I když je spousta Čechů sportovními fanoušky, v aktivním sportování a zdravém životním stylu máme velké rezervy. Bojovat proti tomu by mohli pomoci právě sportovci, kteří dokážou oslovit mladší generace a principy zdravého životního stylu jim zprostředkovat. Právě důležitosti sportu a roli sportovců v propagaci prevence se přitom věnoval včerejší III. ročník mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, jehož se zúčastnily i sportovní špičky, jako je olympijský vítěz z Nagana hokejový brankář Dominik Hašek, brankář národního fotbalového týmu Tomáš Vaclík či lezec a několikanásobný mistr světa Adam Ondra.
„Důležité je vzdělávat všechny lidi, nejen mladou populaci – sám jsem otec, a když malá řekne, že chce někam jít, ale já jí to zakážu, tak nikam nepůjde. Je to tedy i o tom, aby rodiče byli motivováni s dětmi někam chodit a šli jim v prevenci a radosti z pohybu vzorem. Musíme také otevírat sportoviště. V poslední době byla stavěna nebo rekonstruována z vlastní iniciativy sportovců. Problém tak může být, že někde nemají děti kde sportovat. A musíme najít cestu, jak to dostat k cílové skupině, kde by mohli pomoci influenceři, sportovci a známé osobnosti. Ti by mohli být propojovateli a tvářemi prevence. Nejen já, ale i kolegové, kteří sami mají děti, všichni chceme, aby sportovaly a aby se veřejné zdraví zlepšovalo, takže bychom byli těmto aktivitám otevřeni,“ uvádí brankář fotbalové reprezentace ČR a amerického klubu New England Revolution Tomáš Vaclík.
Na tomto místě je třeba říci, že osvětové kampaně na poli prevence mívají omezenou účinnost, ovšem právě propagace známými tvářemi je výjimkou. „Osvětová kampaň se ukazuje jako jedna z nejméně efektivních intervencí v dopadu na populaci – pokud to nebudou dělat dobří influenceři. Když to bude vypadat jako doposud, je to nefunkční model,“ poukazuje náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
Žeru maso? Vládou podporované kampaně by měly projít rukou odborníků
V České republice i na Slovensku přitom máme řadu strategií, koncepcí a plánů v oblasti prevence, jejich dopad ovšem většinou není takový, jaký by mohl být. Zásadní problém je přitom právě jejich zprostředkování směrem k široké veřejnosti.
„Kruciální je oslovit občany a mládež, aby se do programů zapojili. Problém je, aby se za ně postavila vláda, programy byly zafinancované tak, aby bylo možno cílů dosáhnout, a hlavně, aby se dobře odkomunikovaly směrem k lidem. Ty musí kampaň oslovit. Změnit názor mladých lidí, aby vůbec uvažovali nad tím, co je psané v národním programu, přitom mohou známé tváře. Neposlouchají, jak jednotlivé faktory škodí zdraví, protože si myslí, že se jich to netýká – oni se cítí zdraví a mají jiné problémy a zájmy. Když se k tomu k tomu ale postaví nejen politici, ale i známé osobnosti, například představitelé sportu či kultury, tak přes různé sociální sítě a aplikace je možné mladé lidi oslovit. Gró úspěšnosti národních programů a akčních plánů, ať už k tabáku, alkoholu, diabetes a podobně, závisí na tom, jak je podáme a vykomunikujeme,“ říká hlavní hygienik Slovenska Ján Mikas.
Šéfka Státního zdravotnického ústavu Barbora Macková k tomu říká, že v Česku v posledních letech máme u prevence politickou podporu, společná komunikace ale někdy vázne – což je vidět například na kampani Agrární komory ČR podpořené ministerstvem zemědělství s názvem Žeru maso, která obsahovala odborně nepodložené informace.
„Všichni bychom se měli zasadit – a zde je koordinační a propojovací role Státního zdravotního ústavu – o to, že zdravý životní styl není nic nenormálního, naopak by to měla být věc, která je sexy. S většinou resortů dlouhodobě spolupracujeme, a bylo by fajn, aby to platilo i o komunikačních kampaních, kde máme rest a na nichž se zatím moc nespolupracuje. Je potřeba, abychom o sobě věděli a sdíleli zkušenosti. Takovéto kampaně by předtím, než jdou do světa k lidem, měly projít i odbornou korekcí,“ načrtává Macková.
Sportem proti stresu
Komunikace tématu směrem k veřejnosti by ale podle Mackové měla jít z vyšších pater, tedy ideálně na úrovni vlády. Veřejné zdraví je totiž téma nadresortní, protože se vedle ministerstva zdravotnictví týká také MŠMT, MPSV nebo ministerstva zemědělství. Záměrem přitom je, aby vznikla rada vlády pro veřejné zdraví (více zde), která by mohla mít komunikaci ideálně na starosti. S tím souhlasí i hlavní slovenský hygienik.
„Mediální oblast je v současnosti tak specifická, že to musí dělat odborníci, kteří se jí věnují – ne jen mluvčí nebo někdo, kdo zpracovává informace na mediálním odboru. Musí to být odborný tým, který umí určit priority, tedy koho zapojit, pro koho jsou jaké informace určeny, jaké se využijí sociální sítě a influenceři. Dnes najdete na internetu informace, jaké chcete. Problém je vybrat si ty relevantní a důležité. Něco takového by mohlo být záštitou vlády, a tyto oficiální, validní informace by měly mít tu správnou komunikační kampaň, aby byli vybraní lidé osloveni vhodným způsobem,“ podtrhává Ján Mikas.
Pokud se přitom dnes mluví o rizikových faktorech, nejčastěji je řeč o kouření, alkoholu či nezdravých potravinách, které bychom měli omezit. Je tu ale ještě jeden méně často zdůrazňovaný rizikový faktor, který se dá naopak potírat pozitivním přístupem. „Rizikovým faktorem je také stres, který je kolem nás. Nedá se změřit, ale dá se léčit – a to sportem. Pohybová aktivita může zátěž stresem snížit,“ uzavírá předseda onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Luboš Petruželka.
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
