Jihomoravští odboráři z nemocnic, zdravotnické záchranné služby a dalších zařízení upozorňují na zvyšující se negativní projevy současné krize ve zdravotnictví a sociálních službách. Nesouhlasí s další prací přesčas a vyzývají vládu, aby do zdravotnictví a sociálních služeb směrovalo více peněz. Personální krize vrcholí, řekla novinářům po dnešní konferenci v Brně místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková.
„Vyzýváme politiky na všech úrovních, aby okamžitě začali řešit přetěžování a nedostatek zaměstnanců systémově. Vyzýváme vládní politiky, aby zastavili rozpad systému zdravotnictví, úbytek zdravotníků a zhoršování péče. Přezíravý postoj k problémům ve vzdělávání zdravotníků, k situaci přetížených zaměstnanců nemocnic a záchranek způsobil personální krizi, která se dál prohlubuje a zhoršuje dostupnost péče. Vládní úsporný balíček situaci zaměstnanců a jejich frustraci ještě prohloubí,“ uvedla Hnyková.
Vrchní sestra z Nemocnice Znojmo Jana Procházková vnímá jako nejdůležitější přijetí zákona o odměňování zdravotnických pracovníků bez hledu na to, zda pracují v příspěvkovém či akciovém zařízení. „Předně musíme řešit svůj rodinný rozpočet. Pokud v tak náročné práci akorát vyjdeme s penězi, nebo sanitáři, muži od rodin, za měsíc dřiny donesou 22 000 korun, tak to je neudržitelné. Proto ty profese chybí, já mladým lidem nezazlívám, že se do zdravotnictví nehrnou,“ řekla.
Připomněla také výpovědi z přesčasů, které v reakci na novelu zákoníku práce oznámili lékaři. Novela zdvojnásobila roční objem dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin ročně. „Je správně, že lékaři rozvířili tuhle debatu. Nechci se účelově zmiňovat o covidu, ale bylo vidět, že když bylo potřeba, všichni jsme prostě v práci byli. Ale nechceme chodit přesčasy. Ne že bychom byli líní, ale zkrátka to nezvládáme,“ dodala.
Výpověď z přesčasové práce od prosince podalo v Česku na protest asi 6000 lékařů, v nemocnicích jich do služeb nastupuje 13 000. Celkem je nemocničních lékařů podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky asi 22 000.
Více peněz do sociální péče
Jihomoravští odboráři dále požadují, aby Poslanecká sněmovna v rozpočtu na rok 2024 uvolnila dostatek financí na fungování sociálních služeb. Dotace je nezbytné navýšit nejméně o 15 procent, aby pokrývaly růst provozních nákladů i navýšení platů a mezd. „Když zdravotní sestra řekne, že pracuje v domově důchodců, dívají se na ni lidé opovržlivě. Přitom sestry v domovech zažívají obrovský tlak a musí být schopny řešit veškeré situace. Je to velice podhodnocená práce. Odešel nám zaměstnanec, že si jako elektrikář vydělá víc peněz,“ sdělila Naděžda Kucharská.
Den protestů vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která je největší odborovou centrálou v Česku, na 27. listopadu. Zastřešuje 31 svazů se zhruba 270 000 členy. O formě protestu zatím jednotlivé svazy jednají, část z nich už oznámila hodinovou stávku. Důvodem chystaných protestů je podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly zhoršení životní úrovně zaměstnanců a jejich rodin, nespokojenost s kroky vlády například v důchodech, hrozba zásadního zdražení elektřiny nebo pokles reálných mezd. Odbory kritizují i úpravu daní a výdajů státu obsažené v takzvaném konsolidačním balíčku.
-čtk-
