Čtyři měsíce provozu s novým zákoníkem práce se v krajských nemocnicích projevují rozdílně. Zatímco Nemocnice v Havlíčkově Brodě hlásí vyčerpanou polovinu přesčasového fondu, Nemocnici v Pelhřimově chybí na celoroční mzdy pro zaměstnance 15 milionů korun. Jak to nemocnice v Ústeckém kraji, Kraji Vysočina a Středočeském kraji zvládají, jsme zjišťovali v anketě Zdravotnického deníku.

Krajská zdravotní (KZ), pod kterou v Ústeckém kraji spadá nemocnice v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostu, Chomutově, Rumburku a Litoměřicích, podle vyjádření mluvčí Miloslavy Kučerové eviduje v souvislosti s čerpáním přesčasů obdobnou situaci jako každý rok. Dostupnost zdravotní péče proto v současnosti není a ani v budoucnu nebude ohrožena. „Máme řadu organizačních opatření a ochota našich zdravotnických pracovníků přizpůsobit se provozu trvá,“ sdělila nám Kučerová pozitivní zprávy o provozu nemocnic na Ústecku.

Všem lékařům v nemocnicích Krajské zdravotní byly na základě dohody zvyšující platy navýšeny mzdy o 5, 8 nebo 15 tisíc korun v návaznosti na jejich kvalifikaci, u části lékařů došlo k posunu ve mzdových třídách. U nelékařských pracovníků byly tarifní mzdy navýšeny o 5 procent. Navýšení v základních mzdách se promítá v nákladech na přesčasovou práci. Kučerová sdělila, že Krajská zdravotní velkou část těchto nákladů financuje ze svých vlastních zdrojů. Plánovaný objem mezd se ve srovnání s předchozím rokem v nemocnicích Ústeckého kraje zvýší o 12,5 procenta.

V Nemocnici Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina už situace zdaleka není tak růžová. Lékaři tam mají po téměř čtyřech měsících s novým zákoníkem práce vyčerpáno přes 50 procent z ročního limitu 416 hodin. Podle mluvčí nemocnice Petry Černo problém nastane v polovině roku, kdy řada lékařů daný počet logicky vyčerpá. Péče je i tak v nemocnici zachována v plném rozsahu a na její omezování to zatím nevypadá. Přesnou částku vyšších nákladů kvůli vyplácení přesčasových příplatků nemocnice nesdělila.

Oblastní nemocnice Kolín (ONK) ve Středočeském kraji od února přešla na vykazování práce lékařů v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby kvůli souladu se zákoníkem práce. V nemocnici byl také zrušen institut DPČ (dohoda o pracovní činnosti – pozn.red.) Uzavření dohody o pracovní činnosti se v nemocnicích využívá zejména pro pohotovostní služby, které z důvodu limitu přesčasových hodin lékaři nevykonávají na základě pracovní smlouvy.

Mohlo by vás zajímat

Podle předsedy představenstva ONK Petra Chudomela zatím došlo k vyčerpání 30procentního objemu přesčasové práce za první kvartál, není tomu tak ale u všech lékařů. Co se týče hospodaření nemocnice, objem osobních nákladů se v celé nemocnici za první čtvrtletí meziročně navýšil o 16 procent. „Objem osobních nákladů lékařů vzrostl za stejné období o 20 milionů korun,“ uvedl Chudomel k otázce výdajů zařízení. Dostupnost péče v regionu je podle něj zachována a její omezování nehrozí.

Náměstek ředitele Nemocnice Pelhřimov na Vysočině, Jiří Běhounek, Zdravotnickému deníku sdělil, že se s výkladem zákoníku práce nemocnice snaží postupně vyrovnávat a hledat nejpřijatelnější řešení. „Zatím se situace nejeví jako tragická, ale pokud dojde k vyčerpání přesčasových hodin, bude velmi obtížné provoz nemocnice zajistit, zvláště s ohledem na přípravu nové rámcové smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou od 1. ledna 2025,“ nastínil situaci Běhounek. Přesnou informaci o vyčerpaných přesčasech Zdravotnickému deníku nesdělil.

Přestože nemocnice dostala nabídku Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na zvýšení mzdových záloh, podle Běhounka budou nemocnici za celý rok chybět peníze ve výši 15 milionů korun. Závěrem upozornil, že pokud by se nepodařilo zajistit péči v současném rozsahu, čeká nemocnici provozně i ekonomicky neřešitelná situace.

-ns-