Možnost delegování některých centrových léků z komplexních onkologických center (KOC) do regionálních onkologických center (ROC) pomáhá pacientům i lékařům, z regionů se ovšem ozývají hlasy po uvolnění většího množství léků. Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda na prosincové Evropské onkologické konferenci řekl, že se Česká onkologická společnost chce delegované preskripci intenzivně věnovat. Pojišťovny by podle něj měly mít půl roku na analýzu a vyhodnocování a v polovině letošního roku by měla být diskuse k dalším možnostem delegované preskripce znovu otevřena. Pojišťoven i dalších zainteresovaných stran jsme se proto zeptali, zda jim takový časový rámec vyhovuje a jak složitá jednání očekávají.
Dohodu na tom, že by se další jednání měla rozběhnout letos v létě potvrdila Zdravotnickému deníku Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). „Ano, na tomto časovém rámci jsme se skutečně dohodli,“ uvedla tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová. Že by jednání mohla začít v létě připouští i výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) Martin Balada, upozorňuje ovšem na to, že se mohou protáhnout. „Pan profesor ve svém sdělení pouze oznámil, kdy by se chtěl začít opětovně zabývat možností rozšíření delegace centrové péče z KOC do regionálních pracovišť. Jak dlouho by případné ‚rozhovory‘ či jednání nad touto problematikou měly probíhat, nelze předjímat,“ uvedl Balada pro Zdravotnický deník.
Zdrženlivější byl ve svém vyjádření k časovému harmonogramu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Zástupci SÚKL nebyli přítomni při tomto jednání, tudíž k časovému rámci, který byl výsledkem diskuse, se nelze objektivně vyjádřit. Záleží, v jaké fázi analýzy se nyní zdravotní pojišťovny nachází, zda mají nebo budou mít k dispozici potřebná data a jaký rozsah bude samotná analýza mít,“ popsala Zdravotnickému deníku Gréta Rakašová z tiskového oddělení SÚKL.
Jednání bez SÚKL, ministerstvo vítáno
Zástupci SÚKL ostatně ani nepočítají s tím, že by do jednání vstupovali, brání tomu podle nich nestrannost ústavu. „SÚKL by neměl stát v roli partnerů v dané diskusi. A to zejména z toho důvodu, že změnu preskripčního omezení provádí podle zákona výhradně ve správním řízení jako nestranný orgán,“ vysvětlila Rakašová. A dodala, že se ústav všemi návrhy na změnu preskripce vždy důkladně zabývá v individuálních správních řízeních na žádost držitele rozhodnutí o registraci, nebo v hloubkových revizích. „Jednou z povinností SÚKL je ověřit u lékařských odborných společností racionalitu změny preskripčního omezení. Proto je vhodné mít již v podkladech, doručených do správního spisu, konsenzus mezi dotčenými odbornostmi, optimálně i informaci o projednání s plátci, tedy zajištění souhlasu pojišťoven. Pokud takovými důkazy SÚKL ve spisu disponuje, respektive pro změnu preskripčního omezení jsou doloženy věcné a odborné argumenty, přistoupí SÚKL ke změně preskripčního omezení. Za tímto účelem SÚKL rovněž dlouhodobě přijímá a vyhodnocuje podněty k zahájení hloubkové revize,“ upřesnila Rakačová, proč jsou výstupy těchto jednání pro SÚKL důležité.
S účastí SÚKL nepočítají ani zástupci zdravotních pojišťoven. „Předpokládám, že se primárně bude jednat o jednání zástupců zdravotních pojišťoven a odborné společnosti,“ míní Plívová z VZP. Svaz zdravotních pojišťoven ČR se zachováním formátu předchozích jednání také souhlasí, prospěšná by ale podle něj mohla být i účast zástupců ministerstva zdravotnictví. „Jednání s výborem České onkologické společnosti, VZP a SZP jsou vždy konstruktivní a racionální. Probíhají na úrovni odborných společností a plátců. V minulosti jsme se vždy byli nad společnou problematikou schopní domluvit v tomto složení, pravděpodobně by ale bylo přínosem, aby se jich účastnil i zástupce ministerstva zdravotnictví,“ uvedl výkonný ředitel SZP Balada.
Účast ministerstva by svaz přivítal kvůli možnosti otevření diskuse o disponibilních zdrojích. „Ministerstvo ve svých úhradových vyhláškách píše pravidelně o stanovení rozpočtů na úhrady centrových léků, ale pokud se část používaných preparátů přesune – s pacientem – do ROC, není nikde popsán mechanismus, jak finanční zdroje realokovat, případně kde najít rezervu pro nové finanční výdaje. V tomto kontextu je nutné připomenout, že systém veřejného zdravotního pojištění byl a je opakovaně deficitní. Takže hledat ‚další peníze‘ na samostatné rozpočty centrové léčby v ROC nebude jednoduché,“ vysvětlil Balada.
Další postup určí vyhodnocení praxe
Ministerstvo zdravotnictví zatím s účastí na takových jednáních nepočítá. „Zatím nás nikdo s tímto konkrétním tématem neoslovil, nemůžeme se tak zatím k tomu vyjádřit,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. K problematice uvolňování preskripce nicméně obecně dodal, že „ministerstvo zdravotnictví podporuje kroky, které vedou ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče při zachování bezpečnosti léčby pro pacienty a udržitelnosti systému zdravotního pojištění“.
Co se týče postupu a možných výsledků jednání, zaznívá optimismus i z největší tuzemské zdravotní pojišťovny. „Vzhledem ke zkušenostem, které z dlouhodobé spolupráce s odbornou společností máme, jsem v tomto směru optimista. Očekávám, že dospějeme k oboustranně akceptovatelné racionální dohodě,“ uvedla za VZP Plívová. Netroufá si nicméně odhadovat, zda dojde k navýšení množství léčiv delegovatelných z KOC do ROC. „V tuto chvíli nelze předjímat, jak bude aktuální praxe vyhodnocena. Pokud se ukáže přenesení většího množství léčiv na ROC jako racionální krok, určitě bude podpořena,“ sdělila Plívová.
Výsledky dalších jednání mezi odbornou společností a pojišťovnami nechce dopředu odhadovat ani SÚKL. „Institut podmínek úhrady, včetně preskripčního omezení, není ale uveden v zákoně bezúčelně a sleduje nějaký cíl. Tím cílem a významem pro pacienty i veřejný zdravotní systém je zajištění a maximalizace racionality preskripce, bezpečnosti a účelnosti farmakoterapie. Všechny tyto okolnosti je tak třeba v rámci diskusí vzít v úvahu, přičemž zejména pohledy plátců a klinických odborníků se mohou v určitých směrech lišit. Důležitou roli tak bude hrát, zda všechny zainteresované skupiny najdou společný konsensus,“ uzavřela za SÚKL Rakašová.
Jakub Němec
