Zdravotní stav populace má zcela klíčový ekonomický význam pro firmy i veřejné finance. Soukromý i veřejný sektor by proto měl podporovat prevenci i různé zaměstnanecké benefity. Shodli se na tom účastníci Eurodebaty, v níž s odborníky z různých oborů diskutoval náměstek ministra pro místní rozvoj a kandidát hnutí STAN do Evropského parlamentu Radim Sršeň. Ten v diskusi také popsal, co v oblasti zdravotnictví ministerstvo pro místní rozvoj konkrétně podporuje a plánuje podporovat.
Zdravotní stav populace má podle kandidáta do Evropského parlamentu Radima Sršně zásadní význam pro konkurenceschopnost a produktivitu podniků i celé národní ekonomiky. „Společnost McKinsey před třemi lety spočítala, že výpadky a odchody z pracovního trhu spojené s nemocemi stojí Českou republiku přibližně 700 miliard korun ročně. To je obrovské číslo, které jen podtrhuje důležitost kvalitní a dostupné zdravotní péče, a zejména pak prevence, uvedl Sršeň.
V diskusi také zdůraznil, že zdravá populace je klíčová pro udržitelný dlouhodobý růst. „Zdraví jedinci jsou v práci obecně spokojenější, což se opět projeví na jejich pracovním nasazení. Naopak, špatný zdravotní stav může zvyšovat stres a vést k demotivaci,“ popsal Sršeň, který je přesvědčený, že si to uvědomují i firmy, a proto péči o zdraví svých zaměstnancům podporují, například i vhodnými benefity.
Zdraví jako základní priorita všech obyvatel s sebou nese ekonomický význam pro firmy i veřejné finance, míní ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. „Lidé jsou základním pilířem našich firem a velmi těžko se hledá i v podmínkách naší ekonomiky náhrada pracovníků, pokud mají zdravotní problémy a vypadávají z výroby. Proto i řada našich členů zajišťuje pro své zaměstnance preventivní programy, což je vhodná cesta, jak předejít zdravotním problémům,“ řekl Čížek v Eurodebatě.
V konečném důsledku je podle něj takový přístup výhodný pro všechny – od zaměstnance přes firmu až po stát. „Bohužel tomu nepomohl daňový balíček a zdanění benefitů. V tuto chvíli probíhají jednání, kde spolu s dalšími zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy řešíme například možnost vyjmutí zdravotních benefitů pro daňové účely z limitu,“ upozornil Čížek.
Zajistit nejen dlouhý, ale i kvalitní život
Že má zdravotní stav populace bezesporu významný vliv na konkurenceschopnost podniků, potvrdil v Eurodebatě také místopředseda dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Jiří Kvíz. „Samozřejmě to platí, i když pomineme mimořádné situace typu pandemie covidu,“ poznamenal Kvíz. A uvedl, že se i dnes lze pravidelně setkávat s firmami, ve kterých je omezený provoz kvůli nemocem zaměstnanců nebo například dětí zaměstnanců. „Tato situace je částečně řešitelná v některých oborech díky digitalizaci a možnosti práce z domova, v mnoha odvětvích je ovšem fyzická přítomnost zaměstnanců nenahraditelná. Proto vidíme, že dnes řada zaměstnavatelů zařazuje mezi zaměstnanecké benefity karty umožňující vstup na sportoviště či různé rehabilitační a preventivní zdravotní programy,“ řekl Kvíz v Eurodebatě.
Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal v diskusi připomněl, že jedním z nejpalčivějších zdravotních problémů České republiky je nízká délka života v plném zdraví. „Délku dožití sice máme podobnou jako státy v západní Evropě, ale mnohem dříve jsme chronicky nemocní. Vůbec není pochyb o tom, že se tento problém negativně promítá i do naší ekonomiky,“ uvedl Hanzal. Ale optimisticky dodal: „Do monitoringu životního stylu, který toto celkem zásadně ovlivňuje, směřují ty nejvýznamnější zdravotnické výzkumné projekty, které v Česku momentálně probíhají.“
Zásadní provázání zdravotního stavu populace s konkurenceschopností firem a národní ekonomiky vnímá i manažer pro vnější vztahy Zentiva Group Tomáš Pala. „Je známo, že prevence zásadně ovlivňuje zdravotní stav, délku a kvalitu života. Z mého pohledu je potřeba zajistit lidem nejen delší život, ale i vysokou kvalitu života. To by mělo být klíčové téma pro zdravotní systém,“ řekl Pala v diskusi.
Důraz na podporu digitalizace
Kandidát do Evropského parlamentu Radim Sršeň v Eurodebatě mluvil o zdravotnictví také z pohledu své současné funkce náměstka ministra pro místní rozvoj (MMR). Při popisování toho, co toto ministerstvo konkrétně podporuje a plánuje podporovat v oblasti zdravotnictví v tomto programovém období, zmínil, že role MMR se týká hlavně infrastrukturních projektů, jako je výstavba a rekonstrukce zdravotnických zařízení v rámci širších regionálních rozvojových programů. „Značný důraz nyní MMR klade na digitalizaci zdravotnictví. Integrovaný regionální operační program (IROP), který MMR spravuje, spustil na podporu digitalizace zdravotnictví tři výzvy. Zhruba 2,4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) půjde na elektronizaci zdravotnické dokumentace a na navazující služby,“ popsal Sršeň.
Zmínil také, že finanční prostředky mohou zdravotnická zařízení využít na nákup nových softwarových nástrojů a na rozšíření již existujících informačních systémů. „Lékaři se díky tomu dostanou k záznamům prakticky odkudkoliv prostřednictvím standardních elektronických rozhraní, portálů, mobilních a webových aplikací. Hraje to důležitou roli i při rozvoji telemedicíny, které jsem velkým zastáncem,“ vysvětlil náměstek ministra pro místní rozvoj.
A dodal i konkrétní příklad. „U nás v Olomouckém kraji jsme spustili projekt na monitorování těhotenské cukrovky. Nastávající maminky si samy změří hodnotu cukru v krvi a údaje se pak odešlou lékařům k vyhodnocení. Pacientky tak nemusejí dojíždět na vyšetření. To je princip telemedicíny, usnadňovat každodenní život a zajišťovat přitom vysokou kvalitu zdravotních služeb,“ uzavřel Sršeň.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
