Novela zákoníku práce platná od začátku října legalizovala dvojnásobek dosavadního počtu hodin dobrovolné přesčasové práce, což vzbudilo masivní odpor mnoha lékařů, především těch mladších. Ač ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přislíbili, že tuto změnu zákona další novelou odeberou, výpověď z přesčasů již podalo přes 6 tisíc ze zhruba 13 tisíc lékařů, kteří v nemocnicích pracují ve službách. Protestující navíc stále více akcentují i požadavek na výrazné navýšení tarifních platů. Nejtíživěji zasáhly výpovědi fakultní nemocnice, kterých jsme se proto zeptali, jak chtějí situaci řešit a zda u nich od prosince, pokud lékaři své výpovědi nestáhnou, hrozí omezení péče.
Fakultní nemocnice Brno
Výpověď ve FN Brno podala zhruba třetina všech lékařů. Podle vyjádření nemocnice přitom výpovědi převažují u lékařů interní dospělé medicíny. Vedení nemocnice intenzivně hledá řešení této situace. „Připravujeme mix možného řešení, každá klinika je specifická, jsme velké pracoviště, takže nelze stanovit univerzální návod,“ sdělila Zdravotnickému deníku náměstkyně Odboru personálních záležitostí FN Brno Michaela Surá.
Mezi požadavky protestujících lékařů krom změny legislativní úpravy přesčasů stále hlasitěji zaznívá i požadavek na zvýšení tarifních platů o 50 až 80 procent, protestující mladí lékaři se přitom odvolávají na memorandum uzavřené s ministrem zdravotnictvím Hegerem v roce 2011. „Nejsme schopni naplnit finanční požadavky v plné výši,“ říká k tomu Surá a upozorňuje na skutečnost, že tarifní platy „nejsou v rukách nemocnice“. Ministr zdravotnictví Válek v úhradové vyhlášce vyčlenil 6,8 miliardy korun na navýšení mezd lékařů. Podle FN Brno ale nelze bez potřebné legislativy stanovit, jak nemocnice s přidělenými penězi naloží – zda jimi navýší platy paušálně všem lékařům, nebo je použije jako odměnu za mimořádné výkony.
Na otázku, jaký objem přesčasové práce lze v nemocnici oželet, aniž by došlo k ochromení jejího provozu a v ní poskytované péče, odpovídá Surá jednoznačně. „Žádný objem, lékaři v té době pracují a to musí být nahrazeno přechodem na jiný způsob pracovního režimu,“ uvedla. Na nalezení vhodného režimu se FN Brno připravuje. V případě, že k dohodě s lékaři, kteří odvolali souhlas s prací přesčas, nedojde, bude muset podle Suré dojít k odkladu takzvané neakutní péče. „Produkce nemocnice by byla zasažena výrazně,“ dodává Surá.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Ve FN u sv. Anny v Brně pracuje přibližně 500 kmenových lékařů, výpovědi z přesčasových hodin podalo 160 z nich – více výpovědí se přitom podle nemocnice sešlo jednoznačně na odděleních, kde pracuje více mladých lékařů. Vedení nemocnice se snaží o problému aktivně jednat a připravit řešení tak, aby od 1. prosince k omezení péče nedošlo. „Neustále probíhají jednání s vedením zdravotnických pracovišť a odbory s cílem případné problémy minimalizovat,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. A upřesnil: „Některé podmínky jsou v rámci nemocnice realizovatelné, některé nejsme schopni ovlivnit.“
Podle ředitele FN u sv. Anny v Brně situaci komplikuje i překonané složité období několika uplynulých let. „Je jasné, že po covidovém období, kdy byla omezena elektiva a operativa, byl návrat k předcovidovým číslům velmi náročný, nicméně tlačíme na to, aby se počet přesčasových hodin stále snižoval,“ komentoval situaci Vajdák.
Ten upozornil i na to, že se situace neustále vyvíjí. „Jednání probíhají nejen u nás v nemocnici, ale také na úrovni různých ministerstev.“ A ujistil, že má nemocnice připraveny různé scénáře, aby byla co nejlépe připravena na různé možné scénáře. Vajdák nechtěl komentovat, o jak velký objem výkonů by nemocnice přišla, kdyby „škrtla“ všechny vypovězené hodiny přesčas. „Nerad bych o tom spekuloval, věřím, že se podaří nalézt řešení, které bude přijatelné pro všechny strany,“ uvedl.
Fakultní nemocnice Olomouc
Zatím 108 lékařů z celkového počtu 540 podalo výpověď práce přesčas od 1. prosince ve FN Olomouc, výpovědi se týkají 11 pracovišť. Nemocnice zatím čeká, jak se situace v globálu vyvine. „Uvidíme, jak dopadnou jednání na centrální úrovni – tedy mezi lékaři a ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Poté budeme vše dolaďovat v naší nemocnici,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel FN Olomouc Roman Havlík.
Na otázku, jaký objem přesčasové práce lze podle něj ve FN Olomouc oželet, aniž by došlo k ochromení provozu nemocnice a v ní poskytované péče, Havlík odpověděl: „416 hodin přesčasového limitu na sloužícího lékaře a rok je po nastavení procesů a zažití změn reálný model s normálním fungováním – po doplnění některých týmů lékaři.“ Pokud by olomoucká fakultní nemocnice musela „škrtnout“ všechny vypovězené hodiny přesčas, šlo by podle jejího ředitele o znatelný problém. „Kdyby se zrušily všechny vypovězené hodiny, byl by to pokles odpracovaných hodin o zhruba 20 procent. Někde kolem 10 procent lze přitom odhadovat pokles poskytované plánované péče,“ uvedl Havlík.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) dosud obdrželi 315 výpovědí z přesčasové práce, v nemocnici přitom pracuje přes 1250 lékařů v rámci více než 40 klinik a ústavů. „Vedení VFN samozřejmě jedná se všemi klinikami a postupovat budeme podle platné legislativy. V tuto chvíli provádíme analýzu dopadů novely zákoníku práce, konkrétnější plány připravujeme spolu s jednotlivými dotčenými pracovišti,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí VFN Marie Heřmánková. A dodala, že nemocnice prověřuje všechny možnosti reorganizace práce lékařů na klinikách, kde probíhají pohotovostní služby.
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Ke konci září evidovala FN Hradec Králové necelých 400 odvolání souhlasu s prací přesčas ze strany lékařů, kterých v nemocnici pracuje zhruba 810. „Vedení FN Hradec Králové celou situaci průběžně sleduje a analyzuje varianty možného řešení. Vzhledem k pokračujícím jednáním ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí se Sekcí mladých lékařů ČLK a odbory nebudeme předjímat další situaci v této věci. Reagovat budeme ve chvíli, kdy bude jasné, jaká situace po 1. prosinci 2023 nastane,“ uvedl pro Zdravotnický deník vedoucí odboru komunikace FN Hradec Králové Jan Špelda.
Fakultní nemocnice Bulovka
Vyjádření ve stávající situaci nechce poskytovat pražská FN Bulovka. „S ohledem na probíhající jednání s lékaři napříč nemocnicí nechceme nyní tuto problematiku jakkoliv do médií komentovat,“ napsal Zdravotnickému deníku vedoucí Oddělení PR a komunikace FN Bulovka Filip Řepa.
Odpovědi fakultních nemocnic získával Zdravotnický deník v průběhu celého uplynulého týdne. Počty lékařů, kteří v některých z nich vypověděli práci přesčas, se mohly za posledních několik dnů mírně změnit.
Jakub Němec
