RS viry jsou jedním z nejběžnějších virů cirkulujících v populaci a jimi vyvolaná onemocnění jsou denním chlebem praktických lékařů. Bohužel ale ne vždy zůstane u méně závažné virózy, a někteří pacienti, zejména ti v nejnižších věkových kategoriích, mohou skončit v nemocnici a dokonce i se závažným postižením. Přesná data o tom, kolik lidí RS viry onemocní, ovšem v Česku nemáme. Jasnější údaje bychom ale mohli mít od příštího září, kdy začnou být povinná automatická on-line hlášení praktických lékařů hygieně. Problematice se věnoval kulatý stůl s názvem Respirační syncytiální virus – současný stav a výzvy, který se konal 9. října v Praze.
„V minulé sezóně cirkulovali nejvíce tři nejčastější původci respiračních onemocnění – chřipka, původce covidu a RS virus. Zatímco chřipka obvykle působí explozivní epidemie a je tu řadu týdnů, mimo toto období se vyskytuje spíše ojediněle. Covid zatím typickou sezónnost nemá, přestože se do ní blíží, a jeho výskyt byl především v jarním období. RS virus tu byl naposledy celou sezónu od začátku podzimu do jara,“ vysvětluje vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
I když přitom RS viry nejčastěji působí méně závažné infekce, výjimkou nejsou ani těžké průběhy. Podle dostupných dat jsou kvůli RS virům nejčastěji hospitalizovány ty nejmenší děti. Podle předsedy výboru České pediatrické společnosti ČLS JEP profesora Jiřího Bronského bylo ve FN Motol v loňském roce testováno necelých 1200 vzorků hospitalizovaných dětí a dospívajících do 19 let, přičemž u dětí do jednoho roku bylo na RS virus pozitivních 29 procent testovaných, ve věku 1 až 4 roky 10 až 14 procent a ve vyšším věku pět až deset procent. RS viry přitom byly po rhinovirech nejčastěji identifikovanou agens.
Jak už jsme psali v minulém vydání ZD, těžké průběhy s hospitalizací a tím, že malý pacient skončí na ventilátoru či dokonce mimotělním oběhu, se týkají zejména nedonošených dětí. Závažný průběh s následky ovšem může mít i zcela zdravý novorozenec.
Podle článku místopředsedy výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP profesora Romana Prymuly, který vyšel na začátku letošního roku v časopise Vakcinologie, přitom RS viry celosvětově přispívají k morbiditě a mortalitě zejména u dětí do půl roku věku v méně vyspělých zemích. Ani vyspělým zemím se ale fatální případy nevyhýbají – podle odhadů docházelo v USA mezi lety 1999 až 2018 průměrně ke 106 úmrtím dětí do 12 měsíců ročně.
Někteří lékaři nechtějí hlásit
Jak velkou ale máme zátěž RSvirovými infekcemi u nás, nevíme. „V České republice máme z celostátního pohledu omezená data o respiračních onemocněních jako takových. Vycházíme ze sentinelových dat od praktických lékařů, které vznikají ve spolupráci s krajskou hygienickou službou. Z toho víme relativně kvalitně, co v Česku cirkuluje nejvíce. Co trošku chybí, jsou i data hospitalizovaných pacientů, protože vzhledem k tomu, že máme DRG výkony, jde spíše o diagnózu než o agens. Data máme jen lokalizovaná z konkrétních zdravotnických zařízení, která se dané problematice věnují. Počítání zátěže pro ČR tak je velmi obtížné, ne-li nemožné,“ konstatuje Kynčl.
Podle profesora Romana Prymuly nám tak absolutně scházejí reprezentativní data. Nejvíce jich máme u dětí, to je však podle něj jen špička ledovce. „Co je vůbec problém, je dospělá populace. Ve státech, kde se na dospělou populaci myslí a dělá se diagnostika, se ukazuje klasická miskovitá křivka, kdy je velmi postižena také nejstarší populace. U nás jsou přitom řádové rozdíly mezi kategorií dětskou a kategorií seniorů, kde nediagnostikujeme skoro vůbec,“ dodává Prymula.
To potvrzuje i hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová. „Největší problém je shromažďování dat. Máme nasmlouvané lékaře, kteří nám odebírají vzorky na vyšetření, ale v některých regionech je trochu problém kolegy přesvědčit, že by to měli dělat. Máme také trochu problém finanční, protože vyšetření něco stojí a ceny se zvyšují. Pro celistvý obrázek bychom ale potřebovali, aby bylo vzorků odebíráno více než nyní. Potřebovali bychom také on-line sběr dat, abychom věděli, jak vývoj epidemie vypadá,“ říká Svrčinová s tím, že dnes lékaři musí hlásit každý pátek data na krajskou hygienu.
Věc se má totiž tak, že laboratorní testování všech dětí, u nichž je podezření na infekci způsobenou RS viry, není ani finančně v tuto chvíli příliš možné. Zároveň tento údaj nemá podle člena výboru České vakcinologické společnosti a praktického lékaře pro děti a dorost Daniela Dražana pro léčbu lehkých infekcí význam.
Podle odhadů skončí v nemocnici kvůli RS virům 2700 dětí ročně
Počty infekcí RS viry tak dnes můžeme jen odhadovat. Česko sice bývá součástí panevropských modelů, celosvětové odhady vztažené na naši republiku se ovšem velmi liší – podle jedněch dat je u nás ročně hospitalizováno pro akutní zánět dolních cest dýchacích 1500 lidí, podle dalších přes pět tisíc. Proto vznikla česká analýza vycházející z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb a Registru hospitalizovaných.
V roce 2021 bylo dle ÚZIS ve věkové skupině do pěti let celkem 7 344 hospitalizací pro akutní infekci dolních cest dýchacích, přičemž by podle konzervativních zahraničních čísel mohlo být cca 37 procent, čili něco přes 2 700, způsobeno RS viry. Analýza hospitalizačních případů pak přichází s 1800 hospitalizacemi, kdy vůbec nejvíce jich bylo u dětí do jednoho roku. Je ovšem také potřeba brát v úvahu podhlášenost případů a také specifickou situaci v covidovém roce 2021. Podle velmi konzervativní modelace by tak dle ředitel společnosti Value Outcomes farmakoekonoma Tomáše Doležala mohlo ročně dojít ke zhruba 28 tisícům nákazám RS viry a 2700 hospitalizacím u dětí do pěti let.
Brzy bychom snad ale mohli data o něco zpřesnit, protože se chystá zavedení sběru dat on-line. Od 1. září příštího roku by tak mělo při odesílání dat do pojišťoven docházet automaticky také k zasílání údajů hygienikům, a to jak od praktických lékařů, tak z laboratoří. „Budeme tak mít rychlý sběr dat. To nám pomůže data zpřesnit a hlášení urychlit. Ulehčí to i práci kolegům v ordinacích, protože si nebudou muset pamatovat, že mají každý pátek v sezóně volat na hygienu,“ konstatuje Svrčinová s tím, že změnu by měla umožnit novelizace vyhlášky o epidemiologické bdělosti. K tomu by navíc měla být zavedena surveillance odpadních vod uložená směrnicí EU, kde se budou sledovat kolující viry.
Na novinku se už odborníci těší s tím, že konečně budeme mít lepší data. „Bude to jednodušší i pro účastníky systému. Mám od toho značná očekávání a myslím, že z toho pak budou těžit úplně všichni,“ říká Jan Kynčl. „V části panelového šetření to bude jednoznačné zlepšení,“ přidává se Tomáš Doležal.
Na druhou stranu by ale podle něj ještě bylo na místě zpřesnit práci s těžšími případy na úrovni hospitalizací, díky nimž se budou moci zlepšit populační odhady. „Právě zde jsou nejnákladnější případy. Pohybujeme se minimálně mezi sto až dvěma sty miliony korun nákladů zdravotních pojišťoven za sezónu, a to ještě bez případů, které se komplikují a pak jsou léčeny v rámci rehabilitací a tak dále,“ doplňuje Doležal. Co se přitom týče analýzy nákladů, je snaha se na ni zaměřit více. V rámci pilotu letos totiž probíhá analýza u polyvalentních pneumokokových vakcín u seniorů, a je to poprvé, kdy medicínsko-ekonomické podklady vyhodnocuje SÚKL předtím, než jdou na Národní imunizační komisi (NIKO).
Každopádně je jisté, že data scházejí na všech úrovních a je potřeba pokusit se je získávat ze všech možných zdrojů. Právě data totiž potřebujeme k tomu, abychom si uměli spočítat úspory a náklady ve chvíli, kdy se objeví možnosti prevence.
Kulatý stůl se konal za laskavé podpory společnosti Sanofi s.r.o.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
