O úhradové vyhlášce na rok 2024 pohledem plátce zdravotní péče mluvil na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví ředitel odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Mrázek. Podle něj k napjaté atmosféře provázející vyjednávání o úhradách přispívají i některé systémové chyby, na jejichž odstranění by ministerstvo zdravotnictví mělo zapracovat.
„Do dohodovacího řízení jsme vstupovali s určitými prioritami, kterými byly zabezpečit dostupnost zdravotních služeb pro pojištěnce, kvalitu těchto služeb, finanční stabilitu a co možná nejvíce zjednodušit proveditelnost úhradových mechanismů a podporu prevence,“ popsal Jiří Mrázek oblasti, které si VZP pro jednání vytyčila jako prioritní.
Nálada kolem dohodovacího řízení byla ale podle Mrázka zvláštní, což má podle něj historické kořeny. „Výši úhrad neovlivňuje jen úhradová vyhláška, ale i další faktory – například ceny materiálů. A samo ministerstvo zdravotnictví si vytváří eskalovanou náladu tím, že zabudovalo do seznamu zdravotních výkonů manualizaci práce. Protože klíčovým parametrem z pohledu poskytovatelů je inflace, a ta dříve byla téměř nulová, teď ale výrazně vzrostla. Jde o to, jestli se na růst úhrad díváte v horizontu půl roku, nebo deseti let – a potom vám vycházejí různé výsledky,“ vysvětlil Mrázek. A dodal: „Pokud se někdo zaměří na krátkodobý horizont, jsou jednání velice těžká.“
Zkreslující parametr, kterým lze snadno manipulovat
Mrázek ve své přednášce upozornil i na fakt, že ministerstvo zdravotnictví vydává vyhlášku, a má tudíž možnost celý mechanismus změnit. „Ale spíše mění úhradovou vyhlášku a ten mechanismus v sazebníku nemění. Což je mi záhadou, protože tím ministerstvo samo přikládá pod kotel všeobecného napětí,“ konstatoval Mrázek kriticky.
„Skutečné náklady, které jsme modelovali v prvním návrhu úhradové vyhlášky, byly obrovské, protože se objevila řada věcí, které nás překvapily a v dohodovacích řízeních vůbec nebyly. Když jsme nabízeli oněch osm procent (návrh osmiprocentního růstu – pozn. red.), tak jsme některé principy považovali za odsouhlasené, například mechanismus urgentních příjmů. Pak se ale najednou objevil paragraf 16 (ten říká, že zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce – pozn. red.) jako v podstatě garantovaná cesta, která je výjimečná a nestandardní. Pokud by tam tento mechanismus zůstal, určitě by to úplně zničilo náklady a celý procesní aparát revizních lékařů. Protože pokud řeknu, že výjimka z výjimek, což je paragraf 16, je standardní cestou, začne se celý systém rozkládat,“ popsal Mrázek, jak se jednání vyvíjela. A ocenil, že ve výsledné podobě úhradové vyhlášky nakonec paragraf 16 nebude.
Ve svém vystoupení Mrázek také zpochybnil, zda je vhodné pro měření finanční stability pojišťoven používat metriku zůstatků na jejich účtech k poslednímu dni před dnem, kdy se zálohově hradí faktury. „Je to metrika trochu zkreslená, protože by do bilance měly být minimálně zahrnuty také dohadné položky. Protože pokud se rozhodnu a nemocnici navýším o dvě procenta zálohy, tak jsem najednou na nule,“ uvedl Mrázek, podle něhož se s tímto parametrem dá poměrně výrazně manipulovat, pokud někdo chce skutečný stav věcí zkreslit. Kvůli používání této metriky je proto obraz o finanční stabilitě pojišťoven podle něj zkreslený.
Nemocnice získaly motivaci zkracovat pobyty
Důležitá dohoda se v úhradové vyhlášce podle Mrázka povedla v oblasti urgentních příjmů. „Chtěli jsme vymazat pět výkonů, kterými měříme produkci, protože to není prediktor pro urgentní příjmy. Chtěli jsme proto stavět na paušální složce a na dovozu záchranné služby,“ vysvětlil Mrázek. Upozornil i na to, že výkonová složka je v propočtech oceněna jen 50 procenty. „Jako by autoři vlastně výkonovému systému nevěřili. Dělá nám to obrovské problémy, protože jedna nemocnice nám vykázala výkonovou produkci jako šest nemocnic fakultních. Takže jsme vzali autobus revizních lékařů, jeli jsme do té nemocnice a zjistili jsme, že je to vykazování podivné a že někdy, když pacient přišel do nemocnice přes urgentní příjem, tak ho nemocnice vykazovala jako by byl na urgentním příjmu i při dalších plánovaných návštěvách,“ popsal Mrázek.
Za největší úspěch úhradové vyhlášky považuje Mrázek podporu jednodenní péče. „Je garantovaná opravdu velkorysá úhrada, zhruba na úrovni 85 procent CZ-DRG, takže je smazán časový outlier, který pokrývá nejen jednodenní, ale někdy i dvou- nebo třídenní hospitalizaci. Nemocnice jsou tak výrazně motivovány k tomu, aby za velice dobré peníze zkracovaly pobyty a nemusely formálně absolvovat nějaká výběrová řízení na jednodenní péči,“ vysvětlil ředitel odboru zdravotní péče VZP.
Překvapením bylo pro ředitele odboru zdravotní péče VZP při dohodovacím řízení to, že do jedné z podporovaných oblastí, sociálně-zdravotního pomezí, půjde asi půl miliardy navíc v resortu zdravotnictví, to ale zůstalo na podporu samo. „Říkali jsme si, že když funguje podpora sociálně zdravotního pomezí, ministerstvo práce a sociálních věcí přijde také s půl miliardou nebo s miliardou a bude to skutečná podpora. Ale růst je jen na úkor zdravotnictví. Jen VZP dnes dává tři miliardy do pobytových zařízení sociálních služeb. Pokud se bude do budoucna nabízet i úhrada nezdravotnických služeb, myslím si, že to může být velice nebezpečné pro stabilitu systému,“ vyjádřil svou obavu Mrázek.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
