Zdravotní stav populace má naprosto zásadní a nezastupitelný vliv na konkurenceschopnost firem, národní i celoevropské ekonomiky. Kvůli tomu i kvůli neúprosnému demografickému vývoji je nejvyšší čas postavit prevenci a příklon lidí ke zdravému životnímu stylu do středu zájmu firem i politiků. Role EU by přitom měla být především koordinační. V eurodebatě Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice na téma „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“ se na tom shodli kandidát do Evropského parlamentu za koalici Spolu Ondřej Krutílek (ODS) a odborníci z oblastí automotive, energetiky a práva.
Podle kandidáta do Evropského parlamentu Ondřeje Krutílka hraje zdravotní stav populace z hlediska konkurenceschopnosti podniků i národní ekonomiky a ekonomiky Evropské unie zcela zásadní roli. Zdůraznil ale, že je k této oblasti nutné přistupovat s rozumem. „Jde o nalezení míry, aby národní a evropské politiky fungovaly dohromady a například na bagatelní onemocnění se nešlo s pověstným kanónem, který konkurenceschopnost naopak podváže, ať už regulatorně nebo administrativně,“ míní Krutílek.
S ohledem na rozdělení kompetencí mezi členské státy a unijní instituce by podle Krutílka měla být role Evropské unie spíše koordinační a měla by spočívat v nalézání dobré praxe použitelné napříč Evropou. „V tomto směru oceňuji například důraz na prevenci, na boj proti antibiotické rezistenci nebo akcent na duševní zdraví, k jehož prokazatelnému zhoršení došlo zejména po pandemii covidu,“ vyjmenoval kandidát na europoslance.
Připravme se na demografické změny
Že se Česká republika musí připravit především na postupné stárnutí populace a prodlužování pracovní kariéry, v eurodebatě akcentoval ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Týká se to všech oborů včetně energetiky. Klíčová je samozřejmě prevence, ale i z osobní zkušenosti vím, že máme čím dál větší problém se zajištěním zdravotních služeb, kdy jsou objednací lhůty k zubaři nebo k různým specialistům často neúnosné,“ upozornil Hájek. I neodborníkovi je proto podle něj jasné, že pozdní zdravotnické zásahy – ať už z důvodu podcenění prevence, nebo kvůli omezené dostupnosti péče – vedou v konečném důsledku k vyšším škodám na zdraví, a tím samozřejmě i k ekonomickým škodám kvůli vyšší nemocnosti a nižšímu pracovnímu výkonu.
Fakt, že Evropa prochází významnou demografickou proměnou a jsme svědky postupného stárnutí evropské populace, označila v diskusi za klíčový také advokátka Eva Kinnertová z advokátní kanceláře PORTOS. „Kvůli tomu bude nutné klást větší důraz na preventivní zdravotní péči i včasnou diagnostiku zhoubných onemocnění. Je také důležité celkově posílit informovanost obyvatel o významu prevence i o konkrétních možnostech jednotlivých preventivních programů nabízených zdravotními pojišťovnami,“ uvedla Kinnertová. A dodala: „Zdravotní obtíže jsou často důvodem pro předčasný odchod zaměstnanců do starobního důchodu, což zvyšuje tlak na sociální systém a zároveň to dále odčerpává pracovní kapacity. Současně je dnes mnoho odvětví závislých na ochotě odborníků pracovat i po dosažení důchodového věku.“
Podle Kinnertové se nelze spoléhat na to, že budoucí úbytek pracovních sil bude sanován občany ze zemí mimo Evropskou unii. Státy by proto měly sázet především na dostupnou péči a prevenci. „Dostupná lékařská péče spolu s kvalitní preventivní programy jsou klíčem nejen ke zlepšení celkového zdraví obyvatel České republiky, a tím i k zajištění co největšího množství potřebných pracovních kapacit, ale i k udržení rostoucích nákladů na zdravotní péči z veřejných rozpočtů v akceptovatelné míře,“ popsala advokátka.
Široká škála možností, jak motivovat
Že jsou produktivita a schopnost podávat dlouhodobě konzistentní výkon v souladu s požadavky firmy úzce propojeny se zdravím, si myslí i partner pro oblast automotiv v regionu střední a jihovýchodní Evropy ve společnosti EY Petr Knap. „S pokračujícím stárnutím populace může hrát proti Česku relativně nízký věk dožití ve zdraví. A asi jen krátkodobě si už budeme moci ‚dovolit‘ prakticky nezaměstnávat lidi nad 50 let věku. Přitom jde o loajální a často velmi efektivní zaměstnance, kteří by mohli vyplnit různé pozice a zastat minimálně na částečný úvazek velký kus práce,“ uvedl v eurodebatě Knap.
Jak v pracovním prostředí klást důraz na prevenci a zdravý životní styl popsal v eurodebatě na příkladu automobilky Škoda Auto její ředitel pro vnější vztahy Michal Kadera. „Téma zdraví našich zaměstnanců je pro naši společnost velice důležité. Proto je také oblast wellbeingu jednou z priorit naší sociální udržitelnosti. Dlouhodobě se zaměřujeme na podporu prevence u všech skupin zaměstnanců prostřednictvím Polikliniky Škoda a útvaru Zdravotních služeb a ergonomie. Jako jedna z prvních výrobních společností jsme zcela nekuřácká firma. Zaměstnance motivujeme ke zdravému životnímu stylu nejen kvalitním závodním stravováním s výběrem zdravých jídel, ale také třeba formou sportovně-charitativních výzev ŠkoFit, díky kterým zaměstnanci pomáhají pohybem charitativním projektům. V posledních letech se stále více zaměřujeme také na téma duševního zdraví třeba specifickou webovou stránkou ŠkodaStresu, na které se mohou zaměstnanci seznámit se způsoby zvládání stresu a podporou duševního zdraví,“ uvedl v eurodebatě Kadera.
A doplnil, že Škoda Auto nabízí svým zaměstnanců příležitosti k diskuzím na témata prevence a zdravého životního stylu prostřednictvím workshopů, komunitních aktivit, týmových rozhovorů, ale také individuálních anonymních psychologických konzultací. „Aktivně reagujeme na současné dění v automotive, a to v České republice i ve světě. Přinášíme nová témata s cílem podpořit naše zaměstnance i regiony informacemi, odbornou pomocí či akcemi,“ deklaroval Kadera.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák