Elektronická správa informací a dat je oproti vedení tištěné agendy rychlejší, přehlednější a může být i mnohem bezpečnější. K ničemu to ale není, když stačí vážnější porucha hardwaru nebo krádež a je to stejné, jako kdyby za předpočítačových dob lehla popelem celá kartotéka. Přitom by stačilo nahrát data na zabezpečené internetové úložiště, kterých dnes už funguje celá řada. Tři čtvrtiny lékařů však data pacientů takto nezálohují. Vyplývá to ze společné ankety, provedené letos v létě Aliancí pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ) a České lékařské komory (ČLK). Tato i další zjištění z ankety o stavu elektronizace českého zdravotnictví prezentoval na nedávném sjezdu ČLK člen představenstva Jan Mečl.
Pracovní skupinu pro digitalizaci zdravotnictví ČLK ustavila v loňském září ve snaze kultivovat proces digitalizace – slovy Mečla, „aby se nám medicína nerozpadla pod rukama“. Elektronizace českého zdravotnictví se totiž zpožďuje, a to jednak kvůli nepřipravenosti státních institucí a jednak i nepříznivé digitální gramotnosti českých lékařů a pacientů. Vyplývá to dále z ankety, kterou Mečl poskytl Zdravotnickému deníku. Dotazníku se zúčastnilo přesně 2964 lékařů, přičemž většina z nich měla specializovanou způsobilost a téměř dvě třetiny se věnovaly praxi přes 20 let. Šlo tedy o velmi zkušené lékaře.
Jako nejkritičtější se ukázala problematika zálohování zdravotnických dat. „Celá polovina dotazových zálohuje dokumentaci pouze na svém zařízení,“ uvedl Mečl. To znamená, že data mají uložena pouze na svém pracovním počítači, přičemž když dojde k trvalému poškození pevného disku, ztratí se i přístup k datům. Zálohovat je přitom lze relativně snadno na internetových úložištích neboli tzv. cloudech. „Cloudových služeb pro zálohu dokumentace umožňující snadný přístup odkudkoli a zvyšujících bezpečnost dat vzhledem k uložení na vzdálených serverech s redundantními zálohami využívá 24 procent respondentů,“ dodal Mečl. Další pětina respondentů nevěděla, zdali vůbec zálohuje a 7 procent se přiznalo, že nezálohují vůbec. „Projekty edukace zdravotníků a pacientů v oblasti eHealth jsou nezbytné,“ doplnil.
Nejlépe na tom nejsou ani s využíváním svých počítačů ke vzdálené komunikaci s pacienty přes webkameru. Přestože polovina respondentů uvedla, že webkameru na svém počítači má, jen 7 procent ji využívá k videopřenosu s pacienty. Přitom téměř tři čtvrtiny všech respondentů uvedlo, že zavedení telemedicíny do úhrad zdravotního pojištění považují za důležité. Řada z nich také vidí naději v zavádění systémů s umělou inteligencí nebo virtuální realitou. Většina lékařů se také shodla, že prakticky všechny druhy zdravotnické dokumentace by bylo efektivní sdílet v digitalizované podobě – ať už jde o výpisy z dokumentace, žádanky, propouštěcí zprávy, návrhy na lázně a jiné.
Nedostatečnou digitální gramotnost přitom vidí jako jednu z hlavních překážek pro digitalizaci, a to nejen u pacientů, ale také u poskytovatelů primární a ambulantní péče. Tam ji za překážku vidí 54 procent dotázaných. Na prvním místě v seznamu pomyslných klacků na cestě digitalizace se pak s 80 procenty shody všech respondentů umístil „nekoncepční přístup ze strany státu“. V menší míře to jsou potom kybernetické hrozby, obecná nedůvěra k digitalizaci, nedostatek finančních zdrojů či IT (ne)vybavenost pacientů. Poslední zmíněnou překážku uvedlo jako problém 60 procent lékařů v dotazníku.
Co se týče vnímání připravenosti jednotlivých segmentů zdravotnictví na digitalizaci, tam si podle dotázaných nejlépe vedou laboratoře. Špatně na tom nejsou ani nemocnice, ambulance či zdravotní pojišťovny. Za nejméně připravené pak lékaři považují stát a jeho instituce. Nijak přesvědčivě pak respondenti nevidí ani všeobecný pokrok v oblasti digitalizace českého zdravotnictví, který hodnotili na škále 1 až 7. „Z výsledků vyplývá, že více než 80 procent respondentů hodnotí pokrok na škále mezi 1 a 4, tedy spíše nízký,“ interpretoval výsledek Mečl a dodal: „Lékaři jsou klíčovými hráči v procesu digitalizace zdravotnictví, je důležité jim poskytnout potřebné znalosti, podporu a ekonomickou motivaci k tomu, aby mohli efektivně využívat eHealth a přispět ke zlepšení celkového stavu zdravotnictví.“
ČLK a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb plánuje průzkum zopakovat v roce 2024 a ověřit tak v čase připravenost lékařů na zavádění eHealth v podmínkách České republiky.
-fk-
