V České republice podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) výrazně přibývá případů černého kašle, od začátku roku jich lékaři zachytili téměř 700 a v minulém týdnu 188. Podle odhadů epidemiologů jich může být až 4000 za rok, informoval dnes SZÚ v tiskové zprávě. Typickým příznakem je dávivý kašel, přičemž záchvaty mohou přetrvávat několik dní, nákaza je nebezpečná hlavně pro neočkované děti nebo seniory. V roce 2014 bylo více než 2500 případů, loni necelých 500.
„Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku. Dominantní je postupný rozvoj opakovaných záchvatů obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji,“ popsala epidemioložka SZÚ Kateřina Fabiánová.
Může se objevit i krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. „Kašel se zhoršuje v noci a typické je, že nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky,“ dodala.
Mezi nemocnými je letos nejvíc teenagerů ve věku 12 až 18 let. Šestnáct nemocných jsou děti do jednoho roku. V populaci se černý kašel ve větší míře objevuje jednou za tři až pět let.
Letos SZÚ odhaduje počet případů na 3000 až 4000. „Tato predikce je velmi reálná i vzhledem k předchozímu takzvaně klidovému období během pandemie covid-19, kdy byly hlášeny pouze desítky případů pertuse ročně. V období pandemie zasáhla do vývoje většiny infekčních nemocí, černý kašel nevyjímaje, protiepidemická opatření,“ doplnila Fabiánová.
Zároveň podle ní v některých oblastech republiky také klesla proočkovanost, zejména v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. Očkování je pro děti povinné, je součástí takzvané hexavakcíny, jíž se očkuje zároveň proti tetanu, záškrt, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b. Ta se podává ve třech dávkách, dostatečná ochrana je podle odborníků 14 dní po druhé dávce.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) počet podaných vakcín od roku 2017, kdy jich bylo 404.000, klesá. Předloni jich lékaři podali 311.000, tedy o 23 procent méně. Za pět let byl největší pokles téměř o 34,5 procenta podaných dávek v Karlovarském kraji, o více než 30 procent také v Libereckém a Královéhradeckém. Ve Zlínském kraji byl nejnižší pokles, vakcíny ubylo o 19,6 procenta.
Podle odborníků je černý kašel jednou z nejnebezpečnějších infekčních nemocí dětského věku. „Závažnou, nezřídka fatální komplikací pertuse bývá bronchopneumonie. Děti, které mají nízký věk pro očkování nebo nejsou plně očkované vakcínou proti pertusi, jsou ve vysokém riziku onemocnění a případných komplikací,“ uvedl v tiskové zprávě SZÚ. Před zavedením povinného očkování umíraly na černý kašel desítky až stovky osob ročně, zejména dětí. V posledních 20 letech zemřelo na černý kašel nebo komplikace pět dětí a pět seniorů.
Počty případů černého kašle v posledních letech:
| Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024* |
| Počty případů | 2521 | 585 | 627 | 667 | 752 | 1347 | 696 | 51 | 96 | 494 | 698 |
zdroj: SZÚ
Počty případů černého kašle v poslední době:
| rok/týden | KT | Počet kumulativní | Nárůst týdenní |
| 2023 | celý rok | 494 | – |
| 2024 | 1. týden | 28 | – |
| 2. týden | 107 | 79 | |
| 3. týden | 227 | 120 | |
| 4. týden | 330 | 103 | |
| 5. týden | 453 | 123 | |
| 6. týden | 641 | 188 | |
| 7. týden | 698* | 57* |
zdroj: SZÚ
* data pouze za první dva dny 7. kalendářního týdne
-čtk-
