Nezávislí čeští lékárníci v současné době stojí před řadou výzev. Revize cen jim ukrajují marže, ekonomicky zápolí se silnými řetězci a v lednu přijatá novela zákona o léčivech na ně uvalila nová omezení. Navíc ze zákona „vypadl“ institut chráněného distribučního kanálu, který jim měl teoreticky zajišťovat dodávky léčiv. Nejen o tom si Zdravotnický deník povídal s brněnskou lékárnicí Helenou Slámovou.
Připojila jste se k petici, která v současné době koluje mezi majiteli lékáren, a požaduje návrat chráněného distribučního kanálu do zákona o léčivech?
Ano, samozřejmě. Lékárníci nemohou poskytovat zdravotní péči bez toho, aniž by měli léky pro své pacienty. Mít léky na skladě, nebo mít zajištěny jejich pravidelné dodávky, je důležité také z hlediska konkurenceschopnosti. Pokud léky budou k sehnání pouze v řetězcích, malé lékárny zaniknou a lidé přijdou o dostupnou primární zdravotní péči.
Podepsala jsem i druhou petici, vytvořenou lékárníky, která běží současně. Ta je určena pro širokou veřejnost, neboť tady jde především o pacienty a jsou to hlavně oni, kteří nesou následky dlouhodobě neřešených problémů v lékárenství.
Chráněný distribuční kanál už v zákoně byl, ale nevymáhal se. Proč myslíte, že by tentokrát vymahatelný byl? Co by se muselo udělat jinak?
Ano. Státní aparát naprosto rezignoval na svou kontrolní funkci u závažného porušování zákona s celospolečenským dopadem. Místo toho, aby při udělování sankcí přitvrdil a snažil se vymáhat platný zákon, raději povinnost výrobců ze zákona úplně vyjmul, takže momentálně není vymáhat co. SÚKL si stěžoval na nejasnou formulaci v zákoně, proto v pozměňovacím návrhu pana poslance Kuchaře je chráněný distribuční kanál vrácen a zároveň jsou explicitně definovány povinnosti každého na ose výrobce–distributor–lékárna tak, aby SÚKL, v případě jejich porušení, neměl problém sankce udělit.
Neexistují jiné cesty, jak zajistit, aby distributoři dováželi léčiva do všech lékáren?
Dokud budou majetkově propojeni distributoři se sítí vlastních lékáren, obávám se, že nikoliv. A dokud bude možné, aby běžná léčiva byla monopolně dodávána pouze přes jediného distributora formou DTP kanálů, tak to už vůbec ne. Je smutnou běžnou praxí, že potřebuju konkrétní lék pro konkrétního pacienta, ale výrobce mi ho odmítne dodat a já nemám žádnou páku na to, abych lék pro svého pacienta získala.
Odmítají konkrétně do vaší lékárny distributoři dovézt některý lék? Pokud ano, jak to odůvodňují?
Pokud se jedná o DTP kanály, tak distributor je jen jakýsi logistik, ale dodávku léku mi odmítá přímo MAH (výrobce). Odůvodňovat to nijak nemusí, protože já ten lék stejně nikde jinde neseženu. Prostě mi napíše, že už mám vyčerpaný limit, který mi sám stanoví podle své libovůle, a tím to končí. Některé menší lékárny se k takovým lékům nemusí dostat vůbec, což neznamená, že je pro své pacienty nepotřebují.
Co se týká běžné distribuce, tak tam to distributor také nemusí nijak zdůvodňovat. On jen lékárně, která není v jeho ekonomickém zájmu, lék nezobrazí v nabídce. Lékárna nezjistí, jestli lék nemá pouze pro ni nebo jestli lék opravdu nemá vůbec. Lékárníci si však informace mezi sebou aktivně sdílí, takže víme v čase, kdy jeden distributor pro jednu lékárnu daný lék má a pro jinou ne.
Věříte, že novela zákona o léčivech může zmírnit případné nedostatky léčiv?
Ne, novela nedostatky léčiv nijak zásadně neřeší, bojím se, že situace se tak zkomplikuje, že se může i zhoršit. Možná se získá trochu času navíc, aby SÚKL mohl lépe reagovat a hledat náhradní řešení, ale to je asi tak vše.
Z novely zákona o léčivech vyplývá mimo jiné povinnost pro lékárníky hlásit SÚKLu údaje o množství léčiv, která jsou označená příznakem „omezená dostupnost“. Očekáváte, že poskytování takových hlášení pro vás bude nepřiměřeně zatěžující? Co to obnáší?
Zatím ještě nevím, softwary se teprve připravují. V ideálním případě by mělo hlášení probíhat automaticky, takže pokud nebudou technické problémy, nemělo by nám to přinést vyšší zátěž. Bohužel nám ale opět vznikly náklady na úpravu LIS (lékárenských informačních systémů, pozn. red.). Horší bude také vypořádat se s omezeními, která zkomplikují objednávání léčiv.
Jak se díváte na omezení, že takto označené přípravky můžete objednávat pouze v množství odpovídající „obvyklému počtu balení“ vydaných za týden v předešlém roce?
Když se o tomto začalo mluvit, tak jsem dlouho doufala, že je to jen špatný vtip. Novela se zabývá minulostí, nikoliv budoucností. Naprosto likviduje možnost lékárníka pružně reagovat na aktuální situaci. Co se vydávalo loni, nemusí jít příští rok a naopak. Jiné nemoci, jiné léky předepsané spádovými lékaři. Lékárník byl dosud i v obtížných situacích schopný pro pacienta najít řešení a při každodenní komunikaci s lékaři se zásobit adekvátně potřebám pacientů. Pokud však loni z nějakého důvodu odbyt léku nebyl, lékárna přijde o nástroj, jak jej pro nově příchozí pacienty zajistit. Možnost objednat lék proti receptu je rigidní, pacient musí zbytečně opakovat svoji návštěvu a lékárníky to zatíží dalším úkonem, který nesouvisí s vysokou odborností jejich práce. A hlavně, v zákoně zcela chybí povinnost výrobce a distributora lék dodat. Proto se to musí opravit.
Navíc jsou tímto ustanovením hrubě zvýhodněny řetězcové lékárny. Ty jsou zásobovány zcela automaticky a nemají žádné limity na objednávky. Byly tedy zásobeny lépe a dokonce mohly na skladech zadržovat naddimenzované zásoby. Malá lékárna výpadky nezpůsobí, ekonomická situace jí nedovolí se zásobit víc jak na měsíc či dva, spíše méně. Podle nových pravidel tedy bude těmto řetězcům s vlastními distribucemi opět dodáváno více léků něž malým lékárnám, které nedostaly v minulosti nic. Pokud jim nebylo vloni nic dodáno, tak ani nic nevydaly a tak nebudou mít nárok zase na nic. Pacient nechce chodit pro každou věc dvakrát, takže když lékárna lék na skladě nemá, je odsouzena k zániku.
Máte k novele nějaké další výhrady, či na ní naopak něco oceňujete?
Novela byla kompletně pro mě velkým zklamáním. Jednak byla promarněna příležitost k potřebným reformám a jednak velmi silně dál znevýhodnila postavení menších nezávislých lékáren, které jsou o to potřebnější, neboť jsou to často jediná zdravotnická zařízení zajišťující primární zdravotní péči a jsou pro velké množství pacientů nepostradatelná. Je nutné tedy novelu alespoň zkorigovat a vrátit chráněný distribuční kanál ve znění které odpovídá doporučením EU a bezchybně funguje v jiných zemích.
-fk-
