Evropská unie již nechce dopustit situaci, kdy jednotlivé členské země trpí nedostatkem některých důležitých, a tedy jen těžko nahraditelných, léků. Připravuje proto soubor opatření, pomocí kterých má být nedostatku léků zabráněno. A pokud k němu přesto dojde, měl by být relativně rychle a účinně vyřešen. Připravovaný mechanismus popisuje britský list Financial Times.
Evropská komise navrhne „dobrovolný solidární mechanismus“, který vychází z požadavků Francie a Německa, a také systém včasného varování pro případ nedostatku některých důležitých léků. Vyplývá to z přípravných materiálů Evropské komise, které má údajně k dispozici britský list Financial Times.
Zmíněné systémy se mají skládat z různých nástrojů a opatření. Jejich cílem je zabránit opakování zdravotnické krize v podobě nedostatku některých důležitých, a tedy prakticky velmi těžce nahraditelných léků.
Aliance kritických léčiv
Základem má být systém, který vznikl během covidové pandemie a v reakci na ni, kdy na podle požadavků EU došlo k vytvoření jakési nouzové zásoby zdravotnických prostředků právě pro boj s pandemií koronaviru. V rámci tohoto systému by členské země Evropské unie měly mít možnost nedostatkové léky mezi sebou sdílet.
Evropská komise v průběhu příštího roku vypracuje pokyny pro vytváření národních zásob léků a léčivých přípravků a plánuje založit „Alianci kritických léčiv“, do které se zapojí vlády členských zemí, zástupci farmaceutického průmyslu a také zástupci široké veřejnosti, uvedl list Financial Times s odkazem na dokumenty, které k tomu má k dispozici.
Komise sice odmítla tyto informace komentovat, list Financial Times však tvrdí, že návrh by měl být schválen již 25. října tohoto roku. Účast v jakémsi „sdíleném systému“ by měla být zpočátku nezávazná s tím, že Brusel do konce letošního roku vypracuje seznam životně důležitých léků, které by mohly být do uvedeného mechanismu zařazeny.
Letos bychom to měli zvládnout
Podle listu Financial Times Evropská komise rovněž naléhá na členské státy i Evropský parlament, aby schválily její revizi farmaceutické legislativy, kterou předložila již letos v dubnu. Ta obsahuje například plány na převzetí kontroly nad produkcí léků v případě ohrožení veřejného zdraví, nebo požadavek na to, aby výrobci léků včas varovali před hrozícím nedostatkem.
Evropská komise tak pokračuje v reakci na kritický vývoj v zásobování důležitými léky, kterému přinejmenším od začátku letošního, respektive konce loňského, roku čelí řada členských zemí sedmadvacítky.
Nedostatek se týkal především antibiotik, jakou jsou penicilin nebo amoxicilin, ale také léků tlumicích bolest, jako je paracetamol. Kritický nedostatek se týkal především forem, které jsou podávány dětem.
Zrychlení schvalování dodavatelů
List Financial Times také cituje z analýzy Evropské agentury pro léčivé přípravky, z níž vyplývá, že Evropská unie by měla být schopna se letos vyhnout nedostatku antibiotik, a to i v případě, že poptávka po nich neočekávaně vzroste.
Evropská komise podle Financial Times rovněž zvažuje další opatření, která mají za cíl předejít opakování lékové krize. Patří k nim například rozhodnutí o prodloužení trvanlivosti některých léků, zrychlené schvalování alternativních dodavatelů nebo podpoření výroby léků v domácích kapacitách (v továrnách, které se nacházejí v některé z členských zemí EU).
Brusel také hodlá podpořit společné zadávání zakázek na výrobu léků od roku 2024 nebo výměnu léků se zeměmi na jižní polokouli, jejichž poptávka po antibioticích nebo lécích proti horečce kulminuje v jiné části roku než v zemích na severní polokouli, uvádí list Financial Times.
Zdeňka Musilová
