Diagnostika a terapie osteoporózy je v Česku hůře dostupná než v ostatních zemích Evropské unie, a to i přesto, že riziko výskytu onemocnění se kvůli vyššímu věku dožití stále stupňuje. Všeobecná zdravotní pojišťovna proto od dubna rozjela plošný screening „tichého zloděje kostí“, do kterého se již po půl roce fungování zapojily všechny smluvní ordinace všeobecných praktiků i ambulantních gynekologů.
Osteoporóza typicky probíhá bez příznaků a bolesti. Problém nastává až ve chvíli, kdy pacient prodělá zlomeninu obratle, krčku stehenní kosti nebo zápěstí. Takových zlomenin je každý rok v Česku 71 tisíc.
„Z 29 zemí, které byly hodnoceny v rámci Evropské unie, Spojeného království a Švýcarska, jsme se umístili na 21. místě v přístupu zajištění diagnózy nemoci,“ uvádí místopředseda společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP Richard Pikner, který zároveň dodává, že pozadu jsme i v přístupu k léčbě. „Nedostatečná diagnostika je mezi 85 až 95 procenty pacientů. Do 1 roku po zlomenině je vyšetřeno a léčeno pouze 5 až 15 procent z nich,“ upozorňuje dále Pikner.
Ani podle předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimíra Dvořáka si Česká republika v této oblasti nestojí nejlépe. Zapojení primární péče do léčby pacientů označil za historický krok, který dává obrovský smysl pro lékaře i pacienty. „Velice kladně to vnímají také klientky zdravotní pojišťovny. Nesetkal jsem se se ženou, která by vyšetření, narozdíl od mamografu, odmítla,“ pochvaluje si spolupráci Dvořák.
Zapojení praktiků do léčby se podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky posune ještě dál od nového roku, kdy budou některé preparáty na léčbu osteoporózy moci předepisovat přímo lékaři primární péče, kteří měli dosud svázané ruce.
Zlomeninu krčku prodělá 17 tisíc lidí ročně
Všeobecná zdravotní pojišťovna se v loňském roce starala o 114 tisíc pacientů s osteoporózou, 90 procent z nich byly ženy. Počet všech pacientů s onemocněním je ale daleko vyšší. Odhadem to může být 500 až 750 tisíc lidí.
Plošný program screeningu osteoporózy VZP sleduje ženy do roka od menopauzy a muže od 65 roku věku. K hlavnímu vyhodnocení dojde podle pojišťovny až po dvou letech jeho fungování, tedy v roce 2025. „Proti nákladům stojí těžko vyčíslitelná úspora na léčbě komplikovaných zlomenin, k nimž díky záchytu nedojde. To se vedle přínosu pro samotné pacienty a kvalitu jejich života, pozitivně projeví i na výši úhrad,“ uvádí náměstek ředitele VZP Jan Bodnár. Náklady na léčbu onemocnění se v minulém roce vyšplhaly na 525 milionů korun.
Programem časného záchytu prošlo za měsíce duben až srpen více než 33 tisíc klientů VZP v rámci preventivní prohlídky u gynekologa nebo praktického lékaře. S pacientem, který spadá do sledované věkové hranice, lékař nejprve vyplní dotazník FRAX, který odhalí možné riziko vzniku nemoci, a pokud se tak stane, následuje vyšetření na denzitometru. U žen starších 60 let a mužů 70 let by mělo být vyšetření na denzitometru prováděno automaticky.
V současnosti je cílem pojišťovny zajištění rovnoměrného počtu dozimetrů v rámci Česka. „Pro zajištění dostatečné kapacity pro preventivní denzitometrii bychom potřebovali navýšit tento počet alespoň na 160 celotělových kostních denzitometrů. Od nového roku jich bude v provozu kolem 130. Předpokládám, že k číslu 160 se přiblížíme v průběhu roku 2024,“ doplňuje Jan Bodnár. Nejvíce přístrojů přibude přímo v ordinacích všeobecných praktiků a gynekologů, nejhustší síť ale budou stále zajišťovat ordinace radiologie, interny a klinické osteologie.
-ns-
