„Bez zvyšování zdravotní gramotnosti nebude úsilí pojišťoven padat na úrodnou půdu, proto je třeba návrat k základům fungování lidského těla a mysli. S nadsázkou lze říct, že o svých autech nebo mobilních telefonech toho často víme více než o svém zdraví,“ říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník ředitel druhé největší zdravotní pojišťovny v Česku David Kostka. Jak vnímá financování tuzemské zdravotní péče a jakou roli by pojišťovny v současném světě vlastně měly hrát?
Jak hodnotíte financování zdravotnictví v letošním a příštím roce?
Věnujme se realitě. Jako zdravotní pojišťovna nefinancujeme zdravotnictví, zajišťujeme pro naše pojištěnce maximálně dostupné zdravotní služby hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, prostřednictvím sítě smluvních partnerů, tedy poskytovatelů zdravotních služeb. Letos jsme to zvládli, příští rok musíme také, i když půjde o nelehký rok a velkou výzvu pro všechny zaměstnance. Při plánování zdravotně pojistného plánu vycházíme ze závazku připravit vyrovnané hospodaření na straně jedné a na straně druhé z makroekonomické predikce Ministerstva financí a současně z úhradové vyhlášky z dílny Ministerstva zdravotnictví. Čeká nás složité období. Připravili jsme pro zdravotnické útvary akční plán s cílem udržet zdravotně pojistný plán pro rok 2024 jako ambiciózní.
Co v tom akčním plánu považujte za stěžejní?
Striktně dodržovat nastavené regulace, neuzavírat recipročně smlouvy, které máme se zařízeními. Klasickým příkladem je biologická léčba, kdy nebudete mít v jednom menším městě dvě zařízení, která budou poskytovat stejné služby, protože to je extrémně náročná a drahá péče. Vytvořili jsme tým, který se bude pravidelně scházet a tyto věci hlídat. Podle toho se budou přijímat další konkrétní opatření, pokud by se nám někde zdálo, že náklady navíc narůstají.
Je důležité, aby podobný přístup měly i ostatní pojišťovny?
Samozřejmě, že by to bylo lepší. Pojišťovny musí přistupovat uvážlivě k tomu, jak budou nastavovat své finanční mantinely.
Mám pocit, že zdravotní pojišťovny, mimo VZP, jsou málo vidět a slyšet a jejich argumenty někde vyšumí. A asi by bylo záhodno, aby více komunikovaly s veřejností.
Já si to úplně nemyslím. Není konference nebo seminář, který se dotýká zdravotnické problematiky, aby tam nebyl vedle zástupce VZP také zástupce Svazu zdravotních pojišťoven nebo některé ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. S VZP úzce spolupracujeme. Zdravotní pojišťovny obecně často dojednávají se zástupci odborné veřejnosti pravidla pro vykazování a úhradu služeb, upřesňují výkladové nejasnosti, nebo dokonce připravují náhradní řešení, jako jsou výkony jednodenní péče, výkony pro distanční konzultaci zdravotního stavu u praktických lékařů, výkony pro očkování proti covidu-19 atd., dokud se tato provizoria zdlouhavou cestou nedostanou do seznamu zdravotních výkonů. Pilotují také některé preventivní programy, například screening osteoporózy, nebo nové oblasti zdravotních služeb, jako je třeba následná intenzivní neurorehabilitační péče a podobně.
Zkusme to říci z opačné strany. Proč je dobře, že je více pojišťoven? Co byste vzkázal lékařům, kteří opakovaně hudrají, že je nebaví sedmkrát vykazovat administrativní údaje sedmi pojišťovnám?
Myslím si, že například oblast ozbrojených složek potřebuje specifickou pojišťovnu. My pro ně máme programy, které jim jiná pojišťovna nabídnout nemůže. Když toto zrušíme a zůstane jedna pojišťovna, tito pojištěnci, významní pro stát, kteří jsou součástí integrovaného záchranného systému, by přišli o určitou část produktů, které jsou pro ně důležité. To je můj argument pro to, aby byla minimálně nějaká pojišťovna, která by se starala o ozbrojené složky, potažmo o veřejnou správu. Má to svá specifika, která známe. Jsme schopni připravit program na míru, který pro ně bude zajímavý, a umíme reagovat velmi pružně. Když se objeví nějaká mimořádná událost typu tornádo, jsme vždy připraveni okamžitě pomoci zasahujícímu týmu, aby měl od nás kompletní zajištění.
Pojďme k činnosti Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Svou úlohu v péči o zdraví mají také zaměstnavatelé. Jakým způsobem s nimi spolupracujete?
Máme speciální program, který se jmenuje Zdraví do firem. Firmy, kde je větší účast našich pojištěnců, se s námi dávají dohromady a my jim připravujeme program na míru. Protože víme, že jiné požadavky má společnost, kde většinu tvoří manuálně pracující zaměstnanci než firma technologická. Program připravujeme podle typu společnosti a týká se jak top managementu, tak středního managementu, tak i řadových zaměstnanců.
Ve firmách rozjíždíme program zdravotní gramotnosti. Je to dlouhodobá záležitost, ale bylo načase s tím začít. Protože bez zvyšování zdravotní gramotnosti naše úsilí nebude padat na úrodnou půdu. Ve vysvětlování musíme udělat tak trochu krok zpět. Myslím tím vrátit se k základům, budovat povědomí o tom, jak naše tělo a mysl fungují, co potřebují, jak nejlépe o ně pečovat. S nadsázkou lze říct, že o svých autech nebo mobilních telefonech toho často víme více než o svém zdraví.
Spolupracujete se společností Albert ČR. Jak to probíhá?
Velcí zaměstnavatelé si již před pandemií uvědomovali dopad nemocnosti zaměstnanců na hospodářské výsledky i na to, zda se ve firmě projeví organizační potíže. Začínali s pasivní formou spolupráce, zaměřenou například na vitaminovou prevenci, příspěvky na rekondiční pobyty, organizaci různých variant dnů zdraví. U Albertu, ale i dalších společností pak došlo k posunu od pasivní prevence k aktivním formám péče. Důležitým krokem vždy je, když firma implementuje přímo do své strategie trvalou a komplexní péči o zdraví svých zaměstnanců. Vámi zmiňovaná společnost vytvořil zaměstnaneckou aplikaci Zdravý Albert, každý měsíc se tam koná medicínský webinář s odborníky, dny zdraví se netýkají jen centrály, ale také logistických center a poboček. Každý rok je věnovaný zdraví z jiného úhlu pohledu. Nyní například řešíme mobilitu a prevenci bolestí zad a kloubů. Má-li náš program fungovat, je důležité, aby se stal běžnou součástí personální práce.
S jakými dalšími firmami ještě spolupracujete?
Zajímavým příkladem může být jedna firma z koncernu Indorama Mobility Group. Po mnohaleté spolupráci na programech primární prevence jsme v letošním roce začali spolupracovat také na edukaci, která se týká přímo zaměstnanců jednotlivých dílenských provozů. Prevence zde cílí na kompenzaci zátěže při manipulaci s technikou a obsluhou strojů. Uvádím to jako doklad, že se program Zdraví do firem týká každodenní práce zaměstnanců.
Jiným příkladem, který mohu uvést, je technologická firma z nadnárodní společnosti SEYFOR. Většinu zaměstnanců zde tvoří mladší lidé. Pomáhali jsme jim vytvořit internetovou platformu se zajímavým zdravotním obsahem. Na tento edukační program je pak navázána činnost opět přímo na pracovištích, kde se řeší konkrétní zdravotní zátěž jednotlivých zaměstnanců. Například prevence alergií, ochrana zraku, zraková relaxační cvičení.
Takže není žádné univerzální řešení, jak začlenit zdravotní péči a prevenci do firemní politiky. To je na té naší práci to nejzajímavější a inspirativní.
V oblasti sociálních služeb je častým problémem třeba i syndrom vyhoření. Tím se také zabýváte?
Ano, v našem programu je i psychologická pomoc. Právě u lidí zaměstnaných v sociálních službách mluvíme často o syndromu vyhoření, chronické únavě. Mimo to v sociálních službách je problémem i to, že jde často o fyzicky náročnou práci. Proto je dobré se věnovat kompenzaci přetěžování velkých kloubů nebo bolesti zad. Jak říkám, naše pomoc musí být komplexní.
Když připravujete takový program, jak to probíhá?
Většinou jsou na začátku lidé z personálního oddělení, případně ekonomičtí manažeři. Pak záleží na tom, jak má firma nastavenou interní komunikaci.
Po kolika letech se chystáte program vyhodnotit?
Teď jsme vyhodnocovali program v Albertu, který začal v roce 2018. Dostali jsem se do opravdu již rozvinuté a detailní spolupráce. Nejsem si úplně vědom, že by nějaká jiná zdravotní pojišťovna měla takový ucelený program pro firmy a podniky. Myslím, že jsme jediní.
Spoluodpovědnost za zdraví a zachycení nástupu nemoci, to je úkol pro budoucnost?
Ano. Je to jednoznačně lepší, než nemoc nechat rozvinout. Nechceme se ale omezovat jen na firmy. Děláme to pro všechny pojištěnce. S tím opět souvisí i podpora zdravotní gramotnosti. Nejlepší je začít hned u dětí. Ale my víme, že jejich rodiče jsou v zaměstnáních, tedy u firem, kde s nimi můžeme mluvit. Když budeme edukovat rodiče, tak vlastně oslovíme nepřímo i děti. A obráceně to platí taky. Jen je třeba začít.
Myslíte si, že se zdravotní gramotnost v Česku postupně zlepšuje?
Snad ano, ale pořád není na potřebné úrovni. Nehledě na vliv všech možných polopravd až nesmyslů, které může kdokoliv šířit třeba na sociálních sítích. Zdravotní pojišťovna by měla být pro klienty mimo jiné místem, kde najdou odborné a spolehlivé informace, a také partnerem, který jim bude umět vysvětlit jejich práva i povinnosti v systému veřejného zdravotního pojištění
Jak můžete ještě přitáhnout pojištěnce k odpovědnosti za své zdraví?
Využít fond prevence. Od prvního ledna příštího roku budeme nabízet, pokud nám to schválí správní rada, benefity těm, kteří budou pravidelně chodit na preventivní prohlídky.
Pomohlo vám nedávné navýšení procenta fondu prevence?
Jednoznačně.
Co navíc jste mohli udělat? Rozšířit své programy?
Ano, přidat další a rozšířit ty stěžejní, jako je například dentální hygiena nebo očkování všeho druhu, což jsou obrovsky úspěšné programy. Opustili jsme už plavenky. Zaměřujeme se na cílené preventivní programy, které mají skutečně měřitelné dopady. Ve stomatologii, tam máme příspěvky na dentální pomůcky. Jsme také zaměřeni na těhotenství, rodinu a děti.
Jakým směrem byste chtěl jako ředitel, aby se pojišťovna ubírala dál?
Chci, abychom měli udržitelné hospodaření a nemuseli se obávat, že přijde další covid. Vakcíny a testování kvůli pandemii covidu nás stály za dva roky 20 miliard korun. Takže rád bych, abychom pokračovali v nastavené cestě rozumného a vyrovnaného hospodaření, včasné, moderní a srozumitelné komunikace a profesionálního přístupu jak k pojištěncům, tak k odborným a obchodním partnerům. Myslím, že se nám podařilo vystihnout další, novou roli, kterou mohou zdravotní pojišťovny hrát v životě lidí i firem.
Když se podíváme na vaši pojišťovnu jako na jednotku, jste personálně stabilizovaní?
Mám vybudovaný tým, který mi maximálně vyhovuje. Chystáme postupnou reorganizaci, tak abychom fungovali ještě lépe, a předpokládám, že do poloviny roku 2026 bychom se měli nacházet ve finální podobě. Cílem je, aby byla pojišťovna připravená zvládat všechny turbulence vnějšího prostředí, a přitom byla stále schopna efektivního řízení a zůstala ekonomicky stabilní a spolehlivou institucí.
Nela Slivková
