Větší propojení soukromých investic s programy státu v oblasti výzkumu a vývoje jsou podle premiéra Petra Fialy klíčové pro ekonomický úspěch České republiky. Řekl to na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví. V oblasti farmaceutického průmyslu jde také o udržení výroby léčiv na území Evropy, zdůraznil generální ředitel Zentivy Boris Sananes. Praktické zkušenosti s výzkumem a vývojem prezentovala Martina Benešová-Schäfer, mladá česká vědkyně z Německého centra pro výzkum rakoviny, která se podílela na vývoji průlomového léku na rakovinu prostaty. Ten se nasazuje při metastázách, když jsou již vyčerpány všechny ostatní možnosti léčby.
„Podíl soukromých prostředků, které se vkládají do výzkumu, postupně klesá. Pokud jde o zdravotnictví, systém podpory základního výzkumu funguje dobře. Problematičtější jsou oblasti jako je aplikovaný výzkum a převod poznatků z výzkumu do praxe,“ nastínil na summitu v panelové diskusi předseda vlády Petr Fiala, který na summitu vystoupil s úvodním projevem. Ačkoliv podle něj jednotliví aktéři, jako je Agentura pro zdravotnický výzkum (AZV ČR), Technologická agentura České republiky (TAČR) a Grantová agentura České republiky (GA ČR), mají dobře rozdělenou práci, podíl soukromých peněz, které se dostávají do výzkumu, i navzdory tomu klesá.
Důvodem k poklesu soukromého kapitálu ve výzkumných činnostech je podle premiéra demotivace podnikatelů. „K oblastem, ve kterých se zvýhodňují soukromé prostředky, státní orgány přistupují příliš přísně nebo nejednoznačně a prostředky, které jsou vykazovány jako výzkumné, mnohdy nejsou jako výzkumné uznávány,“ vysvětlil složitý proces Fiala a dodal, že stát chce postupovat v hodnocení výzkumů na jedné straně benevolentněji, avšak s jasněji definovanými pravidly a podmínkami. „Musíme mít zájem vytvořit podmínky pro to, abychom zvýšili podíl soukromého kapitálu, který jde do výzkumu i vývoje, jinak úspěšní nebudeme. Máme pracoviště, špičkové vědce, ale musíme to všechno propojit se soukromým sektorem,“ apeloval premiér.
Na slova premiéra navázal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po své úvodní přednášce s tím, že příkladem špičkového vědeckého pracoviště může být výzkumné centrum ve Fakultní nemocnici Motol, které má být dokončeno v roce 2026. Na stavbu přispěla částkou 500 milionů korun Nadace The Kellner Family Foundation, dalších 240 milionů Motolu poskytne ministerstvo zdravotnictví. Válek zároveň připomněl, že současná vláda také srovnala podmínky pro státní, krajské i soukromé nemocnice v oblasti čerpání státních dotací.
Naděje na vyléčení pro pacienty s rakovinou prostaty i prsu
Ačkoliv klasický postup u vývoje nových léků postupuje od základního výzkumu ke klinické praxi, v Německu se zaměřují na postup reversní translace, neboli vývoj základního a pre-klinického výzkumu v rámci toho, co vědec vidí u pacienta. Nový model péče o pacienta, který nahrazuje staromódní pohled na léčbu v duchu „one size fits all“, představila na summitu světově uznávaná česká vědkyně Martina Benešová-Schäfer, která působí v Německém centru pro výzkum rakoviny a specializuje se na léčbu rakovinných nádorů prostřednictvím radiofarmak. Vedle úspěšného léku na rakovinu prostaty, na jehož vývinu se Benešová-Schäfer se svým vědeckým týmem podílela, v současnosti úspěšná vědkyně dokončuje vývoj dalšího léku, který by měl přinést naději na uzdravení ženám s rakovinou prsu.
Medicína „šitá na míru“ každému jednomu pacientovi neboli medicína personalizovaná je podle vědkyně klíčem k úspěšné léčbě rakoviny. „Zohledňujeme pacientův věk a také typ, stadium a rezistenci rakoviny. Prakticky od samého začátku by měla probíhat spolupráce s firmami, které pomáhají rychlému klinickému transferu a zároveň se o našich plánech bavíme se státními úřady,“ vysvětlila během panelové diskuse vědkyně.
I když může být pro mladé začínající vědce léčba pomocí radiofarmak atraktivní svou různorodostí a dynamičností, podle Benešové-Schäfer je specialistů v oboru stále nedostatek, což by se mělo zlepšit s příchodem nových typů radioaktivních léčiv.
Výrobu léčiv musíme udržet v Evropě
Generální ředitel Zentivy České republiky Boris Sananes v panelové debatě zdůraznil předpoklady, důležité pro zajištění bezpečných dodávek léčiv bez výpadků. Problém má podle něj celoevropský rozměr. Potřebujeme investovat do výzkumu a vývoje a do domácího farmaceutického průmyslu. Pokud chceme v Evropě posunout výzkum a vývoj v oblasti léčiv, potřebujeme dobrou přípravu studentů na vysokých školách, abychom měli odborníky, kteří jsou schopni pracovat na vývoji nových léků. Kromě kompetentních lidí je podle Sananese nezastupitelná role soukromého sektoru – farmaceutických firem, které do výzkumu a vývoje investují. Zentiva na obojím pracuje, má partnerství s prestižními univerzitami. Sananes ocenil, že i vláda investuje v této oblasti.
Léčiva mají podle Sananese geostrategický význam. Připomněl covidovou situaci, která přinesla kritickou situaci s výpadky léčiv. Proto je podle něj potřeba evropské řešení bezpečných dodávek léčiv. Zentiva jako výrobce je jedním z důležitých nástrojů, které Evropa k zajištění bezpečných a stabilních dodávek léčiv na svém území má.
U výroby generických léčiv by měla Evropa hledat cesty, jak podpořit konkurenceschopnost svého farmaceutického průmyslu oproti Asii. Evropa a Česká republika by měla najít model, jak podpořit výrobu léčiv pro potřeby svých pacientů, aby nebyli ohroženi výpadky. Je to úkol nejen pro zdravotnický resort, ale i pro evropskou průmyslovou strategii. Proto by se do řešení v České republice mělo intenzivně zapojit i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Věci jsou v pohybu a doufám, že v Evropě udržíme lokální výrobu,“ uzavřel Sananes.
-ns-
Foto: Radek Čepelák
