Dohoda na zvýšení platů v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) dotkne 160 000 zaměstnanců v 316 nemocnicích akutní i následné péče, lékařů z nich bude 22 000. ČTK to dnes sdělil mluvčí MZd Ondřej Jakob. Úhradové dodatky, které mají zvýšení platů a mezd zajistit, budou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) založené na počtech těchto pracovníků v jednotlivých zařízeních. Předloží jim je do konce roku, uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Předběžně zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) s návrhem souhlasili, dohodu podepíší v pátek a pak doporučí protestujícím lékařům, aby stáhli výpovědi z přesčasové práce.
„Předpokládáme, že úhradové dodatky předložíme smluvním partnerům do konce roku. V principu půjde o bonifikační úhradový mechanismus, jehož cílem je zajištění dostupnosti zdravotní péče,“ vysvětlila mluvčí. Podobný bonifikační mechanismus pojišťovna používá například v některých regionech, kde není dostatečná kapacita některých ordinací.
„Klíčem ke stanovení konkrétních částek pro jednotlivá zařízení pak bude počet zaměstnanců lékařských a nelékařských profesí tak, jak vyplynulo ze včerejší dohody,“ doplnila Plívová. V pondělí pojišťovna spolu s ministerstvem nabídla růst platů lékařů-absolventů (typ L1) o 5000 korun měsíčně, po zkoušce po kmeni (typ L2) o 8000 korun a po atestaci (L3) o 15 000 korun. Ostatním zaměstnancům v nemocnicích by pak odměny měly růst o pět procent.
Podle Jakoba ministerstvo při jednáních počítalo se zvýšením platů a mezd u 4827 lékařů L1, 3193 lékařů L2 a 14 057 lékařů L3. Pětiprocentní zvýšení měsíční odměny se dotkne také 105 812 zdravotníků, kteří nejsou lékaři, a 32 620 ostatních pracovníků nemocnic. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za rok 2022 byl průměrný plat lékaře ve státní nemocnici přes 102 000 Kč, průměrná mzda v jiných nemocnicích asi 98 000 korun. Částky ale zohledňují i jejich přesčasovou práci, lékaři tedy namítají, že jsou za více odpracovaných hodin.
Ostatní zdravotníci podle stupně kvalifikace pobírají průměrné platy od 33 000 Kč, což berou například sanitáři, po více než 57 000 Kč měsíčně pro všeobecné sestry ve státních nemocnicích. Technicko-hospodářští pracovníci nemocnic mají průměrný plat 44 000 korun, dělníci v nemocnicích necelých 29 000 Kč. V soukromých, městských či krajských nemocnicích jsou mzdy o několik tisíc korun nižší.
Mluvčí VZP v pátek uvedla, že pojišťovna nemá žádnou páku, jak nemocnice k souhlasu s úhradovým dodatkem donutit. Ředitel Zdeněk Kabátek v pondělí na dotaz ČTK uvedl, že VZP dá na toto motivační navýšení pro nemocnice, kterých je v ČR zhruba 150, tři miliardy korun.
Celkově by mělo příští rok do veřejného zdravotního pojištění tedy jít necelých 500 miliard, náklady jsou plánované na 509 miliard. Schodek pojišťovny dorovnají z úspor z předchozích let. Nemocnicím by mělo jít asi 280 miliard korun, meziročně o 18,5 miliardy navíc. Z nich ministerstvo vyhradilo 6,8 miliardy na růst odměňování už v úhradové vyhlášce. Tou na konci října stanovilo, jak budou peníze z pojištění pro příští rok mezi 14 segmentů zdravotní péče rozdělené. K těmto 6,8 miliardy korun přidá VZP tři miliardy na úhradové dodatky. Celkově jde o 9,8 miliardy korun, které slíbil minulý týden zástupcům nespokojených lékařů premiér Petr Fiala (ODS).
-čtk-
