O tom, co se odehrává pod hlavičkou Evropského plánu boje proti rakovině, jakých je jeho deset stěžejních iniciativ, co je z nich financováno a co to přináší tuzemskému zdravotnictví, promluvil na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku ve své úvodní přednášce ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda. „Boj proti rakovině nemůže být izolovanou záležitostí jedné členské země. A Česká republika je v Evropském plánu boje proti rakovině velmi dobře zastoupena,“ řekl ve své přednášce.
„Protože se počet každoročně diagnostikovaných onkologických pacientů v EU pohybuje v enormních výších, vzala Evropská unie onkologii jako velkou výzvu k naplnění,“ řekl v úvodu Marek Svoboda. Čísla jsou opravdu varovná: Každoročně v EU onemocní rakovinou zhruba 2,7 milionu obyvatel a přibližně 1,3 milionu v jejím důsledku umírá. A i když v Evropě žije jen 10 procent světové populace, 25 procent všech celosvětových onkologických případů připadá právě na „starý kontinent“ a přímé a nepřímé náklady na její léčbu dosahují ročně 200 miliard eur. „Navíc se předpokládá, že do roku 2035 bude rakovina nejčastější příčinou úmrtí v zemích EU,“ poznamenal Svoboda.
„Cílem Mise, kterou si Evropská unie vytyčila pro boj s rakovinou, je harmonizovat veškeré prostředky, které do oblasti boje s rakovinou přicházejí tak, aby byly využity účelně a v souladu s nějakým politickým plánem. A tím plánem je právě Evropský plán boje proti rakovině,“ vysvětlil Svoboda. Obecným cílem definujícím tento plán, který byl zveřejněn v únoru 2021 a jehož předpokládané výdaje převyšují 4 miliardy eur, je do roku 2030 zlepšit pomocí prevence a léčby život více než třem milionům lidí, aby žili déle a lépe. „Za tímto vznešeným cílem je ale spousta konkrétních aktivit,“ upozornil ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Deset iniciativ, mnohem více cílů
Evropský plán boje proti rakovině má deset stěžejních iniciativ, které Svoboda ve své přednášce představil. První z nich spadá do oblasti nových technologií, výzkumu a inovací a je nazvaná Znalostní onkologické centrum (Knowledge Centre on Cancer). Jejím cílem je vytvořit jednotné centrum shromažďující informace a důkazy pro podporu zdraví, onkologické prevence, diagnostiky a léčby, tak aby mohlo sloužit i národním agenturám, poskytovatelům zdravotní péče nebo pacientským organizacím. „V oblastech prevence, diagnostiky nebo léčby si na webových stránkách centra můžete najít evidence-based materiály,“ popsal Svoboda.
Do oblasti nových technologií, výzkumu a inovací spadá i Evropská iniciativa pro zobrazování rakoviny (European Cancer Imaging Initiative). Jejím cílem je podporovat inovace a zavádění digitálních technologií do onkologie, včetně maximálního využití AI a superpočítačové sítě, a tak dosáhnout přesnějšího a rychlejšího klinického rozhodování, diagnostiky, léčby a prediktivní medicíny pro onkologicky nemocné. Tato platforma již má první výsledky, uvedl Svoboda. „Dokázala totiž propojit 36 datových sad snímků devíti typů rakoviny, což představovalo více než 200 tisíc obrazových sérií. A podařilo se nalézt jednotný standardní formát pro klasifikaci těchto obrázků, aby pro ni bylo možné využít i superpočítačové sítě a umělou inteligenci,“ vysvětlil.
Iniciativa Eliminace rakoviny děložního čípku a další druhy karcinomů způsobené HPV si klade za cíl zvýšit informovanost o přínosech HPV očkování realizací vzdělávacích aktivit pro zdravotníky i laickou veřejnost a zlepšení pokrytí vakcínou proti HPV v evropských zemích. Přináší také podporu členským státům při zahajování očkovacích kampaní proti HPV. „Česká republika je zastoupena skrze Ústav zdravotnických informací a statistiky a Národní screeningové centrum,“ dodal Svoboda.
Konkrétní výsledky má za sebou už i iniciativa Posílení programů screeningu rakoviny podporovaných EU. „V prosinci 2022 bylo přijato Doporučení o posílení prevence prostřednictvím včasného odhalování: nový přístup EU ke screeningu nádorových onemocnění. Výrazně se na tom podílelo české předsednictví,“ připomněl Svoboda. A dodal, že v rámci této iniciativy vznikly také tři projekty screeningu rakoviny zahájené v roce 2023, které se týkají rakoviny prostaty, plic a žaludku a jejichž výstupy by měly být brzy k dispozici.
Česká republika je díky Fakultní nemocnici v Motole zastoupena i v iniciativě Vznik evropské sítě/infrastruktury komplexní onkologické péče. „Jejím cílem je vytvořit v Evropské unii síť, která spojuje uznávaná národní komplexní onkologická centra tak, aby si mezi sebou mohla vyměňovat zkušenosti a zároveň kultivovat jednotlivé případy,“ popsal iniciativu Svoboda. A dodal, že Masarykův onkologický ústav dosáhl úspěchu tím, že se v únoru 2023 zařadil mezi 31 onkologických pracovišť Evropy, která mají statut „Comprehensive Cancer Centre“.
Další iniciativou je Diagnostika a léčba rakoviny pro všechny. „V jejím rámci vzniká pozoruhodný projekt, který se týká personalizované léčby rakoviny pro všechny. Je tvořen 17 organizacemi z 15 evropských zemí. Česká republika v něm bohužel zastoupena není, ale předpokládá se, že znalosti z tohoto projektu vzejdou, bude možné později využít pro rozšíření tohoto projektu v celé Evropě,“ popsal Svoboda projekt, který si klade za cíl implementovat molekulární diagnostiku v akademicky vedených přeshraničních studiích personalizované medicíny.
Za velmi důležitou považuje Marek Svoboda Evropskou iniciativu pro lepší porozumění rakoviny (UNCAN – European Initiative to Understand Cancer). Ta má dva zásadní cíle. Prvním je vytvořit návrh pro další výzkum v oblasti onkologické prevence, diagnostiky, lékové rezistence a demografických onkologických specifik. Jako druhý cíl si iniciativa vytyčila vytvoření federovaného datového centra pro výzkum rakoviny, které usnadní sdílení a druhotné použití vysoce kvalitních dat shromážděných z analýz experimentálních modelů a klinických případů z výzkumu rakoviny. „Pokud existují programy hrazené z národních nebo evropských projektů, měly by být jejich výsledky někde uloženy a kdokoli, koho schválí etická komise projektu, může tato data využít k nějaké sekundární analýze,“ vysvětlil Svoboda.
Jedním z cílů Iniciativy pro lepší život onkologických pacientů je pomoci vzniku chytré elektronické karty onkologického pacienta, která mu poskytne podporu při řešení psychosociálních a zdravotních komplikací onkologické léčby. „Tato iniciativa, v níž je Česká republika zastoupena, běží a měla by být v roce 2024 ukončena. Karta bude v podobě mobilní a webové aplikace, měla by zejména uchovávat informace související s diagnózou, prodělanou léčbou a sledováním onkologických přeživších,“ popsal ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Registr nerovností v oblasti rakoviny vzniká v rámci iniciativy nazvané Snižování nerovností v oblasti onkologie v EU. „Tuto funkční aktivitu už můžeme využívat v našich analýzách. Zprávy týkající se nerovností jsou již dostupné na webu. Například teď byla čerstvě publikována zpráva (Evropská onkologická konference se konala 11. prosince 2023 – pozn. red.) o tom, jaké jsou počty mamografických přístrojů na počet obyvatel daných členských zemí,“ uvedl Svoboda.
Desátou a poslední iniciativou v rámci Evropského plánu boje proti rakovině je Pomoc dětským onkologickým pacientům. „To je spíš taková komplexní agenda. Krom chytré elektronické karty, o které jsem již hovořil, je jejím cílem také vytvoření sítě pro mladé vyléčené pacienty, kde by mohli sdílet svoje problémy, což by mělo vést i ke zlepšení diagnostiky a psychosociální péče,“ popsal Svoboda.
Ten na závěr řekl, že je velmi rád za to, že se Evropský plán boje proti rakovině odráží v Národním onkologickém plánu České republiky, a to například v oblastech preventivních onkologických programů nebo rozvoji infrastruktury onkologických center. „Celkem jde o částku 11 miliard korun,“ řekl Svoboda. Velice důležitá je přitom podle něj synergie financování. „A mne těší, že ČR dokázala všechny příležitosti využít a je opakovaně prezentována jako pozitivní příklad ostatním členským zemím,“ uvedl. A na závěr dodal: „Boj proti rakovině nemůže být izolovanou záležitostí jedné členské země. Česká republika je v Evropském plánu boje proti rakovině velmi dobře zastoupena, pomáhá nám to udržet mezinárodní spolupráci a přenos know-how.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO holding, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
