Německo má podobný problém jako Česká republika – rovněž čelí nedostatku lékařů a dalších zdravotníků. Německo je již dnes výrazně závislé na lékařích a lékařkách přicházejících ze zahraničí. Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach chystá uzákonit zcela nový typ lékaře. Ten by mohl být zároveň zaměstnán v nemocnici i na vlastní „triko“ vykonávat činnost v ambulantní péči. Něco takového bylo dosud v Německu možné jen za splnění komplikovaných podmínek. Šéf zdravotnického rezortu návrh předloží jako součást chystané nemocniční reformy, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) zvažuje zavedení zcela nového typu lékaře. Řekl to ve čtvrtek novinářům v Berlíně během tiskové konference, která se týkala připravované reformy nemocniční sítě.
Německá legislativa dosud rozeznávala pouze smluvní lékaře v ambulanční péči, nebo lékaře nemocniční. Tyto dvě formy vykonávání lékařské péče byly dosud striktně odděleny, což znamenalo, že být jako lékař zaměstnancem nemocnice se prakticky vylučovalo s prací lékaře na svůj vlastní účet v ambulantní péči, uvádí Deutsches Ärzteblatt.
Částečné řešení nedostatku lékařů
Podle Karla Lauterbacha by uzákonění takové možnosti ale bylo „extrémně rozumné“. Spolkový ministr zdravotnictví proto navrhuje, aby toto přísné oddělení nemocničního lékaře od smluvního lékaře vykonávajícího ambulantní péči již neexistovalo.
Lauterbach zatím nesdělil další detaily navrhovaného konceptu. Upozornil však, že bude nutné mimo jiné legislativně ošetřit to, jak zabránit potenciálním střetům zájmů. Existuje totiž určité riziko, že smluvní ambulantní lékaři budou doporučovat hospitalizaci pacientům v nemocnici, v níž má daný lékař zaměstnanecký poměr.
Konec oddělení nemocničního lékaře od lékaře smluvního by podle ministra pomohlo zmírnit personální nedostatek v německém zdravotnictví. Pokud by lékaři mohli pracovat pro nemocnici a zároveň poskytovat ambulantní péči jako smluvní lékaři, zredukoval by se počet lékařů, kterými by bylo nutné pracovní místa obsadit.
Rekordní počet zahraničních lékařů
Podle Spolkové lékařské komory v Německu ke konci loňského roku pracoval rekordní počet lékařů a lékařek s cizím pasem, a to téměř 64 tisíc. Oproti roku 2013 je to více než dvojnásobné množství a více než šestinásobek v porovnání s rokem 1993, uvedl Deutsches Ärzeblatt s odkazem na statistiku Spolkové lékařské komory. Většina zahraničních lékařů a lékařek přichází do Německa z jiných členských zemí Evropské unie, ale také z oblasti Blízkého východu. Vůbec největší zastoupení mezi zahraničními lékaři a lékařkami na německém trhu mají občané Sýrie (6 120), následuje Rumunsko (4 668), Rakousko (2 993), Řecko (2 943), Rusko (2 941) a Turecko (2 628). Čechů a Češek v bílém plášti najdeme v Německu kolem 1 200.
Jak je ze statistik patrné, trend počtu zahraničních lékařů a lékařek na německém pracovním trhu je dlouhodobě rostoucí. Jen v loňském roce se jejich počet meziročně zvýšil o 6,5 procenta. Jenže takový vývoj nemusí představovat pouze pozitiva v tom smyslu, že německou stárnoucí lékařskou populaci nahrazují stejně kvalifikovaní lidé ze zahraničí. Tento vývoj pomáhá hlavně nemocnicím, které personální nouzi čelí již řadu let.
Nebezpečná jazyková bariéra
Podle ředitele pobočky Spolkové lékařské komory v Porýní-Falcu Jürgena Hoffarta jsou s tím spojena také nemalá rizika. Ta spočívají zejména v narůstající jazykové bariéře. „Dochází k životu nebezpečným nedorozuměním. Pojmy bolest na hrudi a bolest břicha bývají často zaměňovány, což vede k tomu, že se lékař sice podívá na žaludek, ale infarkt myokardu mu unikne,” uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
A tento problém se podle Hoffarta bude v příštích letech zhoršovat. Německé lékařské fakulty totiž „neprodukují” dostatečné množství absolventů, aby bylo možné nahradit lékaře a lékařky odcházející do penze. „Z přibližně 11 tisíc absolventů ročně se jich významná část tomuto oboru nevěnuje,” upozornil Hoffart.
Zdeňka Musilová
