Představte si následující situaci: český turista jde po severní straně Sněžky, špatně šlápne a zřítí se do rokliny. Je ošklivě potlučený a sotva dýchá. Přestože se hraje o vteřiny a záchranářský vrtulník z české základny by u něj mohl být rychleji než z polské, musí zraněný čekat na ten polský. Oficiálně totiž nesmí čeští záchranáři v Polsku zasahovat – ani tam dovážet léky, což by bylo považováno za pašování. Za absurdní situací, která by velmi snadno mohla někoho stát život, stojí fakt, že Česká republika nemá se svým severním sousedem uzavřenou příslušnou smlouvu o přeshraniční spolupráci. S Německem a Rakouskem ji přitom má. Zdravotnický deník se proto podrobněji podíval na to, co stojí za tím, že navzdory dobrým vztahům mezi oběma zeměmi musí hypotetický pacient, i kdyby byl pouhý metr „za čárou“, zbytečně trpět.
Zákony hovoří jasně. Ačkoliv český záchranářský vrtulník může vstoupit do polského vzdušného prostoru, nemůže na území cizího státu přistát. Může tak dojít k bizarní situaci, kdy polský záchranářský vrtulník nabere zraněného, odveze ho na hranici, kde si ho převezmou kolegové do českého vrtulníku nebo sanitky a až poté jej odvezou do nemocnice. Přestože při převozu už je pacient zpravidla ve stabilizovaném stavu, časová ztráta během překládky namísto přímého letu se mu může stát osudnou.
Příčinou tohoto stavu je chybějící tzv. rámcová smlouva o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby mezi Českem a Polskem. Jde o mezistátní dokument, který záchranářům udělí výjimku z pravidel pro poskytování zdravotních služeb mimo svoji zemi. „Podobnou smlouvu už máme s Německem a velmi se osvědčila. Takže my bychom smlouvu s Polskem určitě uvítali a usilujeme o ni dlouhodobě,“ sdělil Zdravotnickému deníku ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, Luděk Kramář.
Štos dopisů a schůze bez výsledku
Kde se to tedy zadrhlo? Na to jsme se dotázali polského ministerstva zdravotnictví, které nás ujistilo, že po několikaleté přestávce způsobené pandemií covid-19 a krizí související s válkou na Ukrajině byly v roce 2023 práce na polsko-české rámcové dohodě o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby obnoveny. „Vzhledem k povaze smlouvy a rozdílům ve fungování systémů zdravotní péče v Polsku a České republice je nutné vypracovat společná řešení umožňující realizaci smlouvy v různých právních systémech,“ napsali nám z tiskového oddělení polského ministerstva s tím, že v současné době probíhají jednání o rozsahu a obsahu smlouvy.
Z vyjádření polské strany se zdá být vše na správné cestě. Jenže jak Zdravotnickému deníku situaci popsal tiskový mluvčí českého ministerstva zdravotnictví, Ondřej Jakob, dohoda o mezinárodní spolupráci v oblasti ZZS se vleče právě kvůli neochotě polských kolegů. „V rámci bilaterální relace s Polskem se na základě dopisu, který ministr (Vlastimil Válek, pozn. red.) v průběhu roku 2022 adresoval svému polskému protějšku, podařilo obnovit kontakt ve věci vyjednávání rámcové smlouvy alespoň na pracovní úrovni s tím, že v únoru 2023 proběhlo videokonferenční jednání zástupců ministerstev zdravotnictví,“ popsal nám Jakob návaznost na jednání o této věci, která probíhají prakticky od roku 2012.
V březnu 2023 mělo dokonce české ministerstvo poslat partnerské zemi návrh textu rámcové smlouvy, do něhož již byly zakomponovány některé reálie z implementace smlouvy s Německem. Krátce nato mělo proběhnout krátké osobní jednání na pracovní úrovni s tím, že polská strana zaslala textové připomínky a požádala o jednání k této problematice. To se uskutečnilo v červenci minulého roku. Na něm pak měla polská strana přislíbit zaslání seznamu otázek, které bude požadovat dodatečně nad rámec jednání zodpovědět. „Žádné otázky jsme bohužel neobdrželi, nicméně jsme proaktivně některé materiály k této konkrétní problematice polským kolegům přece jen zaslali. Zdá se tedy, že polská strana je stále skeptická vůči začlenění letecké záchranné služby do rámcové smlouvy,“ míní Jakob.
Kromě určité laxnosti polské strany vyjednávání podle Jakoba prozatím ztroskotávají i na neshodě ohledně financování. „Polsko se snažilo prosadit, aby rámcová smlouva obsahovala i konkrétní ustanovení stran financování spolupráce, konkrétně princip cost-free, z čehož plyne, že by spolupráce probíhala na bezplatné bázi. Tuto reciprocitu samozřejmě podporujeme, nemůžeme však akceptovat zanesení tohoto principu přímo do smlouvy,“ uvedl mluvčí zdravotnického resortu s tím, že fungování zdravotnické záchranné služby je hrazeno z rozpočtů krajů a není tak možné kraje zavázat k reciprocitě na úrovni rámcové smlouvy. „Jsme přesvědčeni že, financování by mělo být kodifikováno v ujednáních o spolupráci, která budou uzavírat kraje s vojvodstvími. Prozatím nebyl akceptován náš návrh, aby byl text ujednání vyjednáván paralelně s textem Rámcové smlouvy,“ doplnil.
A jaký je nejnovější vývoj těchto jednání? Po loňských parlamentních volbách v Polsku měl ministr Válek svému protějšku v gratulačním dopise zmínit i trvající český zájem na dalších vyjednáváních ohledně rámcové smlouvy. „Letos v únoru jsme se na pracovní úrovni polských kolegů dotázali, zda by bylo možné uspořádat k této problematice osobní jednání s tím, že jsme připraveni odcestovat do Varšavy nebo přivítat naše protějšky v Praze. V současné době detaily tohoto setkání ladíme,“ dodal mluvčí Jakob.
Objížděním hranic se ztrácí čas
Uzavření rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby by prospělo zejména pacientům a každý jeho odklad tak pro ně představuje zbytečné riziko. Jak významný krok by to pro obě země byl, popisuje ředitel královéhradecké záchranky Kramář: „Pro pacienty by to znamenalo, že se k nim pomoc dostane dřív. Nebo pokud jsou to například Češi, kteří potřebují pomoc záchranné služby v Polsku, nemuseli by pak v případě, že bychom k nim mohli jet my, pokračovat do polské nemocnice, ale mohli bychom je převézt do českého zdravotnického zařízení. V některých místech by se zrychlila i naše cesta za pacienty v Česku, protože v určitých úsecích bychom si mohli zkrátit cestu přes hranice, nemuseli bychom je složitě objíždět.“
Je poněkud zvláštní, že je uzavření smlouvy takový problémy i vzhledem k tomu, že čeští a polští záchranáři spolu vcelku běžně spolupracují na profesionální úrovni. „Spolupracujeme poměrně intenzivně. Jezdíme na společná cvičení, pořádáme společné projekty, které jsou financovány z Evropské unie nebo jiných projektů přeshraniční spolupráce. Ta spolupráce je dlouhodobá a určitě máme na co navazovat,“ dodává ředitel Kramář, který s kolegy na obou stranách hranice dělá každý den maximum k záchraně životů. Lze to samé říct i o úřednících?
-fk-
