Udržitelnost českého zdravotnictví v kontextu demografických změn bylo jedním z témat, o němž na konferenci Zdravotnického deníku zaměřené na ekonomiku zdravotnictví hovořili jak politici a ekonomové, tak zástupci pojišťoven a soukromého sektoru. Shodli se na tom, že české zdravotnictví potřebuje komplexní změnu, pokud má být i do budoucna zachována současná kvalita a dostupnost péče. Současně však souhlasili i s tím, že na cestě ke změně leží celá řada překážek. Proč je tak těžké systém reformovat? Je prosazování hloubkové změny politická sebevražda? A kde lze v systému hledat úspory?
„České zdravotnictví poskytuje velmi kvalitní a dostupnou péči za poměrně rozumné peníze, a to i ve srovnání s ostatními zeměmi,“ shrnul na úvod místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Do budoucna však tento stav ohrožují demografické trendy, zejména stárnutí populace, tedy i lékařů. „V tomto smyslu si myslím, že české zdravotnictví v této kvalitě a rozsahu a bez zapojení soukromých zdrojů není dlouhodobě udržitelné,“ nastínil neblahý vývoj i s ohledem na to, že výdaje na zdravotnictví prakticky neustále a strmě stoupají. „Od 1990 do 2022 je průměrný roční nárůst výdajů kolem 28 procent,“ uvedl alarmující čísla.
Podle Skopečka řešení hrozící krize spočívá v liberalizaci zákoníku práce, odstranění regulací a snížení dotací. „To je to nejlepší, co pro ekonomiku můžeme udělat a nemusíme u toho pronášet vzletná slova,“ doplnil směrem k některým výrokům politiků. Právě politické reprezentaci podle něj často chybí odvaha činit nepopulární kroky. Na jejich obranu ale jedním dechem dodal, že se často stává, že když už politici s nějakým pozitivním návrhem přijdou, schází jim podpora ze strany odborníků, kteří by jejich návrh pomáhali obhájit v očích pacientů .
Nad nárůstem veřejných prostředků do zdravotnictví se pozastavil i předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus. Podle něj se zvýšené objemy peněz neprojevují na kvalitě péče a spokojenosti pacientů. Není to příznivý ukazatel pro budoucí prospěch systému. „Těch, co odvádějí zdravotní pojištění, je procentuálně čím dále méně… Zcela jistě je potřeba zvýšit podíl soukromých peněz v systému,“ zdůraznil. Připojištění by prý mělo i sociální aspekt. „Tím, že se do systému dostane více peněz, tak budeme schopni pokrýt i potřeby těch, kteří nemají možnost se připojistit,“ dodal Kraus.
Jako další problémy Kraus vnímá neefektivitu systému. Ta se projevuje například v tom, že pacienti údajně příliš často navštěvují ambulance. Stejně tak je podle předsedy zdravotnického výboru v České republice nadbytečná hustota zdravotnických zařízení, zejména těch, která fungují v nepřetržitém pohotovostním režimu.
Existující problémy nevyvracel ani poslanec za hnutí ANO a stínový ministr zdravotnictví Kamal Farhan. Varoval však před prováděním unáhlených změn. „Je důležité, aby byl systém zdravotnictví vyvážený, protože prudké vykolísání udělá víc neplechy, než by mělo,“ upozornil. Přimlouval se za zavádění změn systematicky a pomalu. Pomoci by v tomto mohly zdravotní pojišťovny a jejich sledování indikátorů kvality.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek rovněž zdůraznil, že případné reformy se musí postavit na principech, na nichž bude mezi stranami panovat všeobecná shoda, jinak nebude dlouhodobá změna možná. Na konferenci posluchače seznámil i s hlavními závěry analýzy o udržitelnosti, kterou si nechala VZP vypracovat. „Jsme schopní udržet systém stabilní a beze změn další dva či tři roky. Ale pokud náklady porostou takovým tempem jako dosud, tak systém do roku 2040 zkolabuje,“ sdělil.
Jednou z příčin je podle Kabátka neefektivní nakládání s financemi. Podle jím představených odhadů je nyní 30 procent peněz putujících na péči v akutní lůžkové péči vynaloženo zbytečně. Pomohl by prý jednoznačný přechod na pojišťovenský systém se všemi jeho atributy. „Nyní tu máme hybrid, který sice vypadá jako pojišťovenský systém, ale reálně to je úhradovou vyhláškou centrálně řízený systém,“ dodal Kabátek. „Jsem přesvědčený, že pokud nikdo nenajde odvahu dát pojišťovnám možnost fungovat tak, jak mají – využívat své kompetence, pracovat s klientem, řídit náklady – tak se nikam neposuneme,“ dodal.
Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) to nevidí tak černě. „Nehrozí, že by zdravotnictví zkolabovalo, ale jsme na dráze, že pokud nedojde ke změnám, bude se kvalita postupně zhoršovat,“ uznal s tím, že by dopady tohoto zhoršení pocítili zejména ti nejchudší. K udržitelnosti jsou podle něj třeba tři věci – podpora ze státního rozpočtu, hledání efektivity, jinými slovy získání více hodnoty za stejné prostředky, a přivedení privátních peněz do systému. Přiklonil se tak ke „scénáři“, který nastínil senátor Kraus.
Podle Krause by systému pomohla také lepší práce s daty a větší propojenost jednotlivých zdravotnických zařízení. Skopeček dodal, že by bylo žádoucí, aby alespoň některá relevantní data byla přístupná i veřejnosti. Pacient by tak získal přehled o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
Debata hostů se stočila i na téma léků a drahých inovativních terapií. Podle poslance Farhana by bylo přínosné při úhradách využívat tzv. outcome based modely (dohody s výrobci léků, kdy pojišťovna proplácí léčbu jen do té míry, do které lék splní očekávání). Zároveň se ale nesmí zapomínat ani na generické léky a biosimilars. „Je potřeba generické léky udržet na trhu,“ dodal.
V té souvislosti se slova chopil i generální ředitel Zentivy Boris Sananes, který uvedl, že tuzemská výroba léčiv čelí řadě problémů, a to ať už jde o drahé energie, nebo přísné regulace. Je proto podle něj nutná spolupráce a podpora státu výrobcům.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
