Lékárníci mají vysoký odborný potenciál, ale v Česku se, oproti jiným zemím Evropské unie, nevyužívá. Myslí si to prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs. V novoroční anketě Zdravotnického deníku se ohlédl za úspěchy i neúspěchy minulého roku a nastínil svá očekávání od roku současného. Nejen on je zvědavý na to, zdali a jak novela zákona o léčivech, jejíž část je již v platnosti, přispěje k lepší dostupnosti léčiv.
Co nejlepšího a nejhoršího se podle Vás stalo ve zdravotnictví v loňském roce?
Z pohledu ČLnK jsem rád za korektní spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, což nebylo v předchozích obdobích vždy pravidlem. Na druhou stranu se bohužel opakovaně setkávám se snahami některých politiků navrhovat a přijímat legislativní změny zcela bez konzultací se zástupci profese, pouze na základě jejich vlastního dojmu, bez jakékoli analýzy dopadů na celý systém nebo akceptování názoru odborníků s mnohaletou praxí.
Jaká máte očekávání od letošního roku?
V přípravě je celá řada změn v legislativních normách, které se nás přímo dotýkají. Nad nimi lze očekávat velmi náročné diskuze, protože různých a zcela protichůdných zájmů je mnoho. Proti ryze obchodním zájmům budeme opět vystupovat s odbornými argumenty, které sice nejsou vždy tak přitažlivé, ale zato mají mít nejvyšší váhu v rozhodování.
Mohlo by vás zajímat
Do praxe postupně vstupuje novela zákona o léčivech, která přináší celou řadu změn s ohledem na dostupnost léčivých přípravků. Pravděpodobně až praxe ukáže, jak se jednotliví účastníci zhostí svých povinností a jak se zachovají. To ale bude možné zhodnotit až ve druhé polovině roku, kdy bude celá novela účinná.
Jaké změny, které lze tento rok uskutečnit, by prospěly českému zdravotnictví?
V novém roce budou otevřené některé legislativní normy s přímým dopadem na náš obor. Důležité bude nastavení kompetencí zdravotníků v oblasti prevence či záchytu některých onemocnění. Lékárny jsou pacientům velmi široce dostupné, přitom odborný potenciál lékárníků, na rozdíl od mnoha zemí EU, český systém v této oblasti nevyužívá.
Další oblastí je řešení dopadů revizí cen a úhrad léčivých přípravků na poskytovatele lékárenské péče, kterým současný systém způsobuje přímé ekonomické ztráty plynoucí z revize úhrad a následného přeceňování léčivých přípravků až pod nákupní ceny. S tím souvisí i naše snaha o stabilizaci sítě lékárenské péče v ČR, zejména s ohledem na nastavení pravidel pro vznik nových lékáren a perspektivu stávajících i potenciálně nových poskytovatelů péče.
Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?
Byl bych velmi rád, kdyby se podařilo dále posunout kroky směřující k lepšímu odměňování zdravotníků v lékárnách, ke stabilizaci financování lékárenské péče i zvýšení podílu fixní odměny za výdej a její dostupnosti pro pacienty. S tím souvisí také rozvoj kompetencí zdravotníků v lékárnách obdobně jako je tomu v jiných zemích EU.
-fk-
