Rozsah přesčasů, vymezený v novele zákoníku práce, již několik měsíců budí obavy mezi mladými lékaři. Obávají se zejména toho, že pokud by odmítli navrch své běžné pracovní doby sloužit hodiny navíc, budou za to různými způsoby na svém pracovišti trestáni. Jejich obavy včera přiživil ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který v pořadu Spotlight na webu Aktualne.cz řekl, že během osmihodinové pracovní doby si mladý lékař práci dostatečně neosvojí. Zeptali jsme se, co na to říkají samotní mladí lidé ze zdravotnictví.
„U všech mladých doktorů na světě platí, že se to v mládí potřebují naučit. A v průběhu osmihodinové pracovní doby to prostě nedáte,“ chrlil ze sebe Ludvík v pořadu. Každý lékař by měl podle něj chtít být nejlepší a práci přesčas přirovnal k tomu, když slavný hokejista Jaromír Jágr zůstával na ledě i po trénincích, aby zlepšil svoji hru. Mezi mladší a starší generací lékařů podle Ludvíka, který v období let 2016–2017 působil také jako ministr zdravotnictví, panuje generační střet, kdy ti mladší nechtějí sloužit tak dlouhé směny, jako sloužili lékaři kdysi.
Jeho slova však nenechala mnohé klidnými. „Takové jednání je velmi neuctivé ke všem zdravotníkům, kteří v Motole pracují,“ myslí si předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. Lékaři prý počítají s tím, že někdy si jejich práce vyžádá práci přesčas, o víkendech či o svátcích, ale neměli by k tomu být vydíráni.
K Ludvíkově výroku o nutnost přesčasů k osvojení žádoucích schopností Přáda říká: „Nesouhlasím s tím, že by se v základní pracovní době nedalo nic naučit.“ Pro ilustraci doplnil, že při 48 hodinách týdně má lékař dost času na to, aby se v oboru vzdělával a zlepšoval. „Pokud by chirurg něco dělal 2500 hodin ročně, tak za ten rok dokáže operovat poslepu,“ dodal s nadsázkou předseda Sekce mladých lékařů ČLK. V té souvislosti ovšem upozornil na problém, že lékaři jsou nuceni dělat velké množství administrativní práce, které jim ukrajuje čas, jenž by jinak mohli věnovat pacientům.
K tématu se pro Zdravotnický deník vyjádřila také zubní lékařka a členka strany Pirátů Bára Malíková. „Spousta těch výroků, obzvlášť o mladých lékařích, v současné situaci akorát přilévá olej do ohně,“ říká. Vyjádření rovněž přirovnala k zatloukání klínů nejen mezi mladší a starší generaci lékařů, ale také mezi jednotlivé odbornosti. Naráží tím na slova ředitele Ludvíka, který v rozhovoru v pořadu Spotlight řekl, že ambulantní specialisté obvykle pracují jen 30 hodin týdně, které mají nasmlouvané u zdravotních pojišťoven. „Takto to není a nelze to takto jednoduše porovnávat. V ambulantní sféře je spousta práce spojená s provozem praxe, kterou musí lékaři udělat mimo ordinační hodiny,“ je přesvědčena Malíková.
Pozastavila se i nad příměrem lékařů ke slavnému hokejistovi. „Každý přece nechce ani nemůže být tím nejlepším Jágrem, to by v praxi ani nefungovalo. Pojďme spíše znormalizovat, že pokud bude lékař dělat svou práci dobře, tak za ni dostane nějaké adekvátně dobré ohodnocení v základu, aniž by si ho musel zasloužit tím, že bude sloužit nejprve osm hodin standardní pracovní doby a potom ještě neurčitý počet hodin navíc,“ navrhuje Malíková.
O vyjádření k výrokům ředitele Ludvíka jsme požádali i tajemnici ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze Andreu Daňkovou, která se zároveň věnuje komunikační výuce mediků. „Ryze za sebe můžu říct, že konstruktivní, férová a koncepční komunikace mezi státem, resp. pověřenými osobnostmi ve funkcích a všemi dalšími složkami napříč sektorem je vždy smysluplnější, než unáhlené výroky a zbrklé kroky bez konsenzu,“ sdělila stručně.
-fk-
