Německá nemocniční síť bude v nejbližší době procházet rozsáhlou reformou. Spolkové ministerstvo zdravotnictví plánuje její spuštění k 1. lednu příštího roku. Cílem je zlepšení kvality zdravotní péče, kterého má být dosaženo i skrze snížení počtu nemocnic v celém Německu. Právě příliš hustá nemocniční síť je podle Německé rady sester jedním z faktorů, proč chybí (nejen) ošetřovatelský personál, upozorňuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle Německé rady sester (Deutscher Pflegerat) je v Německu příliš mnoho nemocnic. V Německu tak připadá na tisíc pacientů v průměru 4,8 zdravotní sestry, což našeho západního souseda řadí k zemím, které jsou z hlediska ošetřovatelského personálu silně poddimenzované.
V Norsku toto číslo činí 8,3, ve Velké Británii 7,6, v Dánsku 6,4 a ve Francii 5,3 zdravotní sestry na tisíc pacientů v nemocnicích, cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt studii Německé rady sester. „Pokud jde o personální vybavení nemocnic, Německo patří na dno mezi srovnatelnými zeměmi. Z dlouhodobého hlediska to představuje nepřiměřenou zátěž,“ uvedla podle deníku Deutsches Ärzteblatt předsedkyně Německé rady sester Christine Voglerová.
Snížení počtu nemocnic je správný směr
Podle ní platí, že čím větší daná nemocnice je, tím více příležitostí pro využití synergických efektů nabízí a tím efektivněji lze nasadit zaměstnance včetně ošetřovatelského personálu. „Bylo by v takovém prostředí snazší vytvořit rozumné modely pracovní doby a otevřít kariérní příležitosti,“ dodala předsedkyně Německé rady sester.
Christine Volgerová z tohoto pohledu chválila nemocniční reformu, plánovanou spolkovým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem (SPD). Ta totiž s větší centralizací nemocnic i specializací počítá. „Reforma jde správným směrem,“ řekla Voglerová.
Současně však šéfka Německé rady sester kritizovala, že součástí nemocniční reformy není zavedení zvláštního statutu zdravotních sester (a bratrů), který by postavení ošetřovatelského personálu v rámci skupiny zdravotníků upevňoval, což by podle Německé rady sester vedlo i ke zkvalitnění poskytované péče. „Politika bohužel nadále upevňuje struktury zdravotnického systému a hierarchie práce, vedení i odpovědnosti po vzoru 19. století, kdy dominovali lékaři,“ povzdechla si Christine Voglerová.
Reforma zmírní ekonomický tlak na nemocnice
Reforma nemocnic, na které již měsíce pracuje Spolkové ministerstvo zdravotnictví a jeho expertní skupina, počítá se zúžením počtu nemocnic, a současně s jejich rozdělením do tří úrovní. První úroveň by poskytovala základní péči, druhá standardní a specializovanou péči, třetí úroveň by poskytovala vysoce specializovanou péči.
To mimo jiné bude znamenat, že ne všechny německé nemocnice budou poskytovat veškerou péči, respektive všechny druhy léčby. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach při tom vychází ze studií, které ukazují, že taková klasifikace nemocnic dává smysl jak z hlediska poskytování a dostupnosti péče, tak z hlediska ekonomického.
Nemocnice by se v novém systému měly podle Lauterbacha zbavit přílišného ekonomického tlaku, který je nyní nutí často upřednostňovat právě ekonomická hlediska při poskytování péče před hledisky ryze zdravotnickými.
Německých nemocnicím by se v budoucnu mělo lépe dýchat, protože by mimo jiné získávaly více peněz na pokrytí fixních nákladů, což by jim uvolňovalo ruce při plánování nákladů variabilních, tedy především personálních. V konečném důsledku by měly být i schopny zdravotnický personál lépe zaplatit. A to také díky tomu, že v nové struktuře se počet nemocnic oproti současnému stavu sníží.
Zdeňka Musilová
