Jedna z největších zdravotních pojišťoven v Německu, Allgemeine Ostkrankenkasse (AOK), již dva roky kontroluje množství účinných látek v odpadních vodách a životním prostředí. Výrobcům léků, kteří léčivé přípravky produkují „čistě“, přiznává nárok na bonus. Cílem pilotního projektu je zjistit, jak výrobci léků vnímají problém antimikrobiální rezistence. Studie, kterou nyní AOK představila, však naznačuje, že výrobci antibiotik do jisté míry k uvedenému problému sami přispívají, upozornil odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Autoři studie proto vyzývají k politickým opatřením na úrovni celé Evropské unie.
Pacienti dnes musí čelit nedostatku léků, zejména některých antibiotik. Není to však jediná potíž, se kterou se musí vyrovnávat. Stále intenzivněji se ve veřejném prostoru upozorňuje na doslova tikající časovanou bombu, která se antibiotik rovněž bezprostředně týká: mikrobiální rezistence. Jev, který, zjednodušeně řečeno, znamená, že antibiotika v jejich současné podobě dříve či později ztratí svou účinnost.
Důvodem je jednak jejich nadužívání, kdy bakterie přenášející infekce získávají, na léčiva, jež je mají hubit, odolnost. Pilotní projekt jedné z největších německých zdravotních pojišťoven AOK (Allgemeine Ostkrankenkasse) však ukázal, že nadužívání antibiotik není zdaleka jedinou příčinou antimikrobiální rezistence.
Nejen asijský problém
Tou další je nezodpovědný přístup výrobců účinných látek, z nichž se antibiotika kompletují. Problém je o to nebezpečnější, že velká část výroby účinných látek probíhá v Asii, tedy z pohledu Evropy na druhém konci světa.
„Existují studie, které dokazují, že u více než 70 procent cestovatelů do Asie se během jejich cesty vyvine antimikrobiální rezistence,” řekl Tim aus der Beek z Institutu pro výzkum vody (IWW – Institut für Wasserforschung) na tiskové konferenci v Berlíně, kterou v uplynulém týdnu pořádala právě zdravotní pojišťovna AOK. „Raději ani nemyslím na to, kolikrát jsem již v Asii byl,” dodal sarkasticky aus der Beek.
Ten se svým týmem v uplynulých dvou letech kontrolovali kvalitu vody v okolí míst, kde se účinné látky pro antibiotika vyrábějí. Z deseti kontrolovaných se jich osm nacházelo v Indii a po jednom v Itálii a ve Španělsku. Výzkumníci z IWW vyhodnocovali satelitní snímky vybraných lokalit, kontrolovali úpravu odpadní vody, drenážní potrubí i dešťové přepady.
Mohlo by vás zajímat
Odebírali vzorky vody přímo na místech i blízkých vodních toků či vodních nádrží. Pokud koncentrace účinných látek překročily limity, při kterých ještě nelze očekávat dopady na životní prostředí (stanovené Spolkovou agenturou pro životní prostředí), snížila se příslušnému výrobci šance na získání bonusu právě od pojišťovny AOK.
Některé koncentrace téměř na úrovni tablet
Tim aus der Beek nyní první výsledky společně se zástupci bádensko-württemberské pobočky AOK a Spolkové agentury pro životní prostředí prezentovali. „Mírně nadpoloviční většina výrobců limity nedodržuje,” uvedl aus der Beek.
Podle něho byly v některých případech koncentrace zjištěných účinných látek ve vzorcích vody významné, a to zejména u účinné látky ciprofloxacin. Stanovený limit kolem 10 mikrogramů na litr byl překročen o 11 tisíc procent. „Jsou to obrovské koncentrace, které jsou téměř na úrovni obsažené v tabletách,” řekl aus der Beek s tím, že tak vysoké hodnoty za celou svou profesní dráhu nenaměřil.
„Můžete si být jisti, že pokud bude tato hodnota překročena, vznikne mnohem větší rezistence na antibiotika,” cituje vědce odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Podle Tima aus der Beeka se ale tento problém zdaleka netýká jen Indie. Také v čistírnách odpadních vod jednoho z evropských výrobců totiž jeho tým našel významné koncentrace devíti různých účinných látek pro produkci antibiotik. Při druhém měření už koncentrace prý výrazně poklesly, neboť výrobce svůj systém čištění odpadních vod adekvátně upravil.
Zdravotní pojišťovna AOK: Nechceme brát v potaz jen cenu léků
Zdravotní pojišťovna AOK do svých kritérií pro výběr dodavatele léků zavedla před necelými třemi lety také environmentální kritéria. Zjednodušeně řečeno z nich vyplývá, že čím méně daný výrobce léků zatěžuje životní prostředí účinnými látkami, tím větší je jeho šance na získání bonusu od AOK.
Některým výrobcům se takový postup nelíbí a vnímají jej jako diskriminační. Generální ředitel bádensko-württemberské pobočky AOK Johannes Bauernfeind proto na berlínské tiskové konferenci vyzval politiky k tomu, aby umožnili při stanovování smluv na dodávky léků brát plošně v potaz i jiná kritéria než jen cenu. „Pokud by zdravotní pojišťovny mohly věnovat větší pozornost jiným kritériím než ceně, mohlo by to také zabránit nedostatku léků. Měli bychom proto mít možnost efektivně implementovat také otázku bezpečnosti dodávek do zákona o veřejných zakázkách,” uvedl Bauernfeind podle deníku Deutsche Apotheker Zeitung.
Připustil, že pilotní projekt AOK není reprezentativní pro globální farmaceutický trh. „Možná jsme viděli jen špičku ledovce. Zdá se ale, že to vedlo k úpravě chování některých výrobců léků. Myslím si, že jeden nebo dva si skutečně nebyli vědomi toho, že vypouštění nedostatečně pročištěných odpadních vod do životního prostředí znamená, že ve střednědobém horizontu již nebudou moci své léky dodávat,” řekl Bauernfeind. AOK nyní ve svém projektu pokračuje, a to na 21 výrobních místech v Číně.
Zdeňka Musilová