Jak kraje a města pomáhají zajistit kvalitní a dostupnou zdravotní péči, s jakými problémy a překážkami se přitom potýkají a co by podle nich měl stát a zdravotní pojišťovny v systému změnit, aby fungoval lépe. To bylo jedním z témat panelové diskuse nazvané Strategie financování zdravotnictví 2024+ v rámci třetího ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. O své regionální radosti i starosti v něm podělili hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška, primátorka Brna Markéta Vaňková a primátor Ostravy Jan Dohnal.
Kraj toho dělá pro zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče mnoho, řekl na úvod svého vystoupení hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška. „Důležité je zajištění toho, aby byla péče dostupná pro obyvatele v našem kraji. To je na prvním místě. Na místě druhém je pak to, abychom měli dostatek kvalitního personálu, protože nám tu tiká časovaná bomba – v nemocnicích personál stárne a musíme se rychle pohnout dopředu, abychom měli mladé mediky rychleji ‚vychované‘ tak, aby mohli starší generaci nahradit,“ glosoval Krkoška.
A připomněl, že kraje se také starají o zkvalitňování nemocnic. „Investujeme nemalé prostředky do toho, aby ty budovy dobře vypadaly, stále pracujeme na tom, aby vybavení nemocnic bylo co nejkvalitnější,“ řekl Krkoška. A dodal: „V našem regionu máme také oblasti, ze kterých jsou nemocnice špatně dostupné. V nich se snažíme podporovat telemedicínu.“
Záběr iniciativ kraje je ale podle hejtmana Krkošky mnohem širší. „Patří mezi ně i kyberbezpečnost, protože se na nás útoky hrnou ze všech stran, nebo podpora vzdělání na středních a vysokých školách, bez kterého daleko nedojdeme, a také intenzivně komunikujeme se zdravotními pojišťovnami, které by nějakým způsobem měly řešit pohotovost v návaznosti na programy s praktickými lékaři, protože se dnes dostáváme do situace, kdy dnes už lékaři nechtějí pohotovost sloužit – a to je také časovaná bomba,“ varoval hejtman.
Ufinancovat všechny nemocnice nebude dlouhodobě možné
Prioritou krajů by podle Krkošky měl být fungující systém všeobecné zdravotní péče. „V našem kraji máme 16 nemocnic, 7 z nich má kraj. Máme nemocnici fakultní, nemocnice krajské i soukromé, ale chybí nějaký systém standardu nastavený tak, aby každý ve výsledku nedělal všechno a ve finále potom nic,“ uvedl Krkoška.
Kraj podle od ministerstva zdravotnictví očekává, aby zjednodušilo krajské investice do nemocnic. Co zlepšovat je podle hejtmana Moravskoslezského kraje ale třeba i v dotačních programech na přístrojovou techniku. „Je sice pěkné, že jsou výzvy vypsané, ale na druhou stranu se často mění jejich časová osa, nedodržují se termíny, nebo se výzvy průběžně mění. A pak, když připravujeme nějakou stavbu, musíme celý projekt překopat,“ řekl Krkoška. A dodal, že lépe nastavit by určitě šel i systém záchranné služby. Pomoci by podle Krkošky měla i systematizace oborů napříč krajem, motivování praktických lékařů k tomu, aby sloužili pohotovosti i to, aby systém produkoval dost mladých zdravotníků.
Na otázku, zda by kraji neprospělo snížení počtu nemocnic, odpověděl hejtman Krkoška kladně. „Musíme se podívat na to, kolik obyvatel z našeho kraje odešlo. Mělo by dojít ke změně systému. Dlouhodobě nemůžeme ufinancovat všechny stávající nemocnice, to opravdu nepůjde,“ řekl na summitu. (V Moravskoslezském kraji ubylo v posledních letech obyvatel výrazně. V roce 2009 měl kraj 1,25 milionu obyvatel, loni už jen 1,18 milionu, jejich počet klesá bez výjimky každoročně – pozn. red.)
Brno trápí nedostatek praktiků a psychiatrů pro děti
Aby měli obyvatelé Brna dostupnou a kvalitní péči, je podle jejích slov prioritou primátorky Brna Markéty Vaňkové. „Vzhledem k tomu, že je Brno poměrně velké, není zdravotní péče většinově poskytována z úrovně města. Máme fakultní nemocnice řízené státem, vojenskou nemocnici, nemocnice soukromé i nemocnice městské. Specifikem je, že v Brně není žádná nemocnice krajská,“ popsala Vaňková. A dodala: „Naše dvě městské nemocnice samozřejmě finančně podporujeme, samy by se neufinancovaly. Co se týče provozních a investičních příspěvků, vychází to přibližně na 200 milionů ročně, které do nich investujeme.“ Primátorka Brna také pochválila fakt, že se v Brně daří spolupráce mezi všemi zmíněnými typy nemocnic.
Krom toho město Brno podporuje i různé neziskové organizace poskytující doplňkové zdravotní služby, více než 10 milionů ročně jde z městského rozpočtu na paliativní a hospicovou péči. „Aktuálně máme jeden unikátní projekt, který se buduje a bude brzy dokončen – je jím první dětský hospic, jehož výstavba je financována částečně z městského rozpočtu a částečně z evropských peněz,“ popsala primátorka.
I v Brně se, stejně jako v mnoha jiných městech a regionech, potýkají s nedostatkem praktických lékařů. „Problém je především s praktickými lékaři pro děti. A velký problém – podle informací, které mám, ten největší – je s nedostatkem psychologů a zejména psychiatrů, také především těch pro děti a mladistvé,“ uvedla Vaňková.
Volání po páteřní síti nemocnic
Co se týče rozložení nemocnic ve městě, je na tom Ostrava podobně jako Brno, tedy krom absence vojenské nemocnice, řekl na úvod svého vystoupení primátor Ostravy Jan Dohnal. „Na území Ostravy, která obsluhuje více než milionový region, máme velkou a kvalitní fakultní nemocnici, která nese hlavní tíhu, ve městě máme i soukromou nemocnici a velkou městskou nemocnici, která mezi těmi městskými patří v republice k největším,“ popsal Dohnal.
„Na příkladu Ostravy jde dobře vidět, co je problémem v celém Česku, soudě podle toho, o čem se bavím s řediteli a zaměstnanci jiných nemocnic. Chybí silnější koordinační role státu. Jedna věc je, že ve zdravotnictví chybí peníze, a já jsem pro, aby do něho přibývaly formou připojištění nebo nadstandardu. Ale krom toho musí proběhnout i nezbytná racionalizace. Musí dojít k redukci zbytných provozů, ale v souvislosti s tím musí dojít i ke koordinaci zdravotnických zařízení, které mají zůstat,“ řekl na summitu primátor Ostravy.
„Dnes se nemocnice mezi sebou úplně nedomlouvají na tom, na co se která bude specializovat, všichni si ‚jedou to svoje‘,“ komentoval současný problém Dohnal. A popsal, jaké by podle něj bylo ideální řešení. „Ministerstvo zdravotnictví by mělo koordinovat vymezení páteřní sítě nemocnic, která by měla být širokospektrální, a měl by ve spolupráci s pojišťovnami nadefinovat i péči doplňkovou, což by se, minimálně v začátku, ufinancovat dalo,“ uzavřel Dohnal.
Tuto myšlenku v diskusi komentoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Pokud si řekneme, že chceme pojišťovací systém, tak by ho měly řídit pojišťovny. Máme základní pravidla, respektive mantinely v nařízení vlády – tedy místa, času a dostupnosti. Ty by měl stát kontrolovat, ale jinak by celý systém řídily pojišťovny,“ řekl Kabátek. A doplnil: „Zřizovatelé jsou pro nás majiteli zdravotnických zařízení, my u nich nakupujeme péči. A zřizovatelé by se měli postarat o to, aby provozovali zařízení ekonomicky funkčně.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
