Má dohodovací řízení o úhradách pro příští rok naději na to, že se podaří uzavřít dohody ve větším množství segmentů? Situaci určitě neusnadňuje ekonomická situace některých svazových zdravotních pojišťoven, na druhou stranu zástupci řady segmentů deklarují snahu o to, aby se dohody dosáhnout povedlo. Vedle dodržení dohody uzavřené na konci roku mezi Českou lékařskou komorou, odboráři a vládou by nemocnice stály o další sjednocování úhrad, rozšíření výkonového CZ-DRG na úkor paušálu či růst úhrad v následné péči na reálnou výši nákladů.
Podle čísel prezentovaných minulý týden na jednání analytické komise by příjmy systému veřejného zdravotního pojištění měly příští rok dosáhnout více než 515 miliard korun (loni to bylo přes 460 miliard). Platí přitom, že – alespoň podle čísel za uplynulý rok – největší část peněz spolkne ústavní péče, na kterou jde polovina nákladů.
Tento segment během předchozích pěti let rostl více než byl průměr s tím, že zatímco celkem náklady mezi lety 2018 a 2023 vzrostly o 60 procent, v případě nemocnic to bylo 67 procent. V tuto chvíli to zároveň vypadá, že trend bude vzhledem k domluvě uzavřené v závěru loňska ohledně odměňování zdravotníků pokračovat. Za nemocnice tak jde o jednu z podmínek, které je třeba se v rámci dohodovacího řízení držet.
„V každém případě pojišťovny musí akceptovat dohodu, která byla uzavřena na konci roku a týkala se platů lékařů. To znamená, že než vůbec začne nějaké dohadovací řízení, musí být rezervovány minimálně tři miliardy korun, spíš více, aby bylo možné udržet mzdovou úroveň lékařů, která byla dohodnuta v roce 2023,“ uvádí za Asociaci nemocnic ČR její předseda Miloslav Ludvík, podle něhož je v rámci dohodovacího řízení nutné vyjednávat právě o tom, aby bylo zachováno dohodnuté.
Podmínku dodržení dohody akcentuje ve svých prioritách, které představilo na zasedání analytické komise, také ministerstvo zdravotnictví (více jsme psali zde).
Růst jen z krytých zdrojů
A jaké další priority mají nemocnice? „Obecně bych řekl, že nejdůležitější je, aby se všechny strany shodly. Je potřeba nějaký nárůst, ale takový, aby byl krytý zdroj, který mají k dispozici zdravotní pojišťovny,“ domnívá se Miloslav Ludvík.
„Jsem zvědav, s jakou nabídkou a představou přijdou VZP a svazové zdravotní pojišťovny. Věřím, že alespoň parciální dohoda na nějakém parametru či funkčním úhradovém modelu může být reálná. My určitě máme zájem o sjednocení úhrad, další rozšíření výkonového CZ-DRG na úkor paušálu, o zreálnění cen za naše služby a růst úhrad v následné péči na reálnou výši nákladů, tedy o minimálně cca 400 Kč na ošetřovací den,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
Na druhou stranu je ovšem podle něj těžké predikovat, jak by dohodovací řízení mohlo dopadnout. Poukazuje na řadu neznámých, zejména na nákladové stránce poskytovatelů péče. Otázkou podle něj například je, jaký bude zákon o odměňování zdravotníků, na němž ministerstvo přislíbilo pracovat – zda se bude týkat jen nemocnic, nebo všech segmentů. Otazník samozřejmě je také nad tím, jaká bude inflace či predikce růstu mezd a výběru pojistného. Aby se přitom v rámci jednání o úhradách pracovalo s co nejpřesnějšími a nejaktuálnějšími čísly, plánuje analytická komise ještě jedno zasedání, na němž už bude známa dubnová predikce ministerstva financí.
Podle Michala Čarvaše by každopádně dohodovacímu řízení pomohlo, aby ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda, na tripartitě dohodly podmínky pro růst mezd, které tvoří dvě třetiny nákladů nemocnic.
A co by se i do budoucna dalo udělat pro to, aby jednání poskytovatelů a plátců o úhradách byla co nejúspěšnější? „Postavit dohodovací řízení tak, aby v něm všechny strany byly rovnoprávné, protože v tuto chvíli poskytovatelé nemají příliš mnoho šancí, jak donutit pojišťovny tedy plátce k jakékoliv akci. V podstatě vždy tahají za kratší konec provazu,“ uzavírá Miloslav Ludvík.
Zdroj grafů: jednání analytické komise
Michaela Koubová
