Výdělky šéfů velkých farmaceutických firem vždy budí vášně. Tím spíše, když během covidové krize dramaticky rostly zisky ve farmaceutickém průmyslu. A přestože covid je již minulostí, farmaceutickému sektoru se daří stále. Výrobci léků a léčivých přípravků to také zohledňují v gážích, které svým výkonným ředitelům a ředitelkám vyplácejí. Solidního navýšení svého příjmu za loňský rok se dočkala šéfka britské farmaceutické skupiny GlaxoSmithKline Emma Walmsleyová, uvedl odborný portál Fiercepharma.com. Žebříčku nejlépe placených “bossů” farmafirem ale nevévodí.
Emma Walsmleyová stojí v čele britské farmaceutické skupiny GlaxoSmithKline (GSK) už více než sedm let. Za tu dobu si firma pod jejím vedením prošla poměrně bouřlivý vývojem. V jednu chvíli se dokonce zdálo, že Walmsleyová se bude muset z křesla výkonné ředitelky poroučet. To když GSK nezachytila nástup pandemie koronaviru a nebyla mezi skupinou těch, které přišly ať už s účinnou vakcínou nebo látkou, která by fungovala při léčbě samotného covidu-19.
Platová „kometa” Walmsleyová
Jenže covidová krize ja tatam a s ní také krize, kterou si prošla samotná skupina GSK. Její tržby loni vzrostly meziročně o pět procent, ovšem když odečteme vliv léků souvisejících s covidem, pak je přírůstek dokonce 14procentní. Dvouciferným tempem se dokonce zvýšil i provozní a čistý zisk společnosti.
A jak byly v minulosti Emmě Walmsleyové připisovány určité neúspěchy, stejně tak jsou jí dnes dávány k dobru skvělé výsledky loňského roku. Takový vývoj akcionáři ocenili a Emma Walsmleyová se může těšit ze zvýšení svého platu za rok 2023. Jde ale o zvýšení skutečně mimořádné.
Zatímco v roce 2022 si Walmsleyová přišla 8,4 milionu liber (v přepočtu téměř 250 milionů korun), loni to už bylo 12,7 milionu liber (přes 377 milionů korun). Plat Walmsleyové byl tedy zvýšen o více než 50 procent.
Polepšil si také šéf AstraZeneky
Emma Walmsleyová se tak zařadila do globální platové špičky mezi šéfy farmaceutických firem. Žebříčku ale nevévodí. Z dosud zveřejněných platů se za loňský rok na pomyslném trůnu ocitl výkonný ředitel jiné britské farmaceutické společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. Jeho plat se loni vyšplhal na 16,9 milionu liber, což v přepočtu činí více než půl miliardy korun.
Také v případě Pascala Soriota šlo o odměnu za solidní zlepšení hospodářských výsledků společnosti AstraZeneca. Její tržby se meziročně zvýšily o šest procent, kdežto čistý zisk se téměř zdvojnásobil. Soriotův celkový příjem byl oproti roku 2022 zvýšen o 10,5 procenta, když v roce 2022 si přišel na 15,3 milionu liber (v přepočtu 454,5 milionu korun).
Šéf Novo Nordisku bere necelých 10 milionů dolarů
Plat výkonného ředitele za rok 2023 již zveřejnila také švýcarská farmaceutická skupina Novartis. Její šéf Vas Narasimhan za loňský rok obdržel 13,3 milionu švýcarských franků, což v přepočtu činí téměř 351 milionů korun. Meziročně si tak Narasimhan polepšil o více než pětinu. Čistý zisk Novartisu se meziročně zvýšil na dvojnásobek, což akcionáři společnosti ocenili právě i zvýšením platu svého výkonného ředitele.
Konkurent Novartisu, švýcarská společnost Roche, vyplatil svému výkonnému řediteli Thomasi Schineckerovi za rok 2023 celkem 9,6 milionu švýcarských franků. V přepočtu se jedná o sumu kolem 253 milionů korun. Schinecker má v čele Roche za sebou teprve první rok, tudíž u něho nemáme meziroční srovnání.
Mezi dalšími, kdo z farmaceutických společností dosud zveřejnil platy výkonných ředitelů, figuruje ještě francouzská skupina Sanofi a dánská skupina Novo Nordisk. Šéf Sanofi Paul Hudson si loni vydělal 10,57 milionu eur (v přepočtu přes 267 milionů korun), šéf Novo Nordisku Lars Fruergaard Jørgensen pak necelých 10 milionů dolarů (asi 229 milionů korun).
Zdeňka Musilová
