Nejvyšší soud amerického státu Arizona znovu obnovil zákon z roku 1864, který zakazuje provedení interrupcí už od okamžiku početí a trestá jej dvěma až pěti lety odnětí svobody. Podle tohoto zákona je ukončení těhotenství legální pouze v případě, kdy je přímo ohrožen život matky, avšak nepovoluje provedení interrupce, pokud k početí došlo v důsledku znásilnění, incestu nebo pokud těhotenství ohrožuje zdraví ženy. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu umožnit platnost archaickému, represivnímu a zastaralému zákonu schválenému více než před sto lety bude mít pro těhotné ničivé důsledky,“ uvedla k obnovení archaického zákona odborná společnost American College of Obstericians and Gynecologists (ACOG).
Nejvyšší soud státu Arizona před několika dny znovuobnovil platnost zákona, který vstoupil v platnost ještě před tím, než se Arizona v roce 1912 stala součástí Spojených států amerických. Zákon starý 160 let interrupce prakticky zcela zakazuje, a to už od okamžiku početí. Komukoliv, kdo by „napomáhal k ukončení těhotenství“ hrozí trest v odnětí svobody na dva roky až pět let.
Toto rozhodnutí uštědřilo zdrcující ránu lidskému právu na zdravotní péči v oblasti reprodukce a je dalším příkladem zásahů do medicíny,“ odmítá ve svém prohlášení odborná společnost ACOG.
Ta zdůrazňuje, že do důvěrného vztahu mezi pacientku a lékařem nesmí nic zasahovat. Rozhodně ne zákon, který neodráží potřeby pacientů a ani zdravotníků, kteří se o ně starají. Odborná společnost kritizuje také hrozbu trestu pro zdravotníky, kteří poskytují zdravotní péči v souvislosti s ukončením těhotenství: „Obzvláště děsivou součástí tohoto zákazu je hrozba v podobě zločinu za poskytnutí pomoci či péče v souvislosti ukončení těhotenstvím. Toto bezpochyby odradí pacientky od vyhledání nezbytné zdravotní péče, povede ke zhoršení poskytované péče a odradí mnohé lékaře a lékařky, aby tuto péči poskytovali,“ vyjádřila se ACOG. A dodává: „Arizonský zákaz interrupcí byl schválen dlouho před tím, než řada Američanů vůbec získala volební právo. Vyzýváme proto veřejnost, aby se seznámila s fakty o interrupcích jako součástí komplexní zdravotní péče v oblasti reprodukce.“
Hrozba vězení znamená ohrožení pro zdravotníky
Provádí interrupcí bylo doposud v Arizoně legální do 15. týdne těhotenství. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je však zákon z roku 1864 „nyní vynutitelný“. „Lékaři jsou nyní upozorněni, že všechny interrupce, s výjimkou těch, které jsou nezbytné pro záchranu života matky, jsou nelegální,“ citoval britský zpravodajský portál BBC News z rozhodnutí soudu. Nejvyšší soud nicméně stanovil čtrnáctidenní lhůtu, kdy prozatím pozastavuje znovuobnovení platnosti zákonné normy a je možné ještě proti zákonu podat žalobu k soudům nižší instance. Před zahájením vymáhání zákona pak platí ještě lhůta 45 dnů.
Nejvyšší státní zástupkyně státu Arizona Kris Mayesová už oznámila, že tento zákon odmítá a nebude stíhat zdravotníky, pokud interrupci provedou. „Nyní se díváme na všechny možnosti, aby tento zákon v Arizoně nikdy neměl své místo,“ uvedla pro americkou americký zpravodajský portál CNN s tím, že příští měsíce budou příležitostí k tomu postavit se proti zákonu u soudu.
Mohlo by vás zajímat
Zákon z roku 1864 sice netrestá samotné ženy za to, že podstoupí interrupci, ale teoreticky je podle něj možné stíhat kohokoliv, tedy včetně zdravotníků, kteří ženě k ukončení těhotenství napomohou. A to v praxi znamená výrazné omezení zdravotní péče, protože se zdravotníci budou obávat možného postihu. Nijak to ale nezmění to, že stále budou existovat ženy, které budou potřebovat podstoupit interrupci.
Navíc není zcela jasné, co přesně znamená, že je možné provést interrupci v případě ohrožení života matky. „To dostává lékaře do neudržitelného postavení, kdy potenciálně budou moci soudy zasahovat do výlučně medicínského rozhodování o tom, co je nutné pro záchranu života pacienta,“ upozornila Susan Salmonová, profesorka práva působící na University of Arizona.
Zoufalství žen, které zákon pomíjí
Podle údajů arizonského ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2022 v tomto státě provedeno 11 530 interrupcí, z tohoto u 99 procent zákroků se jednalo o obyvatelky Arizony. Ženy ve stejné a velmi náročné životní situaci však budou muset v budoucnu cestovat mimo území tohoto státu, aby se jim dostalo nezbytné zdravotní péče. „Toto bude mít naprosto neuvěřitelné důsledky pro ženy v naší komunitě a my prostě… ani nejsme schopní popsat, jak zoufalá bude situace pro ženy, které budou potřebovat interrupci dostupnou zde v Arizoně,“ obává se doktorka Jill Gibsonová, lékařská ředitelka sítě klinik Planned Parenthood Arizona s tím, že okamžitě po oznámení rozhodnutí soudu začala dostávat znepokojivé dotazy od svých pacientek, které se obávají o svou budoucnost.
Nejhůře pak podle odborníků zákon dopadne na marginalizované skupiny obyvatel, které jsou už nyní na okraji společnosti a zdravotní péče je pro ně špatně dostupná. „Historicky marginalizované a utlačované skupiny, které už nyní čelí překážkám v dostupnosti péče, jsou ty, na které zákon dopadne nejhůře. Jsou to rodiny s nízkými příjmy, obyvatelé venkova, přistěhovalci, zdravotně postižení, Afroameričané, původní obyvatelé Ameriky a další etnické skupiny. Právě tyto skupiny zažívají kvůli krokům, jako je tento, fyzickou, zdravotní, emoční i finanční újmu,“ zdůraznila doktorka DeShawn Taylorová, prezidentka Desert Star Institute for Family Planning, institutu partnersky spolupracujícího s organizacemi vedenými ‚barevnými‘ lidmi, jejichž práce se soustředí na prožité zkušenosti ‚barevných‘ lidí.
Vzhledem k tomu, že zákon zmiňuje i léky způsobující ukončení těhotenství, bude jej možné aplikovat i na ztížení dostupností léčiv, jejichž užití vede k farmakologické interrupci. Další na řadě podle Taylorové jsou pak hormonální antikoncepce nebo také techniky asistované reprodukce.
Ludmila Hamplová
