Přestože se v Německu zvyšuje počet lékařů, přibývá jich nedostatečným tempem, které je zhruba poloviční oproti stavu před koronavirovou pandemií. A praktických lékařů stále ubývá. Loni pokles jejich počtu činil 1,7 procenta. Je totiž stále složitější najít adekvátní počet nástupců za praktiky, kteří svou činnost ukončí. „Pro lékaře je jednodušší být zaměstnán, než provozovat samostatnou praxi,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Klaus Reinhardt, prezident Spolkové lékařské komory.
Založit si vlastní ordinaci praktického lékaře není povolání, o kterém by absolventi lékařských fakult v Německu snili. Podle prezidenta Spolkové lékařské komory Klause Reinhardta na tom není nic překvapivého. Pro řadu nastupujících lékařů je mnohem přitažlivější etablovat se v medicínských centrech, nemocnicích nebo v zařízeních, kde na jednom místě spolupracuje více lékařských specializací. „Je to jednodušší ve strukturách, kde spolupracuje několik lidí různého věku. Můžeme pozorovat, že pro takové instituce je snazší najít mladé talentované lékaře. To je zkrátka budoucnost,“ řekl Reinhard odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt.
Praxe netáhnou
Zakládání samostatných lékařských praxí netáhne. Přitom je to jediná smysluplná alternativa, pokud se lékaři či lékařky nechtějí nechat zaměstnat nebo zakotvit v některé z veřejných zdravotnických institucí. „Každý, kdo chce, aby zde i nadále působili ekonomicky nezávislí lékaři, kteří nejsou vázáni pokyny svých nadřízených, musí tento obor také propagovat a něco pro něj dělat,“ dodal Reinhardt.
Podle šéfa Spolkové lékařské komory jsou také významnou konkurencí soukromých praxí nejrůznější zdravotnická centra, za nimiž stojí silný investor. „Nemám nic proti takovým centrům, pokud investor přináší do zdravotnictví potřebné investice a trh tím pomáhá stabilizovat. Problematické ale je, pokud počínání investorů nemá pro zdravotnický systém pozitivní dopad, nebo pokud se investor snaží ovlivnit výkony a lékařské postupy,“ vysvětlil Reinhardt. Nepřímo tak vybídl politiky, aby přispěli k atraktivitě samostatných lékařských praxí. Podle aktuálních údajů totiž praktických lékařů v Německu setrvale ubývá. Loni se jejich stavy zmenšily o 1,7 procenta. Od roku 2018 se počet praktiků v Německu snížil kumulativně již o osm procent.
Německo spoléhá stále více na zahraniční lékaře
Vývoj počtu praktických lékařů tak jde proti trendu celkového počtu lékařů na německém trhu. Těch loni o 1,7 procenta přibylo. Tempo růstu počtu lékařů však zaostává za přírůstky, které Německo zaznamenávalo před pandemií koronaviru, a to přibližně o polovinu. Přestože lékařů v Německu stále mírně přibývá, je jich stále nedostatek, což se dá vysvětlit stárnutím německé populace.
Německo také ve stále větší míře spoléhá na lékaře a lékařky se zahraničním pasem. Ke konci loňského roku jich v Německu pracovalo bezmála 64 tisíc. V roce 2022 jich bylo jen necelých 60 tisíc, meziročně se tak počet zahraničních lékařů a lékařek zvýšil o 6,7 procenta. Za posledních deset let se počet zahraničních lékařů a lékařek pracujících v Německu zdvojnásobil, za tři poslední dekády se však jejich počet zvýšil více než šestkrát – v roce 1993 totiž v Německu pracovalo jen kolem 10 tisíc zahraničních lékařů a lékařek.
Největší zastoupení mezi zahraničními lékaři a lékařkami v Německu mají Evropané (přibližně 42,5 tisíce). Z hlediska jednotlivých zemí jsou pak na prvním místě lékaři a lékařky původem ze Sýrie (6 120), následuje Rumunsko (4 668), Rakousko (2 993) a Řecko (2 943). Na druhou stranu z Německa do zahraničí odešlo v loňském roce téměř 2 200 lékařů a lékařek.
Zdeňka Musilová
