V ekonomické rovině má zdravotní stav populace naprosto zásadní a nezastupitelný vliv na konkurenceschopnost firem a celé národní ekonomiky. Politici i firmy by proto měli začít klást větší důraz na prevenci a na osvětu o aktivním a zdravém životním stylu. V Eurodebatě, kterou společně uspořádaly redakce Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice, se na tom shodl místopředseda sněmovního zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti a kandidát za hnutí ANO do europarlamentu Jaroslav Bžoch s odborníky z různých oborů.
Za zásadní pro národní ekonomiku označil zdravotní stav populace v Eurodebatě místopředseda sněmovního zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch. „Vzhledem k tomu, jak se u nás vyvíjí ekonomika a zároveň nezaměstnanost, která je dlouhodobě na nízké úrovni, tak nedostatek zaměstnanců a nemocnost mohou zásadně ovlivnit konkurenceschopnost a efektivitu podniků,“ uvedl Bžoch s tím, že jsme exportně orientovanou zemí a zároveň jednou z nejvíce průmyslových zemí v rámci EU, což také znamená velké nároky na zaměstnance. „Proto bychom měli klást větší důraz na prevenci. A to nejen my politici, ale zároveň i podniky, protože jde o komplexní problém,“ řekl Bžoch.
To, jak zásadní má úroveň zdravotní péče dopad na hospodářskou kondici zemí, lze jednoznačně vidět ve světových datech, zdůraznil v Eurodebatě zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk. „Čím vyšší kvalita zdravotnictví, tím vyšší naděje na dožití a kvalita života. Tím déle tedy déle mohou lidé zůstat aktivní a přispívat k ekonomickému výkonu země. Pokud se podíváme například na indikátor naděje na dožití, Česku se daří dlouhodobě pomalu dohánět sousední Německo i průměr EU, i nadále za ním však zaostává. Dočasně navíc přinesla výrazný propad hůře zvládnutá reakce na pandemii covidu. V rámci střední Evropy je na tom sice Česko lépe než například Polsko nebo Slovensko, nadále však platí, že člověk narozený na západ od nás má šanci dožít se průměrně věku téměř o dva roky vyššího než v Česku,“ shrnul Daněk.
Varoval také, že Česko stojí v souvislosti s demografickými změnami populace před problémem, jak do budoucna finančně zajistit alespoň stejně kvalitní úroveň zdravotní péče, jakou máme dnes – navíc s vědomím toho, že demografické změny povedou souběžně i k tlaku na důchodový systém. „Navzdory dlouholetým varováním ekonomů neprošla Česká republika hloubkovou důchodovou reformou. A až na neúspěšný pokus v roce 2008 se vlády uchylují buď pouze k parametrickým změnám směrem k větší udržitelnosti, nebo dokonce padají návrhy na změny, které jsou sice líbivé pro voliče, do budoucna však bilanci důchodového účtu ještě více zatíží. Obecně lze proto očekávat růst tlaku na státní rozpočet v sociální oblasti, což zvyšuje riziko pro udržení kvality zdravotnictví do budoucna,“ upozornil Daněk a dodal, že jde o problém přesahující jedno volební období, kvůli čemuž jsou tuzemské vlády chronicky neschopné jej systémově řešit.
Za klíčový označil vliv zdraví populace na konkurenceschopnosti firem a národní ekonomiky také viceprezident CSG Aerospace, brigádní generál Bohuslav Přikryl. „Zdraví a produktivní pracovníci jsou pro firmy nenahraditelní, jelikož přispívají k inovacím, zvyšují produktivitu a snižují náklady na zdravotní péči. Naopak nezdravá populace může vést k řadě negativních dopadů, jako je nižší produktivita, vyšší náklady na zdravotní péči a zvýšená absence v práci. To vše ohrožuje konkurenceschopnost firem i celého národního hospodářství,“ uvedl Přikryl. A dodal: „Zdraví populace je komplexní problematika, která vyžaduje komplexní přístup. Investice do této oblasti představují investici do budoucnosti s potenciálem pro značné ekonomické a sociální výhody.“
Zdravotní stav populace je klíčový pro udržitelný rozvoj národní ekonomiky i pro dlouhodobou konkurenceschopnost firem i podle vedoucí advokátky Advokátní kanceláře PORTOS Barbory Kočtářové. „Otázka zdraví zaměstnanců se řadí rovněž do pravidel ESG (Environmental, Social and Corporate Governance – pozn. red.), kterými začínají být postupně vázány firmy v České republice. Tato pravidla představují soubor opatření, která si zakládají na celkové udržitelnosti. Písmeno S představuje sociální odpovědnost, kam se řadí i péče o zdraví zaměstnanců a dodavatelů, vedle dalších sociálních aspektů podporujících udržitelnost. Péče o zdraví těchto osob je tak i ve vlastním zájmů podniků a státu, protože čím zdravější jsou zaměstnanci, tím vyšší je potenciál hospodářského růstu podniku a celkové ekonomiky,“ vysvětlila Kočtářová.
Abychom dosáhli co nejlepšího zdravotního stavu populace a naplnili vedle toho očekávání ESG, je podle ní nutné klást důraz zejména na prevenci a hlubší osvětu o aktivním a zdravém životním stylu. „Vhodným nástrojem je také pozitivní motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu. Nezastupitelnou roli má i často opomíjené duševní zdraví, které si rovněž zaslouží pozornost,“ dodala advokátka.
Že je zdravotní stav obyvatelstva jedním ze základních předpokladů pro schopnost národní ekonomiky udržet a zvýšit konkurenceschopnost, je přesvědčen i předseda správní rady Institutu pro střední Evropu a bývalý slovenský ministr obrany Martin Fedor. V našich podmínkách v regionu střední Evropy můžeme podle něj pozorovat vyšší oficiální nemocnost a vyšší počet dní na nemocenské. „To se negativně odráží na úrovni produktivity práce a má to i přímý dopad na výkonnost národního hospodářství,“ řekl Fedor. A upozornil i na druhý významný faktor mající zásadní vliv na ekonomiku a ve vysoké míře ovlivňující trh práce. „Tím je podle mého mínění průměrný věk dožití ve zdraví a věk odchodu do důchodu,“ uzavřel Fedor.
V připravovaném pokračování tohoto článku se dozvíte, jak účastníci Eurodebaty hodnotili roli zdraví populace a prevence na obranyschopnost země.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
