Leden ve znamení stažených výpovědí. Jak dlouho současný stav v nemocnicích vydrží?

Externisté z jiných nemocnic, reorganizace práce či dlouhodobá výchova vlastních lékařů. Nemocnice našly různé způsoby, jak se vypořádat s novelou zákoníku práce, podle které může lékař odsloužit maximálně 416 hodin přesčasů ročně, přičemž v minulosti to bylo dvakrát více. Co bude dál? Na jejich fungování a počty stažených i dosud nestažených výpovědí jsme se tuzemských nemocnic zeptali.

Ve Všeobecné Fakultní nemocnici v Praze je způsob dodržování zákoníku práce stále předmětem jednání a hledání nejlepší možné varianty. „Úprava provozu a systému lednové práce byla v kompetenci jednotlivých klinik. Prakticky všude ale od ledna proběhl návrat k běžnému provozu. Vedení VFN znovu jedná se všemi dotčenými klinikami, a hledají se nejlepší varianty pro nastavení provozu,“ uvedla pro Zdravotnický deník mluvčí VFN Marie Heřmánková. V nemocnici nyní pracuje přes 1 250 lékařů v rámci 44 klinik a ústavů. Od začátku protestu nemocnice obdržela 319 výpovědí z přesčasové práce, které se však týkaly pouze 15 oddělení. „Své výpovědi zatím stáhla téměř polovina lékařů, ale byla doba dovolených, a tak k nám přichází postupně. Předpokládáme, že jejich počet bude v dalších pracovních dnech narůstat,“ avizovala Heřmánková.

Symbolická podpora výpovědí z přesčasů ze strany jedenácti lékařů pražské Nemocnice Na Homolce byla podle mluvčí zařízení Martiny Dostálové ukončena již v prosinci loňského roku. Nemocnice tudíž nemusela odkládat plánované a neakutní výkony. „Od podzimu loňského roku jsme vedli intenzivní jednání s primáři a vedoucími pracovníky jednotlivých oddělení nad novým systémem provozu od nového roku. Po celou dobu jsme připravovali organizační změny tak, abychom zvládli limit 416 přesčasových hodin dodržet, nebo se k tomuto limitu alespoň co nejvíce přiblížit,“ dodala Dostálová.

Nemocnice na Františku v Praze obdržela celkem tři výpovědi, jednu z přesčasů a dvě z nadúvazků. Odpověď na to, zda lékaři své výpovědi již stáhli, jsme ovšem od nemocnice nedostali. Ta nicméně plánuje posílit personál jednotlivých oddělení. „Průběžně přijímáme pracovníky k doplnění stavů tak, abychom dodrželi maximální výši přesčasů stanovenou zákoníkem práce. Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,“ okomentovala současnou situaci mluvčí nemocnice Lucie Krausová.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava vzalo svoji výpověď zpět zatím 195 z 233 lékařů a jednání s lékaři nadále probíhají. Vedení nemocnice začalo podle mluvčí nemocnice Petry Petlachové pracovat na přípravě opatření, která zefektivní stávající nastavení provozu jednotlivých pracovišť.

Fakultní nemocnice Hradec Králové zvolila cestu, která vede k optimalizaci práce. Jedná se například o snížení administrativní zátěže lékařů, zvýšení efektivity práce či reorganizaci práce na pracovištích. „Letos a v následujících dvou letech vytvoříme tři desítky tabulkových míst pro nové lékaře, kteří pomohou se zajištěním provozu. Budeme také usilovat o větší zapojení dosud nesloužících lékařů do pravidelných služeb,“ uvedl pro Zdravotnický deník mluvčí nemocnice Jan Špelda. Hradecká fakultní nemocnice eviduje pouze jednotky lékařů, kteří dosud nestáhli své výpovědi z práce přesčas, takže od začátku ledna obnovila svůj běžný provoz.

Na konceptu dlouhodobé výchovy vlastních mladých lékařů-absolventů staví svoje fungování Fakultní nemocnice Olomouc, která podle svého mluvčího Adama Fritschera řeší lokální či krátkodobé nedostatky spoluprací s externími zájemci na dohody. „Tam, kde je to vhodné, zavádíme směnný provoz, což se však děje dlouhodobě i bez ohledu na poslední vývoj situace,“ uvedl Fritscher. Zároveň doplnil pozitivní informaci, že všichni lékaři v nemocnici své výpovědi z přesčasů již stáhli.

Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně nestáhlo své výpovědi z přesčasů zatím devět lékařů z oddělení traumatologie, vedení nemocnice s nimi stále jedná. „S ohledem na traumatology pořád platí, že ze tří traumatologických ambulancí fungují pouze dvě, což znamená prodloužení čekacích dob, a rovněž dochází k omezení, a tudíž posunutí menších plánovaných traumatologických operačních výkonů (například extrakce),“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská, podle které by se ale současný stav neměl nijak dotknout péče o akutní pacienty.

-ns-