Všudypřítomný marketing, nízká cena alkoholu a snadná dostupnost v České republice ovlivňují zdraví (nejenom) u dětí a mladistvých. I přes značnou zdravotní a sociální zátěž ale zatím nebyla v politickém spektru vůle přijmout účinná opatření vedoucí ke snížení užívání alkoholu v populaci. Podle zástupkyně WHO v České republice Dr. Zsófie Pusztaiové by jednou z cest, jak upozornit na rizika, mohlo být zapojení influencerů na sociálních sítích. Problematice se věnoval kulatý stůl, který uspořádala kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR a vládní odbor protidrogové politiky ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, PAQ Research a platformou Ministr zdraví.
Žijeme v prostředí, kde je alkohol příliš levný, snadno dostupný a propagovaný téměř na každém rohu. I proto se často stává lákadlem pro děti a mladistvé, kteří svoji vůbec první zkušenost s alkoholem získávají právě v domácím prostředí. „Potřebujeme trvalou edukativní kampaň, která bude cílit na chování dospívajících. Zatím je to ale jenom moje přání,“ povzdechl si na kulatém stole národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Základní návyky týkající se užívání alkoholu mezi mladými dospělými v Česku představil vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol, adiktolog Miroslav Barták. „Výzkum, který jsme s WHO realizovali u mladých dospělých ve věku 18-26 let ukázal, že zatímco u dětí a dospívajících zaznamenáváme trend vývoje užívání relativně příznivý, v mladé dospělosti již kolem 4 % respondentů vykazuje znaky závislosti na alkoholu, dalších 3,9 % pije alkohol vysoce rizikově a asi 22 % dotázaných se střední mírou rizika,“ uvedl Barták.
Většina dotázaných mladých lidí (celkem 73 % žen a 63 % mužů) nicméně ve výzkumu souhlasila s tím, že by na obalech alkoholických nápojů měla být natištěná varování o škodlivých účincích alkoholu a že jejich cena by měla být držená vysoko s cílem snížit dopady na zdraví.
Komplexní politiky kontroly alkoholu, včetně omezení marketingu, cenové a daňové politiky, omezení dostupnosti a důraz na zdravotní varování na alkoholických nápojích jsou podle Pusztaiové základními kroky k ochraně zdraví všech sociálních skupin obyvatel. Zdravotní návyky a gramotnost si však každý jednotlivec utváří sám vlivem svého sociálního prostředí. Z toho důvodu by se podle odborníků měli do edukace zapojit také influenceři na sociálních sítích, které v dnešní virtuální době sledují miliony fanoušků již od útlého věku. „Role prostředí je naprosto zásadní. Průmysl strategicky zvyšuje poptávku po alkoholu. Veřejné instituce nemají páky na to, aby takové strategie vybíjely. Průmysl aktivně mění chování člověka tak, aby té látce propadl,“ uvedl ekonom a zástupce PAQ Research Jakub Komárek, který u kulatého stolu také vysvětlil největší mýty spojené se zdaněním vína a představil konkrétní návrhy na změnu jeho zdanění.
Podle vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavly Chomynové zůstává spotřeba alkoholu mezi dospělými nadále velmi vysoká – ročně se na jednoho obyvatele zkonzumuje 170 litrů alkoholických nápojů. V posledních letech ale dochází k mírnému poklesu denního pití alkoholu u mužů. Do rizikové konzumace alkoholu, která ještě neznamená závislost, spadá až 1,3 milionu dospělých Čechů. Problém se závislostí na alkoholu se ale zdaleka netýká jenom mladistvých, nýbrž také seniorů v penzi, jak dále nastínil Vobořil. Dostatek peněz na prevenci a pomáhající služby v Česku ale žalostně schází. Do péče se dostane pouze 7 % problémových uživatelů z důvodu nedostatečné kapacity center pro závislé.
Mohlo by vás zajímat
Víno, pivo i něco ostřejšího. Alkoholismus se týká všech nápojů
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) nemá 63 % alkoholiků vybraný oblíbený nápoj, což znamená, že konzumují všechno. Cenová dostupnost alkoholu se navíc kvůli absenci automatické valorizace sazeb drasticky zvýšila, u vína se však kvůli absenci spotřební daně zvedla ještě o něco víc. Zastoupení vína tak v rámci spotřebovávaného alkoholu v Česku stoupá.
„Alkohol ve víně a ciderech je stejně tak škodlivý jako v jiných nápojích. Společenské náklady ve výši přes 80 miliard ročně vytvářejí výraznou zátěž pro státní rozpočet. Lze je však zmírnit zavedením automatické valorizace,“ zdůraznil Komárek.
Daň z tichých vín existuje jen ve 12 zemích Evropské Unie. Podle PAQ Research je do Česka dováženo 75 % prodaných vín, zbývajících 25 % je tvořeno ze zahraničních hroznů, které se používají na výrobu vína v Česku. Vysoké množství vína z dovozu i aktivních pijáků tak podle Komárka jen zvyšují potřebu spotřební daň u vína konečně zavést. V rámci zemí s tak masivním importem a výraznými problémy s alkoholismem nemá v současnosti zavedenou spotřební daň na víno pouze Česko a Německo.
Nela Slivková
