Evropské unii se nedaří bojovat s antibiotickou rezistencí tak, jak si před několika lety předsevzala. Podle nové zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se EU neblíží dostatečně rychle cílům ve spotřeběantibiotik, které si vytyčilado roku 2030. Některé členské státy přitom mají spotřebu dokonce větší než v roce 2019.
Antibiotická rezistence zabije podle odhadů v Evropské unii 33 tisíc lidí ročně, přičemž je registrováno více než 670 tisíc infekcí způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Hlavní příčinou rezistence je nadměrné nebo nesprávné užívání antibiotik. Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že zhruba polovina všech antibiotik na celém světě je užívána nevhodně, tedy například bez indikace, volbou antibiotika s příliš širokým spektrem či nesprávným dávkováním a délkou léčby.
„Antimikrobiální rezistence zůstává hlavní hrozbou pro veřejné zdraví v Evropě i na celém světě,“ říká ředitelka ECDC Andrea Ammonová.
Zpráva ECDC zaměřená na úrovně spotřeby antimikrobiálních látek v celé EU ukazuje, že posun k cílům vytyčeným do roku 2030 je mezi členskými státy pomalý. Rada EU přitom letos v červnu přijala doporučení, která by měla opatření zaměřená proti antibiotické rezistenci zintenzivnit.
Čeho bychom tedy chtěli do roku 2030 dosáhnout? Oproti roku 2019 by mělo dojít ke 20procentnímu snížení celkové spotřeby antibiotik u lidí, přičemž 65 procent celkové spotřeby má vycházet z přístupu WHO AWARe, kdy by první volbou u běžných infekcí měla být antibiotika s úzkým spektrem účinnosti a dobrým bezpečnostním profilem z hlediska vedlejších účinků.
Špatně je na tom Bulharsko, dobře Finsko
Podle nové zprávy se celková spotřeba antibiotik u lidí mezi lety 2019 a 2022 snížila o 2,5 procenta, což naznačuje jen pomalý posun směrem k cíli snížení o 20 procent do roku 2030. V covidových letech 2020 a 2021 sice došlo k bezprecedentnímu snížení, nyní už se ale opět blížíme k dřívějším číslům. Pouze devět členských států EU přitom splnilo nebo překročilo cíl, aby alespoň 65 procent spotřeby antibiotik pocházelo ze skupiny léků první volby – průměr EU byl 60 procent.
Zpráva také zdůrazňuje, že počet zemí EU, kterým se daného 65procentního cíle povedlo dosáhnout, se od roku 2019 nezměnil. Dvanáct členských států ovšem mělo v roce 2022 dokonce vyšší celkovou spotřebu antimikrobiálních látek než v roce 2019, včetně Bulharska (+24 %), Malty (+15 %) a Litvy (+13,5 %). Mezi členskými státy jsou zároveň velké rozdíly, od znepokojivých čísel Bulharska po slibné číslo Finska, kde spotřeba klesla o 15 procent.
„Pokrok EU může být jen takový, jaký je součet pokroků jednotlivých členských států,“ konstatuje Andrea Ammonová. ECDC proto vyzývá k okamžité akci v celé Evropské unii, která zajistí opatření na podporu obezřetného používání antimikrobiálních látek a podpoří vývoj nových antimikrobiálních látek a dalších alternativ.
Komisařka Stella Kyrakidesová už oznámila, že EU vyčlení 50 milionů eur na spoluzaložení nové společné akce v oblasti antibiotické rezistence, která bude zahájena na začátku roku 2024. Dalších 17 milionů eur pak půjde na zlepšení přístupu k nově vyvinutým antibiotikům. Komise tuto problematiku řeší také v návrhu nového nařízení, v němž chce podpořit inovace a vývoj nových antibiotik v EU.
-mk-
