Na útoky ze strany palestinské teroristické organizace Hamás reaguje také izraelské zdravotnictví a připravuje se na další možnou eskalaci situace, kdy bude třeba ošetřovat velké množství zraněných. Ministerstvo zdravotnictví proto zjednodušuje podmínky pro získání dočasných licencí pro zdravotníky ze zahraničí. Jedno z největších zdravotnických zařízení v zemi Rambam Health Care Campus v Haifě na severu země je připraveno otevřít největší podzemní nemocnici na světě, která dokáže pojmout až osm tisíc pacientů. Izraelské nemocnice také řeší, zda mají pokračovat v ošetřování palestinských teroristů. Ti se v Izraeli léčili už v minulosti.
Jeruzalémský sportovní stadion Pais Arena, který je schopný pojmout až 11 tisíc diváků, se v minulých dnech proměnil v místo, kde bylo možné darovat krev. Jen půl hodiny po otevření v pondělí 9. října, dva dny po brutálním útoku palestinské teroristické organizace Hamás na Izrael, při kterém zahynulo více než 1 300 lidí a další více než tři tisíce lidí byly zraněny, tam vznikaly dlouhé fronty. Jak popisuje The Times of Israel, do narychlo vytvořeného odběrového centra izraelské národní zdravotní záchranné služby Magen David Adom přicházeli nejrůznější lidé. Sekularizovaní mladí, studenti náboženských škol s modlitebními knížkami v rukou, ustarané matky, imigranti z Ruska i Francie nebo křesťanští poutníci. Hodiny čekali na to, aby mohli darovat svou krev.
„Podívejte se ven, jsou tu sefardští Židé, Aškenázy, všichni občané Izraele, každá skupina Izraelců, jaká existuje, sem přišla,“ popsal deníku Yaakov Mohadav, ředitel Magen David Adom pro dárovství krve. Na sportovní stadion služba přesunula dárcovské středisko poté, co v neděli (v Izraeli jde o první pracovní den týdne – pozn. red.) lidé ucpali celou ulici, kde bylo otevřeno menší dárcovské centrum. Přímo na místě bylo 150 zdravotníků i další dobrovolníci, kteří se starali také o lidi čekající v dlouhých frontách. Další dárcovská centra byla otevřena napříč celým Izraelem už v sobotu 7. října večer.
„Byla to úplně surreální zkušenost. Potkali jsme tu spoustu skvělých Izraelců, kteří přišli, aby alespoň něco udělali,“ sdělila své zkušenosti Aliza Klieman-Marriot, která přišla do dárcovského centra už v neděli, ale nedostala se na řadu. V pondělí dorazila spolu se svým manželem v půl dvanácté. Než vystála frontu a darovali krev, uběhlo více než sedm hodin. Neměli s sebou jídlo, knihy a ani nabíječku na mobilní telefon, ale byli rozhodnutí čekat. Další lidé čekali i více než deset hodin, než na ně došla řada.
Dárcovství krve se tak stalo v Izraeli něčím, čím mohl přispět v současné náročné situaci téměř kdokoliv. Mezi těmi, kdo daroval krev, byl také britský velvyslanec v Izraeli, Simon Walters, který daroval krev v Tel Avivu a na sociálních sítích vyzval k dárcovství i další ostatní.
Ministerstvo zjednodušuje pravidla pro zdravotníky z ciziny
Navzdory tomu, že se v současné situaci do zdravotnických zařízení v Izraeli přihlásili tisíce dobrovolníků, ať již z řad obyvatel či návštěvníků země nebo ze zahraničí, tamní ministerstvo zdravotnictví se obává, že v případě další násilné eskalace situace bude tamní zdravotnický systém a zejména lidé v něm pracující lidé pod obrovským tlakem, a proto zjednodušilo pravidla pro získání licence pro výkon povolání a současně volá po příjezdu zahraničních profesionálů. Jak popisuje deník The Jerusalem Post, ministerstvo tak reaguje na nabídku pomoci ze strany zdravotníků z různých zemí světa.
Dosud platilo, že zdravotníci ze zahraničí museli projít velmi náročným procesem nostrifikace, než mohli pečovat o izraelské pacienty. To se však nyní mění. V reakci na teroristické útoky Hamásu zjednodušuje ministerstvo podmínky pro zdravotníky ze zahraničí, kteří by chtěli přijet a působit v Izraeli. Mezi nimi jsou nejvíce vítáni lékaři, včetně stomatologů, zdravotní sestry a studující ošetřovatelských oborů, záchranáři, psychologové, ergoterapeuti, logoterapeuti, farmaceuti, sociální pracovníci a fyzioterapeuti. Podmínkou je, aby měli licenci k výkonu povolání, ať již v Izraeli, nebo v zahraničí – včetně Česka jako země EU.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví vytvořilo také online formulář pro zdravotníky, kteří by chtěli jako dobrovolníci působit v zemi: „Ve světle pokračující situaci v Izraeli vytváří izraelské ministerstvo zdravotnictví seznam zdravotnického personálu, který by v případě potřeby mohl dobrovolně sloužit v Izraeli. V případě rostoucího tlaku na zdravotnický systém, stejně jako v rámci přípravy na budoucí přírodní či člověkem způsobené katastrofy, vyzýváme přátele Izraele, aby přidali své jména do rostoucí komunity zdravotníků, kteří stojí za Izraelem.“
Podzemní nemocnice byla připravená za 36 hodin
Pro případ dalšího možného útoku ze strany teroristické organizace Hizballáh, která už oznámila, že je připravená zapojit se do bojů ze severu, reaguje i jedna z největších nemocnic v zemi, Rambam Medical Centre Campus v Haifě na severu Izraele. Na základě požadavku ze strany izraelského ministerstva zdravotnictví zřídila během 36 hodin od obdržení žádosti podzemní nemocnici s kapacitou dvou tisíc lůžek s tím, že v případě potřeby je možné rozšíření až na osm tisíc lůžek. Toto podzemní zdravotnické zařízení je pak schopné pracovat zcela nezávisle i v případě útoků na nadzemní nemocnici.
Sammy Ofer Fortified Underground Emergency Hospital, jak se podzemní nemocnice, která vznikla v roce 2014, jmenuje, je již připravená k provozu. Tato hlavní nemocnice v Haifě již zažila válečný stav. V roce 2006, během druhé izraelsko-libanonské války, fungovala, byť bez dostatečné ochrany – a v jejím bezprostředním okolí tehdy dopadlo více než šedesát raket. „Vedení nemocnice rozhodlo, že toto se již nemůže opakovat,“ uvedl pro The Times of Israel profesor Michael (Miki) Halberthal, generální ředitel nemocnice. „Součástí našeho závazku léčit pacienty za všech okolností bylo nutné vybudovat prostor, kde bychom mohli léčit během vojenské konfrontace, ať již konvenční, nebo nekonvenční,“ dodal.
Po osmi letech vzniklo opevněné podzemní zařízení, jehož součástí je 24 operačních sálů, a od roku 2014, kdy bylo spuštěno do provozu, tam probíhají pravidelná vojenská cvičení. Nyní je nemocnice připravená přijmout raněné, ať už vojáky nebo civilisty. Vlastní podzemní nemocnice je schopná fungovat tři dny zcela nezávisle na okolí, a to i v případě chemického útoku. „Můžeme zde být opravdu dlouho. V případě biologického nebo chemického útoku můžeme zavřít dveře a být tři dny zcela soběstační. Máme k tomu veškerou potřebnou elektřinu, vodu, kyslík a další plyny, jídlo a vše, co je nezbytné. Byl bych ale raději, kdybychom to nemuseli použít. Doufejme, že se to nestane,“ shrnul profesor Halberthal.
V souvislosti s nedávným teroristickým útokem Hamásu už nemocnice přijala 50 raněných, z nichž je v ní 11 stále hospitalizováno. Většinou se jednalo o lidi se střelnými zraněními či zraněními způsobenými střepinami raket. Více než sedmdesát zaměstnanců nemocnice pak bylo povoláno do izraelské armády, včetně třiceti lékařů. V reakci na situaci a na doporučení ministerstva zdravotnictví nemocnice také vypnula anglické webové stránky vzhledem na možné kybernetické útoky, které by mohly oslabit funkčnost zdravotnického zařízení.
Můžeme odmítnout léčit palestinské teroristy?
Současná situace přináší izraelským zdravotníkům etická dilemata. Jak připomíná The Jerusalem Post, v minulosti nebylo nijak neobvyklé, že se v izraelských nemocnicích léčili nejen běžní Palestinci, ale také členové teroristické organizace Hamás. „Je etické odmítnout lékařské ošetření teroristům z Hamásu, kteří hledají péči v izraelských nemocnicích, přestože zdravotníci mají povinnost zdržet se diskriminace na základě faktorů, které nejsou součástí klinického stavu pacienta?“ ptá se izraelský deník, který dodává, že i palestinským teroristům byla v minulosti poskytována v Izraeli zdravotní péče. Jednalo se však o osoby, které byly spojeny s menšími akcemi, nikoliv s takto rozsáhlým útokem, jako minulou sobotu. V Izraeli se však léčili i vrcholní představitelé teroristických organizací.
„Většina západních demokracií se drží uznávané zásady, že se k nepříteli jako lékař chovám stejně jako k příteli. Jakmile je nepřítel zraněn, nemocný či cokoliv dalšího, není úkolem lékaře ho soudit. To je úlohou pro policii, soudy a další,“ připomněl Shimon Glick, emeritní profesor etiky Fakulty lékařských věd Ben Gurionovy univerzity. V minulosti podle něj v USA došlo k situacím, kdy lékaři zjistili, že jejich pacient patřil mezi nacisty, a proto jej odmítli léčit. V této situaci jsou podle něj nyní izraelští zdravotníci.
„Viděli jsme fotografie toho, co se tento týden stalo. Pro člověka, včetně lékaře, je velmi těžké, že toto nebude brát v potaz při poskytování péče. Představte si situaci, že někdo zraněný teroristou leží vedle teroristy, který ho zranil,“ popsal etická dilemata, kterým zdravotníci nyní čelí. Podle něj by palestinští teroristé nyní neměli být „z psychologických a praktických důvodů“ léčeni v běžných zdravotnických zařízeních, která poskytují péči obyvatelům Izraele.
To, že nejde o hypotetickou situaci, potvrzuje i nedávný dopis izraelského ministra zdravotnictví Moše Arbela adresovaný premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi. V něm oznámil, že veřejným nemocnicím nařídil přesměrovat zraněné teroristi do zdravotnických zařízení izraelské armády nebo vojenské služby. „Záležitost poskytování lékařské péče nenáviděným teroristům Hamásu ve veřejných nemocnicích vytvořila obrovský tlak na zdravotnický systém,“ napsal ministr s tím, že je důležité nyní přesměrovat kapacity zdravotnického systému na péči o raněné oběti a izraelské vojáky a také přípravu na další možnou eskalaci situace.
Podle profesora Hagai Levine, předsedy Izraelské asociace lékařů pro veřejné zdraví, se vedení zdravotnických zařízení obává, že pokud budou poskytovat péči teroristům, naruší to pravidelný provoz. I když si podle něj každý zaslouží být léčen, „je legitimní“ rozhodnout o tom, kde jsou pacienti léčeni. Teroristům se tak dostane zdravotní péče, ale v jiných zdravotnických zařízení.
Ludmila Hamplová
