Všeobecná zdravotní pojišťovna začne od zítřka nabízet nemocnicím, které se potýkají s nízkou obložností dětských a interních oddělení, novinku: dětské a internistické stacionáře. Díky tomu budou moci zdravotnická zařízení zachovat péči, ale s menšími personálními nároky. Po včerejším jednání správní rady VZP to řekli její zástupci. Na programu zasedání byly také výsledky fondu prevence, bilance hospodaření pojišťovny či výroční zpráva.
VZP se rozhodla chopit příležitosti a ruku v ruce s obnovou rámcových smluv, k níž má dojít od příštího roku, diskutuje s nemocnicemi o racionalizaci lůžkového fondu (psali jsme také zde). Jak totiž ukazují celorepubliková čísla, akutních lůžek máme na poměry nadbytek, zatímco následná a dlouhodobá scházejí. S vědomím nedostatku personálu tak je na místě hledat modely, které by zajistily dostupnost a zároveň kvalitu péče. Proto od zítřka začne pojišťovna nemocnicím nabízet smlouvy na internistické a pediatrické denní stacionáře.
„Některá zdravotnická zařízení mají malá internistická nebo dětská oddělení s minimální obložností, a proto vidíme jako racionální, pokud by transformovala oddělení na stacionáře. Ty by měly fungovat od 7 do 19 hodin, čili 12 hodin denně sedm dní v týdnu, s tím, že bude stanoveno nepodkročitelné personální a technické vybavení,“ uvádí předseda správní rady VZP Tom Philipp. Poskytovatel musí zároveň disponovat komplementem v podobě radiologie, zobrazovacích metod a klinické biochemie.
Internistické stacionáře by měly fungovat pro pacienty na pomezí mezi ambulantní a lůžkovou péčí, kdy se během krátkodobého pobytu na lůžku zjistí diagnóza, provede se pozorování pacienta například po lehkém úrazu hlavy nebo se poskytne např. infuze či jiný úkon. Stacionář lze využít také u méně závažných diagnóz, kde nestačí ambulantní péče, například u dehydratace, uroinfekcí, respiračních infekcí či kolik.
Co se týče dětských stacionářů, ty by měly být určeny pro diagnostiku a léčbu akutních stavů, jako je gastroenteritida, pro krátkodobé pozorování například po febrilních křečích, nejasném kolapsu, podezření na intoxikaci či bolesti břicha, dále pro zdravotní péči v době, kdy není po ruce dětský praktik, anebo pro zajištění infuzní aplikace léků či inhalace. Ve chvíli, kdy by se zjistilo, že pacient potřebuje hospitalizaci, naplánuje se převoz do nemocnice zajišťující potřebnou péči.
„Nechceme poskytovatele tlačit k žádným surovým změnám, které by byly řízeny svrchu. Všechny návrhy jsou v jednání. Vidíme například nízkou obložnost na oddělení, které navrhneme ke změně s tím, že by bylo výhodnější pacienty koncentrovat do jiného zařízení, ošetřit je ve stacionáři nebo v jednodenním režimu,“ načrtává Philipp.
Některé nemocnice už o transformaci jednají
Stacionáře jsou alternativou zejména pro oddělení s obložností do 30 procent. „V současné době máme nižší desítky zařízení, s nimiž o této možnosti vážně diskutujeme, a v nemocnici Šternberk už jsme se na dětském stacionáři dohodli. Jsem přesvědčen, že pro řadu zařízení, která mají problém s personálem, by to bylo řešení. U stacionáře jsou nižší personální nároky, přitom ale zůstane zachována vysoká kvalita péče – dnes medicína směřuje k tomu, aby byly hospitalizace krátkodobé, nebo nebyly vůbec,“ přibližuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Spolu s těmito změnami by ale mělo dojít i k dalším úpravám. „Budu apelovat na to, abychom se jako zákonodárci soustředili na určité změny v postgraduálním vzdělávání lékařů. Když hovořím s některými kolegy z terénu, obava, která je může vést k odmítání návrhů VZP, souvisí se strachem ze ztráty akreditace pro postgraduální vzdělávání, takže budou mít problém získávat mladé lékaře. Věřím, že se nám ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví podaří udělat takové změny, abychom tyto připomínky rozptýlili a umožnili restrukturalizaci hladký průběh,“ dodává Tom Philipp.
Dnes přitom platí, že některé obory, jako například kožní či oční, jsou už z naprosté většiny ambulantní. Na to by měly reagovat i požadavky v rámci postgraduálního vzdělávání, kdy přestává dávat smysl pro akreditaci daného zařízení požadovat rozsáhlejší lůžkový fond.
Fond prevence trhá rekordy
Tématem z trochu jiného soudku, kterým se včera správní rada VZP také zabývala, je fond prevence. V uplynulém roce se totiž podařilo výrazně zvednout počet čerpání, a tento trend pokračuje i letos. Zatímco v roce 2018 bylo čerpáno 374 milionů korun, loni to bylo 955 milionů, přičemž se vyplatilo přes milion příspěvků. Celková alokace činila 981 milionů, což znamená, že čerpání dosáhlo 97 procent. To značí dobré zacílení programů, atraktivitu pro klienty i snadnější dostupnost díky digitalizaci, kdy kolem 70 procent žádostí běží přes aplikaci Moje VZP.
Nejvíce klienti čerpají na pohybové aktivity (celkem 380 tisíc příspěvků pro děti i dospělé, což je meziroční růst o 16 procent), dentální hygienu (213 tisíc příspěvků) a očkování (173 tisíc příspěvků, tedy o 14 procent meziročně více). Velký meziroční nárůst pak zaznamenal zájem o příspěvek na péči o duševní zdraví, kterých bylo přiznáno 12 tisíc, což je o 54 procent více než v roce 2022 (u dětí to bylo dokonce o 63 procent více). Ještě věší nárůst je vidět u prevence diabetu mellitu, kde bylo rozděleno 24 tisíc příspěvků – což je 125procentní meziroční růst.
Letos pak bylo za první čtvrtletí podáno dokonce 465 tisíc žádostí o příspěvky, což je o 50 procent víc než za stejné období loňského roku. Vyplacena už byla částka 452 milionů korun. Nejvíce lidé žádají opět o příspěvky na pohybové aktivity a dentální hygienu. Aby tento „zával“ VZP zvládla, musela navýšit personální kapacity k administraci žádostí.
Mírný deficit daný politickým rozhodnutím
A jak si VZP vede po ekonomické stránce? Konečný zůstatek na běžném účtu dosáhl na konci prvního kvartálu 12,1 miliardy korun, na rezervním fondu bylo 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za leden až březen byl minus 2,6 miliardy, přičemž hospodářský výsledek za celý rok má být podle zdravotně pojistného plánu minus pět miliard korun.
„Do bilance příjmů a výdajů se začínají promítat ony politicky rozhodnuté tři miliardy, které původně ve zdravotně pojistném plánu nebyly. Na konci března tak jsme v mírném deficitu, nicméně stále je předpoklad, že pojišťovna dokáže zvládnout tři miliardy tak, aby zdravotně pojistný plán nebyl překročen a tedy aby nebyl překročen ani původně plánovaný a schválený deficit,“ říká k tomu místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Celkové příjmy do základního fondu dosáhly během prvních tří měsíců 72,6 miliardy (24,4 procenta plánu), výdaje pak 75,1 miliardy (24,8 procenta plánu). Náklady na zdravotní služby z toho tvořily 72,2 miliardy.
Michaela Koubová
