Nasazení nových léčiv a postupů v hematoonkologii, které přinesla poslední dekáda, má fascinující výsledky – u některých diagnóz se podařilo zvýšit průměrnou dobu přežití dokonce několikanásobně. Ruku v ruce s tím ale jde i stále stoupající cena této léčby. O úspěších posledních let, nových léčebných priotitách hematoonkologie i jednání s plátci promluvil na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku předseda České hematoonkologické společnosti Pavel Žák.
Na úvod své přednášky Pavel Žák vysvětlil, že před patnácti lety se hematologická onkologie osamostatnila a už nemá větší vazby na Českou onkologickou společnost. „Onkologická a hematoonkologická péče nicméně mají řadu společných věcí a jsme společně součástí Národního plánu obnovy, což celou péči zlepšuje. Věřím, že na řadě programů budeme mít možnost participovat,“ uvedl Žák.
Potřeba náročnější péče
Hematoonkologové se starají o řádově nižší množství pacientů než onkologové. Každý rok se objeví zhruba pět tisíc nových pacientů hematoonkologickou diagnózou. „To je ve srovnání se solidní onkologií něco mezi čtyřmi a osmi procenty,“ poznamenal Žák. Dominantní jsou u pacientů tři nejčastější onemocnění – na prvním místě je ne-Hodgkinův lymfom (NHL), na druhém mnohočetný myelom a plasmocytární novotvary a na třetím chronická lymfocytární leukemie (CLL). První zmíněná diagnóza postihuje především muže, druhé dvě ženy. Celkově mezi hematoonkologickými pacienty mírně převažují muži.
„Většina hematoonkologických pacientů vyžaduje jiný způsob léčby. Kvůli agresivitě onemocnění a metabolickým rozvratům potřebují daleko náročnější suportivní péči a komplexnější diagnostický přístup,“ řekl na konferenci Žák. A dodal: „Jsou to ale věci vratné. Zvládnutí tohoto stavu v indukční fázi tedy může vést k výrazným úspěchům.“
Prodloužení nejen délky, ale i kvality života
Jedním ze základních kamenů, které v posledních deseti letech ovlivnily to, jak dnes hematoonkologové léčí své pacienty, je podle Žáka zavedení protilátky rituximabu v léčbě DLBCL (difúzní velkobuněčné B lymfomy – pozn. red.). „Změna v desetiletém přežití je naprosto zásadní, o téměř dvacet procent dlouhodobého přežití bez známek nemoci,“ uvedl Žák.
K zásadnímu posunu léčby došlo i v léčbě mnohočetných myelomů. „Před patnácti lety byl medián přežití 28 měsíců, v roce 2021 už byl 80 měsíců. A pokud budeme počítat data za rok 2022, tak si troufám říct, že už se budeme pohybovat někde kolem 100 měsíců mediánu přežití. Přitom jde o přežití v aktivním životě, nejde o ležící pacienty,“ upozornil předseda České hematoonkologické společnosti.
K takovému zcela zásadnímu zlepšení vedla cesta skrze efektivnější léčivé prostředky, které patří k vůbec nejdražším. „Jde o skupinu, která je extrémně finančně náročná. Všeobecná zdravotní pojišťovna vynaložila v minulém roce téměř 1,2 miliardy korun na léčbu těchto pacientů, před dvaceti lety to byla zhruba čtvrtina této částky. Nicméně je zřetelně vidět, k čemu to vedlo – prodloužil se život a prodloužil se i kvalitní život pacientů,“ konstatoval Žák.
Třetím pilířem úspěšné léčby pak podle něj bylo zavedení tyrozinkinázových inhibitorů v léčbě chronické myeloidní leukemie. „Jde o léčbu perorální, nezatěžující. Pacient pracuje a funguje, bere si jen léčbu,“ vysvětlil Žák. Úspěšnost v přežití pacientů je v datech jasně dlouhodobě stoupající i v této oblasti.
Pacienti ve studiích dosahují lepších výsledků
Předseda České hematoonkologické společnosti ve své přednášce promluvil i o prioritách této společnosti v léčbě. K těm již zavedeným patří podle něj dokument nazvaný „červená kniha“. „V ní jsme velmi cíleně a systematicky vypracovali pravidelné aktualizace diagnostických a léčebných postupů. Jde o doporučení, která jsou k dispozici na webových stránkách naší společnosti. A je to velmi cenná kniha pro vedení léčby,“ popsal Žák.
„Druhou věcí, na které velmi intenzivně pracujeme, je sledování výsledků léčby v registrech pracovních skupin,“ pokračoval Žák. Tyto registry jsou podle něj zpracovány tak kvalitně a široce, že bývají dávány za příklad v rámci evropských zemí.
Třetí zásadní prioritou České hematoonkologické společnosti je otevřenost pro spolupráci na mezinárodní úrovni a v klinických studiích. „Domníváme se, že pacienti ve studiích dosahují lepších výsledků. Máme také přístup k účinným lékům a výrazně šetříme náklady na centrovou léčbu. Na našem pracovišti jde o roční úsporu kolem 80 milionů korun,“ vysvětlil předseda České hematoonkologické společnosti, který je přednostou 2. Interní kliniky – oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Využít silnou imunitní reakci
Mezi novými směry léčebných priorit zmínil Žák využití bispecifických protilátek, transplantaci hematopoetických buněk, stagnaci nebo pokles autologních transplantací, cílenou terapii u akutní myeloidní a lymfoblastické leukémie a nárůst alogenních transplantací s haploidentickým dárcem nebo alternativním nepříbuzeneckým dárcem.
Budoucnost vidí Pavel Žák také v CAR-T cell technologii, kterou bylo v ČR léčeno od roku 2020 více než 200 pacientů s DLBCL/MCL/ALL. „Tato terapie se rozvíjí zhruba 25 let, ale do standardních postupů se dostala v posledních čtyřech letech. Jedná se o hi-tech technologii, kdy lymfocyty dostanou ‚zadání‘, aby působily proti vlastnímu tělu pacienta. Po jejich modifikaci je vracíme do těla a dochází k imunitní reakci, která vede k vyčištění těla od nádoru,“ vysvětlil Žák.
Za léčebnou prioritu označil i diagnostiku. „Moderní molekulárně genetické metody – především sekvenování nové generace – umožní cílenou a přesnou diagnostiku hematologických malignit i určení onkologické cesty a také nám umožňuje dobře sledovat léčebnou odpověď,“ vysvětlil Žák. A dodal: „Jsou uzavírány nové smlouvy se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která navyšuje možnost úhrady těchto vyšetření. A myslím si, že to přispěje ke zlepšení péče.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
