Tuzemské zdravotnictví se ekonomicky posouvá na hranu propasti, stačí jedna krize podobná pandemii covidu a systém se zhroutí. Pokud nedojde k zásadní změně systému financování a nepřijde reforma, na kterou marně čekáme od 90. let, nebude už péči z čeho hradit. Ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl to řekl v anketě Zdravotnického deníku. Bilancuje v ní uplynulý rok a popisuje svá očekávání do roku příštího.
Co nejlepšího a nejhoršího se podle vás stalo ve zdravotnictví v letošním roce?
Z pohledu ředitele zdravotní pojišťovny jsem nucen, ač nerad, označit letopočet 2023 za rok nevyužitých příležitostí. Namísto zahájení skutečné reformy systému financování zdravotní péče, na kterou marně čekáme v podstatě od 90. let minulého století, byla v závěru roku definitivně schválena úhradová vyhláška na rok 2024, která posílá zdravotnictví do dalšího, v pořadí již pátého deficitu po sobě. To vnímám jako nejhorší zprávu letošního roku, protože to už české zdravotnictví skutečně posouvá na hranu propasti. Vláda jako by neviděla nebo nechtěla vidět to obrovské nebezpečí, které z bezhlavého utrácení dalších a dalších miliard (které v systému už reálně nejsou a podle všech relevantních prognóz vývoje ekonomiky ani nebudou) vyplývá. Stačí jedna krize podobná pandemii covidu a systém se zhroutí, péči už zkrátka nebude z čeho hradit. A to nejlepší? Snad skutečnost, že se systém nezhroutil už letos a zdravotnictví se podařilo udržet na vysoké úrovni.
Co očekáváte od příštího roku?
Mám-li zůstat realistou, tak nic moc pozitivního. Do příštího roku jdeme téměř bez finančních rezerv, které byly vytvořeny v letech ekonomické prosperity. Každým měsícem se rezervy snižují, nyní se počítají v jednotkách miliard. Osobně se domnívám, že pokud nedojde k zásadní změně systému financování, pak se rokem 2024 nějak protrápíme, ale rok 2025 může být rokem finančního kolapsu.
Jaké změny, které lze uskutečnit příští rok, by podle vás prospěly českému zdravotnictví?
V první řadě stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění na výdajové straně. Rok 2024 je poslední, kdy to lze zvládnout. A za druhé je konečně nutné začít s reformou, která systém stabilizuje na delší dobu a která bude zahrnovat i politicky nepopulární kroky. Mám na mysli například vyšší spoluúčast pacientů, rozumné regulační poplatky, které omezí zneužívání péče, zavedení legální možnosti připlácet si za nadstandardní péči, revizi sítě lůžkových zařízení či decentralizaci rozhodování o výdajích tím, že se zásadně posílí význam dohod mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče na úkor ministerstva zdravotnictví.
Jaké jsou vaše profesní plány v příštím roce?
Vyplývají vlastně ze všeho výše uvedeného. Budu dělat všechno, co bude v mých silách, aby Vojenská zdravotní pojišťovna udržela svoje služby i benefity pro klienty na standardně vysoké úrovni, zkrátka aby naši pojištěnci nijak nepoznali to, že nás stát už pátý rok nutí hospodařit s deficitem. Že to bude vyžadovat výrazně restriktivnější přístup k různým finančním požadavkům poskytovatelů zdravotních služeb, je nasnadě.
-jkn-
