Možnost úhrad automatických inzulinových pump a senzorů i pro pacienty s diabetem druhého typu, to bylo jedno ze zásadních témat 3. ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví. Řešení je velmi blízko, naznačili diskutující. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dokonce ani nečeká na schválení příslušného zákona, který je nyní v resortním připomínkovém řízení, a již pracuje na risk-sharingových schématech tak, aby mohla úhrady spustit ještě před účinností zákonné úpravy. Na summitu to uvedl náměstek ředitele VZP Jan Bodnár.
Že má dohoda o úhradách automatických inzulinových pump a senzorů pro diabetiky druhého typu brzy přejít do zákona, řekl na summitu předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. Doplnil, že vzniklý legislativní návrh je silně kompromisní a nebude se týkat všech 200 tisíc pacientů s diabetem druhého typu, kteří se léčí inzulinem. „Finanční objem by byl z hlediska udržitelnosti v tuto chvíli neakceptovatelný. Ale část pacientů, která bude léčena více injekcemi inzulinu za den, bude ochotna spolupracovat a podrobí se nějakému školení, se snad v brzké době k senzorům dostane. Děkuji plátcům, že o tom vážně uvažují a už to dávají do finální podoby, protože návrh zákona je v resortním připomínkovém řízení,“ uvedl Prázný.
Pojišťovna dává procesu zelenou
Svou aktivní participaci na řešení úhrad pro diabetiky druhého typu potvrzuje i VZP. „S Českou diabetologickou společností spolupracujeme dlouhodobě a myslím, že i velmi úspěšně. Otázka senzorů pro diabetiky druhého typu tedy není prvním projektem, který máme před sebou, abychom ho společně vyřešili,“ ujistil na summitu náměstek ředitele největší tuzemské zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.
VZP se podle jeho slov na novinku v úhradách a vyhodnocení jejího přínosu pečlivě připravuje. „Stejně jako jakoukoli jinou intervenci musíme i otázku senzorů hodnotit z hlediska úspěšnosti a toho, zda vůbec vstup této technologie pro diabetiky druhého typu naplní předpoklady, které máme,“ řekl Bodnár.
Uvedl také, že VZP má odsouhlasenou metodiku sledování a indikátorovou soustavu. „Z hlediska indikátorů bych ještě doplnil, že nečekáme na schválení zákona, ale poměrně intenzivně komunikujeme s různými dodavateli tak, abychom nastavili risk-sharingová schémata, abychom dokázali hradit senzory pro diabetiky druhého typu po domluvě s odbornou společností ještě před účinností zákonné úpravy,“ prozradil Bodnár, podle něhož stojíme před dobrým projektem, který může výrazně vylepšit zdraví mnoha diabetiků.
„V tuto chvíli pojišťovny hradí pouze proužky, které dokážou indikovat hladinu potřebného hemoglobinu. Dohodli jsme se s Českou diabetologickou společností, že by bylo vhodné k tomu přistoupit proaktivně a inovovat úhradu, abychom v tuto chvíli dokázali hradit senzory pro diabetiky druhého typu těm firmám, které budou mít zájem uzavřít s námi risk-sharingovou dohodu – sleví nám tedy výrazně tento produkt, aby i podle nás, coby plátců, byla tato léčba efektivní. Zatím jsme ty debaty úplně nedokončili, ale věřím, že v brzké budoucnosti se nám povede zakotvit i senzory do běžného typu úhrad,” upřesnil ještě Bodnár na později konaném sympoziu Zdravotnického deníku Ekonomika a management diabetologie.
Zhruba pro čtvrtinu pacientů
Argumenty, proč by úhrady automatických inzulinových pump a senzorů výrazně pomohly diabetikům druhého typu shrnul již na loňském sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal. Opřel se i o data. „Vycházíme z doporučení evropské i americké diabetologické společnosti, v nichž jasně stojí, že diabetici druhého typu, kteří jsou na inzulínové léčbě třemi a více injekcemi denně, by měli mít glukózové senzory, což si Americká asociace klinické endokrinologie nechala i ogradovat gradem A. Máme randomizované klinické studie, máme metaanalýzy těchto randomizovaných studií, máme data z reálné praxe,“ popsal Šoupal na sympoziu.
Upozornil také, že podle návrhu, se kterým přišla Česká diabetologická společnost, by kritéria úhrady pro pacienty s diabetem druhého typu léčící se inzulinem byly ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi striktní. „Námi navrhovaná kritéria jsou přitom neobvykle přísná – tak, že to nemá v Evropě obdoby. Všude jsou ta kritéria benevolentnější,“ uvedl tehdy s tím, že by na úhradu dosáhlo zhruba 50 tisíc takových pacientů – tedy čtvrtina z jejich celkového počtu.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
