak ze strany pacientů.
Umělou inteligenci používáme v různých oblastech, například ve vytěžování faktur nebo u zobrazovacích metod (RDG, Gastro), připravujeme projekt na přípravu zdravotnické dokumentace z rozhovoru mezi pacientem a lékařem a na předpřípravu historie důležitých pacientských dat relevantních k aktuální návštěvě u lékaře. Pro širší vedení firmy jsme zpřístupnili ChatGPT v prostředí MS Teams pro seznámení se s produkty AI a hledáme řešení pro další využití – například v oblastech práva, kvality, a dalších.
Fakultní nemocnice Hradec Králové, odpovídal tiskový mluvčí Jan Špelda: Chceme reagovat na všechny dotazované inovace. V oblasti radiologické diagnostiky diskutujeme konkrétní projekty.
Fakultní Thomayerova nemocnice, odpovídal tiskový mluvčí Petr Sulek: Určité využití distanční medicíny bude do budoucna bezpochyby důležité, je to jedna z možných cest k řešení problémů současného nedostatku zdravotnického personálu.
Fakultní nemocnice v Motole, odpovídala Miroslava Mikasová z odboru komunikace: Distanční medicína má zcela jistě svoje místo ve zvýšení komplexnosti péče o pacienty a zvýšení efektivity léčby, například optimalizace medikací.
Stejně tak může být umělá inteligence výrazným nástrojem pro vyšší kvalitu poskytované péče – lepší diagnostiku, zmenšení pravděpodobnosti zanedbání, jako významný korelační nástroj.
Ústřední vojenská nemocnice Praha (ÚVN), odpovídala tisková mluvčí Jitka Zinke: Obě oblasti jsou velice zajímavé a do budoucna mají velký potenciál. Oblastí využití je však řada a je na zvážení každého zdravotnického zařízení, jakou formu zvolí.
Fakultní nemocnice Ostrava: Telemedicínu je nutno standardizovat a definovat závazná pravidla pro její zařazení do úhrad, což je řešeno v centrálních projektech ministerstva zdravotnictví.
Umělá inteligence má v oboru obrovský potenciál – ve FN Ostrava připravujeme například projekt v rámci zobrazovacích metod.
Co je podle vás největší brzdou rozvoje digitalizace zdravotnictví v České republice?
FN Bulovka: Velká komplexita procesů, složitost a náročnost problematiky veřejných zakázek, nedostatek lidí v IT ve zdravotnictví.
FN Královské Vinohrady: Nejvíce neexistence jednotných číselníků a agend, dále také chybějící metodika ministerstva zdravotnictví a v neposlední řadě chybějící jednotné formáty dat pro vedení a výměnu zdravotnické dokumentace.
FN Olomouc: Standardy, legislativa, nemožnost lehce upgradovat základní informační systémy, nesystémové a nedostatečné přidělování finančních zdrojů.
FN Hradec Králové: Nepřipravenost a nejasnost legislativy, například nedostatečný právní rámec pro sdílení informací ze zdravotní dokumentace.
Fakultní Thomayerova nemocnice: Největšími brzdami digitalizace jsou podle nás v některých oblastech složitá legislativa, otázka financování a nedostatek IT odborníků.
FN v Motole: To, že není definovaná celková koncepce.
ÚVN: Zastaralost IT systému, nejednotnost a to, že v minulosti nebyly zavedeny standardy zdravotnické dokumentace.
FN Ostrava: Zastaralost prostředí, nestandardizovaná dokumentace, neexistence centrálních číselníků, konzervativní prostředí a další faktory.
Jakub Němec
