Nový rok zpravidla přinese řadu změn, které se týkají nastavení nejrůznějších agend v různých systémech. Výjimkou není ani německý lékárenský trh. V průběhu roku 2024 dojde k několika zásadním úpravám, ať už podmínek pro fungování lékáren, jejich financování nebo požadavků, které souvisí s řešením problému dlouhodobého nedostatku některých důležitých léků. Výčet nejvýznamnějších změn přinesl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Provozovatelé německých lékáren mají podle deníku Deutsche Apotheker Zeitung jen velmi málo důvodu k optimismu v novém roce 2024. Chystané změny nebo naopak přešlapování na místě byly mimo jiné důvodem, proč se lékárníci ke konci roku 2023 vydali do ulic a protestovali. Zřejmě nejvíce německé lékárníky trápí rostoucí náklady, které lékárny staví do stále hůře řešitelné ekonomické situace. Co se tedy v roce 2024 na německém lékárenském trhu změní?
Elektronický recept
Jak už Zdravotnický deník informoval, od nového roku se v Německu zavádí plošně a povinně elektronický recept. Pro lékárníky to bude představovat obrovskou výzvu, ale nejen pro ně. Na nový způsob předepisování léků si budou muset zvyknout také lékaři a pacienti.
Přitom zavádění elektronického receptu přineslo v Německu v průběhu uplynulých let řadu velkých problémů. A ani první dny plošného fungování elektronického receptu se neobešly bez potíží. Pouze čtvrtina dotázaných v průzkumu mezi lékárnami (na který odkazuje deník Deutsche Apotheker Zeitung) uvedla, že spuštění elektronických receptů nebylo provázeno žádnými problémy. Zároveň ale všichni věří, že se poslední mouchy podaří vychytat a že systém začne naplno fungovat tak, jak má.
Požadavky na vytváření zásob léků
Od konce roku 2023 platí v Německu legislativa, na jejímž základě mají nemocniční lékárny povinnost vytvořit zásoby léků, které v této zemi patří dlouhodobě mezi nedostatkové, a bez nichž se při léčbě nelze obejít. Vytváření pohotovostních zásob se týká například antibiotik pro intenzivní péči, jejichž zásoby musí vystačit alespoň na šest týdnů. V případě onkologických léků musí zásoba pokrýt alespoň čtyřtýdenní dodávky.
Snazší nabídka lékových alternativ
Další opatření s problematickým zásobováním některými léky úzce souvisí. Jde o to, že německé lékárny mohou od nového roku snáze svým pacientům nabídnout lékovou alternativu v případě, že předepsaný lék není dostupný. A tuto nabídku může lékárník učinit, aniž by to konzultoval s lékařem, který daný lék předepsal.
Ruku v ruce s tímto opatřením jde také chystaný zákon o lékařském výzkumu. Spolkové ministerstvo zdravotnictví jím chce podpořit výzkum a výrobu léků přímo v Německu. Cílem je postupně snižovat závislost na importu účinných aktivních látek zejména z Indie nebo Číny a zvýšit tak lékovou bezpečnost Německa.
Legalizace konopí
Pěstování konopí pro soukromé účely ještě v Německu není legalizováno. Tamní vláda však se zákonem, jenž by pěstování a držení konopí pro vlastní potřebu upravoval, a především dekriminalizoval. Podle Deutsche Apotheker Zeitung by mělo zároveň dojít k úpravě předpisů pro výdej konopí v lékárnách. Konopí také vypadne ze zákona o narkotických látkách.
Rostoucí náklady
Provozovatelé lékáren si v posledních měsících velmi hlasitě stěžovali, že jim rostou náklady v důsledku energetické krize. Nyní se k těmto faktorům přidává další, tentokrát mzdový. Od Od 1. ledna totiž byla zvýšena minimální mzda na 12,41 eura na hodinu. V lékárnách jsou některé pozice obsazeny takzvanými minijobbery („dohodáři“), jejichž výdělek je omezen na určitý obnos, do kterého je zaměstnavatel zbaven některých povinností směrem k zaměstnanci. Jenže další povinnosti nyní nově vzniknou. Například zvýšení počtu sickdays z dosavadních 10 na 15.
Výrazně porostou také ceny elektřiny nebo náklady na vytápění. Zatímco v předchozích dvou letech elektřin zdražovala především kvůli silové složce, nyní cena stoupne hlavně kvůli zdražování emisní povolenky nebo distribučních poplatků.
Reforma se ještě doladí
V neposlední řadě je třeba také připomenout navrhovanou reformu lékárenského trhu, která má zjednodušit provozování lékárny. To se však nesetkalo zcela se souhlasem ze strany Spolkové lékárenské komory (ABDA), a tak se podoba reformy nejspíše ještě bude ladit.
Zdeňka Musilová
