Jak jsme nedávno upozorňovali v jednom z našich článků, počet výpovědí přesčasů kvůli kontroverzní novele zákoníku práce, která lékařům zvyšuje maximální možný počet hodin nad rámec základní pracovní doby, roste do tisíců. Zdravotnický deník proto oslovil všechny fakultní nemocnice v republice, aby zjistil, jaká je u nich situace, jestli situaci řeší a hlavně, zdali výpadky služeb ohrozí dostupnost zdravotní péče.
„Řešíme individuálně každou kliniku v závislosti na počtu výpovědí a charakteru provozu. Těžko se odpovídá obecně, jsme obrovská nemocnice, jiné to je na chirurgii, jiné třeba na psychiatrii,“ uvedl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl. Dodal, že dosud obdržel výpovědi přesčasů od 210 lékařů, přičemž další ještě přijdou. Podle výroční zprávy za minulý rok VFN zaměstnávala 835 lékařů – pokud se jejich počet dramaticky nezměnil, lze říct, že výpověď přesčasů zde podala celá jedna čtvrtina z nich. Co se týče dostupnosti péče, k té Feltl řekl: „Samozřejmě bude péče méně dostupná, protože bude méně lékařů v práci, to je jednoduchá rovnice.“
Podobný počet výpovědí přesčasů zaznamenali ve Fakultní nemocnici Ostrava, konkrétně je zatím podalo 195 lékařů z celkových 630, tedy přes 30 procent. Vedoucí Oddělení komunikace ostravské nemocnice Petra Petlachová k tomu dodala: „Veřejnost můžeme ujistit, že se o naše pacienty postaráme.“
V zachování dostupnosti péče věří i v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici, kde k 2. říjnu podalo výpověď z přesčasů celkem 154 lékařů z přibližně 400 (údaj vychází z výroční zprávy za rok 2021), což představuje téměř 40 procent všech lékařů. „Veškerá zdravotní péče však bude standardně zachována,“ ujistil nás tiskový mluvčí nemocnice Petr Sulek. Situaci prý vedení intenzivně sleduje a jedná se zástupci pracovišť, na nichž k výpovědím došlo.
O něco více výpovědí zaznamenala Fakultní nemocnice Motol. „K dnešnímu dni (tj. 2. říjnu, pozn. red.) formálně vyjádřilo svůj nesouhlas s přesčasovou prací 245 lékařů,“ uvedla pro ZD tisková mluvčí Pavlína Danková. To představuje podíl na celkovém průměrném počtu zdejších lékařů (dle VZ za 2022) kolem 25 procent. „Dále vzhledem k probíhajícím jednáním mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí se zástupci sekce mladých lékařů ČLK a odbory nebudeme předjímat další situaci v této věci,“ doplnila Danková. Vedení nemocnice podle ní udělá maximum pro to, aby poskytování zdravotní péče bylo zachováno v plné kvalitě a provoz nemocnice nebyl omezen.
Z fakultních nemocnic, které na otázky Zdravotnického deníku do vydání tohoto článku stihly zareagovat, vůbec nejméně výpovědí přesčasů zaznamenala Fakultní nemocnice Plzeň. Jak sdělila mluvčí Gabriela Levorová, ke konci září zde došlo ke 49 odvolání souhlasu s prací přesčas, byly však podány tři výpovědi. Dle VZ za minulý rok v plzeňské fakultce pracovalo 1049 lékařů a zubních lékařů dohromady. Podíl lékařů, kteří vypověděli přesčasy, se tu tak pohybuje pod pěti procenty.
Naopak nejvíce výpovědí přesčasů (z nemocnic, které odpověděly) zaznamenala Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde podle slov vedoucího Odboru komunikace Jana Špeldy ke konci září jejich počet činil 400. Vzhledem k celkovému počtu lékařů tento protestní krok učinilo téměř 60 procent z nich.
Podobný počet lékařů – ovšem na celkových číslech s menším podílem – vypověděl práci přesčas ve Fakultní nemocnici Brno coby v největším zdravotnickém zařízení na Moravě a druhém největším v republice. „FN Brno obdržela vyjádření nesouhlasu více než 400 lékařů, což by odpovídalo cca 30 procent z celkového počtu lékařů,“ sdělila za nemocnici vedoucí Centra komunikace a marketingu Lenka Martinková s tím, že situaci nadále sledují a analyzují. Dodala ovšem, že pokud bude „situace dále gradovat“, dojde k omezení provozu neakutní péče. Akutní péče by měla být zajištěna dostatečně.
-fk-
