Lidé nakažení virem HIV se díky velkým pokrokům v léčbě dožívají stále častěji vyššího věku. Jejich život ale častěji než jiným starším lidem komplikují závažné choroby včetně srdečních a onkologických. Vědci, kteří se donedávna zaměřovali téměř výhradně na to, jak lidem s HIV život prodloužit, proto začínají stále častěji hledat odpověď i na jinou otázku – jak jim v pokročilejším věku zajistit, že jejich život bude nejen dlouhý, ale i kvalitní. Tento trend popisuje článek publikovaný na portálu The New York Times.
Množství lidí, kteří žijí nakaženi virem HIV po padesátce celosvětově roste závratným tempem. V USA jejich počet od roku 2011 stoupl o 73 procent, dnes již je v tomto věku diagnostikováno 572 tisíc Američanů. To, že se lidé s HIV dožívají stále vyššího věku, ovšem neznamená, že je jejich život ve zdravotní rovině srovnatelný s životem běžné populace. Dnes totiž mají dvě třetiny úmrtí lidí s HIV jiné příčiny než samotný virus. Stárnoucí skupina nakažených čelí zvýšenému riziku mnoha nemocí – mimo jiné cukrovky, onemocnění jater a ledvin, osteoporózy, kognitivního poklesu, kardiovaskulárních nemocí a různých druhů rakoviny. Výrazně častější je u této skupiny obyvatel také sociální izolace a pokles kognitivních funkcí.
Vědci, kteří v minulých dekádách vyvíjeli život zachraňující léky, aby zpomalili nebo zvrátili devastující následky nakažení virem HIV, proto nyní stále častěji hledají nové způsoby, jak udržet lidi s HIV zdravější i v pozdějších letech jejich životů. „Neuvěřitelně mě ohromilo, jak péče o starší populace s HIV explodovala. Každý den dostávám e-maily o nových modelech, o novém grantovém financování. Lidé tomu věnují tolik pozornosti,“ řekl The New York Times Nathan Goldstein, který sám vede jednu kliniku pro lidi s HIV v New Yorku.
Největším problémem jsou kardiovaskulární onemocnění
Mění se i atmosféra v oboru. Mnozí odborníci na HIV a stárnutí dnes vyjadřují optimismus – což je v přímém kontrastu s negativními perspektivami, které mnozí sdíleli ještě před deseti lety. Důvodem k optimismu jsou vědecké výsledky. Nedávná studie například ukázala, že statin významně snižuje riziko srdečních infarktů a mrtvice u dospělých ve středním a vyšším věku s HIV a může odhalit příčiny toho, proč tato skupina obyvatel stárne rychleji než ostatní lidé. Řada univerzitních nemocnic také založila specializované kliniky pro starší lidi s HIV, kde nakaženým pomáhají krom specializovaných lékařů i sociální pracovníci, poradci pro zneužívání návykových látek, psychologové a odborníci na výživu.
Zvýšené zdravotní komplikace lidí s HIV ale zůstávají realitou a výzvou pro vědce. Asi nejnaléhavějším zdravotním problémem této populace je dvojnásobné riziko kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s lidmi, kteří virus nenesou. Vědci z Nizozemska odhadli, že do roku 2030 budou více než tři čtvrtiny HIV nakažených trpět nějakým kardiovaskulární onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu, infarktu nebo mrtvice.
Příčinou toho, že kardiovaskulární problémy trápí populaci s HIV více, jsou do značné míry rizikové faktory prostředí, které jsou u těchto skupin populace častější. „ U lidí stárnoucích s HIV je pravděpodobnější, že budou nadále kouřit cigarety, konzumovat nezdravé množství alkoholu a užívat kokain více než lidé stárnoucí bez HIV. Každé z těchto chování přitom zvyšuje nadměrné riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Amy Justiceová, klinická epidemioložka z Yale School of Medicine, která stárnoucí populaci s HIV studuje.
Odborníci upozorňují i na další rizikový faktor – riziko závažných kardiovaskulárních příhod více hrozí černochům, homosexuálům a bisexuálům. A to také kvůli rizikovým faktorům prostředí. Z téměř 1,1 milionu Američanů s diagnózou HIV je přitom 63 procent gayů a bisexuálních mužů a 40 procent jsou černoši.
Mohlo by vás zajímat
Statin jako trumf
Americké Národní instituty zdraví investovaly 100 milionů dolarů do randomizované kontrolované studie nazvané Reprieve, která testovala statinovou medikaci u lidí nakažených virem HIV ve věku od 40 do 75 let. Dobrovolníci byli relativně zdraví a na stabilní antiretrovirové léčbě, takže by většině z nich nebyl jejich lékaři statin doporučen. Výsledky studie ale ukázaly, že lék snížil u dobrovolníků riziko závažných kardiovaskulárních příhod o více než třetinu. „Je to opravdu důležitá studie. Její výsledky jsou v některých ohledech ještě lepší, než bych očekával,“ uvedl Anthony S. Fauci, bývalý ředitel Národního institutu pro alergie a infekční nemoci.
I bez výše zmíněných rizikových faktorů prostředí dochází u lidí s HIV k rychlejšímu stárnutí. Vědci dlouho věřili, že důvodem je chronický zánět a imunitní dysregulace vyvolaná virem, i když je kontrolován antiretrovirovými léky. Steven Grinspoon, hlavní autor studie Reprieve a profesor na Harvard Medical School, řekl, že studie také měřila mnoho chemických markerů zánětu v krvi dobrovolníků a skenovala jejich koronární tepny. Vědci nyní zkoumají, zda tato data mohou pomoci vysvětlit, proč statin snížil kardiovaskulární příhody. Svá zjištění by měli představit v listopadu. Analýza podle Fauciho pravděpodobně odhalí, že statin utlumil chronický zánět dobrovolníků a následně zabránil hromadění plaku v tepnách, které může vyvolat srdeční infarkt nebo mrtvici.
Zlepšení situace v péči o starší lidi s HIV dokládají i jejich osobní příběhy. Paulovi Aguilarovi, kterému je dnes 60 let, dávali lékaři pět let života, když mu bylo HIV v roce 1988 diagnostikováno. Přežil, ale musel bojovat. Tuk z jeho obličeje odtékal, což byl vedlejší účinek rané generace antiretrovirových léků. V loňském roce začal chodit do programu nazvaného Zlatý kompas pro stárnutí HIV pacientů na University of California v San Franciscu. Program poskytuje řadu služeb, včetně kardiologické péče, cvičení a péče o zuby, zrak a duševní zdraví.
„Psychologické poradenství a podpora, které se mi dostalo, mi pomohly vyrovnat se se sebevraždou nejbližšího přítele a následnou vlastní krizí duševního zdraví. Univerzitní program je opravdu dar z nebes,“ řekl Aguilar pro The New York Times. Odborníci nicméně upozorňují, že drtivá většina starších lidí s HIV stále postrádá typ vysoce kvalitní péče, která pomohla Aguilarovi. Takové programy jsou často neúměrně drahé a představují personální a prostorové nároky, které mnoho klinik, zejména v oblastech s nedostatkem zdrojů, nemůže splnit.
-jkn-