Fungování izraelských zdravotnických zařízení i životy lidí, kteří v nich pracují, se v důsledku teroristických útoků hnutí Hamás zásadně mění. Zdravotníci pečují jak o civilisty, tak o vojáky. Mnozí z nich nyní nastoupili ke svým vojenským jednotkám a slouží při obraně země. Izraelské zdravotnictví je na rozdíl od toho českého mnohem více propojené s armádou, a bez ohledu na to, jakou specializaci zdravotníci mají, prakticky všichni mají vojenskou zkušenost. Služba v armádě je zde totiž povinná pro muže i ženy. Mobilizace rezervistů se tak týká i zdravotníků.
Gynekolog a porodník Roy Lauterbach pracuje v nemocnici Rambam Health Care Campus v izraelské Haifě na severu země a obvykle se věnuje vysoce rizikovým těhotenstvím. Po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael na začátku října, při kterém bylo povražděno více než 1 400 osob a více než 200 dalších bylo násilím odvlečeno do zajetí, nastoupil jednotkám Izraelských ozbrojených sil (IDF), které operují na severu země (pozn. redakce – na libanonsko-izraelské hranici je přítomné teroristické hnutí Hizballáh).
„Jsme tu proto, abychom zajistili pomoc všem jednotkám v poli. Doufáme, že naše služby nebudou potřeba, ale jsme připraveni na každý možný scénář. Jsme zde, jsme silní a zvítězíme,“ popsal ve videu, které nemocnice, která patří k největším v Izraeli, sdílela na svých sociálních sítích.
Do armády nastoupil také Yochai Frenkel, jenž pracuje jako internista na jedné z pediatrických klinik této nemocnice. Byl povolán jako rezervista. „Chtěl bych s vámi sdílet jednu zprávu. Před úsvitem je vždy tma. I když nyní procházíme těžkými časy, které jsou spojeny s mnoha horory a tragédiemi, také vidíme jednotu. Lidé se spojili, přicházejí, aby nám věnovali svůj čas, peníze a svou práci. Věřím, že v nás zůstane tento duch vzájemnosti, až všechno překonáme,“ dodal s nadějí v hlase v dalším z videí, které nemocnice Rambam Health Care Campus sdílela s veřejností. Toto zdravotnické zařízení také v důsledku teroristického útoku hnutí Hamás, k němuž došlo 7. října, uvedla do pohotovosti vůbec největší podzemní nemocnici světa.
Mezi zdravotníky, jejichž profesní i soukromý život změnila válka, patří také Yishai Kuperman, zdravotní bratr sloužící na jednotce intenzivní péče Dětské nemocnice Edmonda and Lily Safravých v Tel Avivu. Nyní byl jako rezervista povolán k brigádě Ephraim na základnu Kerem Re’im na Západním břehu Jordánu. Úkolem této jednotky je zabránit eskalaci napětí v této oblasti. Jeho současné zkušenosti, stejně jako zkušenosti dalších izraelských zdravotníků, popsal deník The Jerusalem Post.
„Jako zdravotní bratr na jednotce intenzivní péče, vojenský zdravotník a instruktor vojenského záchranářství zodpovídám za školení personálu v oblasti první pomoci a také první pomoci v oblasti duševního zdraví, což jsem studoval během svého magisterského studia. Snažíme se udržet vysokou morálku a také dávat najevo svou vděčnost obyvatelům Izraele za jejich ohromnou podporu a lásku.“
Jako rezervistka byla povolána také Yael Hefnerová, internistka, která donedávna působila na plicním oddělení nemocnice Meir Medical Center ve městě Kfar Saba na západě země. „Toto je to, na co jsme byli trénováni, s čím jsme vyrostli a v čem vynikáme. Našimi prioritami jsou záchranářství a civilní pomoc. I nadále budeme připravení na jakýkoliv scénář,“ citoval její zkušenosti izraelský deník. Lékařka je na dálku v pravidelném kontaktu se svými kolegy a cítí jejich podporu. Včetně situace, kdy bude spolu se svou jednotkou povolána do bojových akcí.
Evakuace těsně před tím, než doletěla raketa Hamásu
Válka zásadně mění provoz nemocnice Barzilai Hospital v Aškelonu, která byla v posledních dnech třikrát zasažena raketovými útoky odpálenými teroristickým hnutím Hamás. Město Aškelon leží na jihu země nedaleko hranic s pásmem Gazy. Nyní je množství pacientů v této nemocnici limitováno a nemocnice podle deníku Haaretz funguje jen na 30 procent své kapacity právě z důvodu obav z možných dalších útoků – zdravotnické zařízení totiž není dostatečně chráněno. A to i přesto, že by bylo třeba obnovit provoz naplno. Vedení nemocnice má však k omezení provozu pádné důvody.
Už druhý den války, 8. října, se vedení rozhodlo přesunout oddělení gynekologie a rizikového těhotenství do chráněného podzemního komplexu. O několik minut později zasáhla raketa most pro pěší poblíž nemocnice, a to právě blízko evakuovaných oddělení. „Pokud bychom je neevakuovali, bylo by to špatné. Obě oddělení byla plná. Byly tam nemocné ženy a ženy upoutané na lůžko kvůli rizikovému těhotenství, které by v případě poplachu nemohly utéct do bezpečí,“ popsal ředitel nemocnice profesor Chezy Levy.
O tři dny později zasáhla nemocnici další raketa, a to konkrétně dětské centrum, které bylo naštěstí prázdné, protože není dostatečně chráněné. Na místě byl pouze ředitel centra, jenž vyvázl bez zranění. „Naštěstí jsme činnost centra zastavili, protože není dostatečně chráněné,“ dodal profesor Levy. Nemocnice se nachází v centru Aškelonu, válkou nejvíce zasaženého města v Izraeli. „Bylo na nás vypáleno více než 1300 raket, z toho 181 dopadlo na centrum města, a to jsou jen údaje k 30. říjnu,“ shrnul. Tato nemocnice byla mezi těmi, které ošetřovaly oběti útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října.
Během posledních let byl vybudován podzemní komplex s kapacitou 285 lůžek. Sem byly přesunuty čtyři ze šesti interních oddělení, další dvě jsou v relativně chráněné části nemocnice, která však nesplňuje standardy izraelského ministerstva zdravotnictví pro odolnosti proti raketám. „Jedním z našich největších problémů je péče o předčasně narozené děti,“ zdůraznil ředitel nemocnice s tím, že za finanční podpory dárců bylo vybudováno opevněné křídlo se čtyřmi porodními sály. „Podél nich je malá hala, kam jsme přesunuli deset našich předčasně narozených dětí, což je nejvíce, kolik se jich na místo vejde. Museli jsme proto personálu nařídit, aby nepřijímal ženy rodící před 35. týdnem těhotenství.“
Ošetřovat, nebo neošetřovat teroristy z Hamásu v civilních zařízeních?
Současná válka přinesla pro izraelské civilní nemocnice a zdravotníky v nich pracující etické dilema, a to sice, zda zde léčit teroristy z hnutí Hamás, či nikoliv. Donedávna bylo totiž běžné, že se členové Hamásu léčili v izraelských zdravotnických zařízeních. Pak ale izraelské ministerstvo vydalo prohlášení směřující na civilní zdravotnická zařízení, podle kterého se teroristé budou léčit pouze ve vojenských nebo vězeňských nemocnicích.
„V těchto těžkých časech se zdravotnický systém musí soustředit pouze na péči o oběti ohavného masakru a vojáky IDF a přípravu na vše, co ještě přijde,“ citoval někdejšího izraelského ministra zdravotnictví Moše Arbela deník Haaretz. Po změně kabinetu 12. října jeho pozici obsadil Uriel Busso.
Navzdory prohlášení někdejšího ministra však doposud nebyl vydán podrobný pokyn, jak prakticky mají zdravotnická zařízení postupovat, pokud se dostanou do situace, kdy je k nim převezen terorista. V praxi to znamená problémy, které řešila také jeruzalémská Hadassah University Hospital. Sem byl převezen muž, který byl zajat na jihu země po útoku Hamásu. Nemocnice jej odmítla přijmout a své rozhodnutí později zdůvodňovala tak, že by „došlo k urážce národního cítění“. „Nemocnice se domnívá, že by bylo špatné léčit teroristy z Hamásu právě teď. Urazilo by to národní cítění. Stále ošetřujeme více než 130 zraněných z jihu, staráme se o celé rodiny,“ uvedl pro deník nejmenovaný zdroj zevnitř nemocnice.
Podle vedení nemocnice nyní neexistuje žádný standardizovaný postup pro aktuální situaci. „Jsme ve válce, v mimořádné situaci, která se velmi liší od běžné doby, kdy hospitalizujeme pacienty – někdy dokonce na stejném oddělení – Izraelce, který byl pobodán, a teroristu, který jej pobodal. Ale tak to nyní není.“
Léčba teroristů je palčivou otázkou i pro další zdravotnická zařízení. Tel-Avivská nemocnice Sourasky Medical Center před několika týdny odmítla přijmout teroristu na pohotovosti. Místo toho byl ošetřen v sanitce a převezen do zařízení vězeňské služby. Další nemocnice Sheba Medical Center v Tel Hašomeru zažila protest asi stovky příznivců krajně pravicové organizace La Familia, kteří uvěřili nepravdivé zprávě, že se v nemocnici léčí člen Hamásu.
Podle izraelského ministerstva zdravotnictví je „péče o teroristy, kteří spáchali ohavné činy, odpovědností IDF, a proto by měli být ošetřeni ve vojenských zdravotnických zařízeních“. Naopak organizace The Physicians for Human Rights Israel zdůrazňuje, že lékařská péče má být poskytnuta všem bez ohledu na jejich původ či druh trestného činu. „I v této hrozné době je skutečnost, že nemocnice odmítá ošetřit zraněného člověka a že ministerstvo zdravotnictví tento postoj podporuje, ostudou Izraele, a zejména těch, kdo v zemi rozhodují a těch, kteří provádí jejich politiku.“
Ludmila Hamplová
