Největší česká zdravotní pojišťovna přispěje svým klientům starším 60 let na vakcínu proti RS virům, kterou teprve před několika měsíci schválila Evropská léková agentura (EMA). Na očkování, jež má přijít na zhruba pět tisíc korun, přidá VZP dva tisíce. To je v současnosti nejvyšší částka, jakou pojišťovna z fondu prevence na očkování přispívá. Vakcína by měla ochránit proti těžkým průběhům infekcí RS viry, které ročně v EU připraví o život kolem 17 tisíc lidí nad 65 let.
Čeští senioři budou mít v nadcházející sezóně možnost chránit se hned proti čtyřem původcům respiračních infekcí – vedle chřipky, covidu a pneumokoků nově máme očkování také proti respiračním syncyciálním virům (RS virům). První vakcínu proti RS virům přitom schválila EMA teprve na začátku června (v USA na začátku května) s tím, že do Česka přišla první dodávka před dvěma týdny. VZP přitom na novinku bryskně zareagovala a od 1. září na ni přidá lidem nad 60 let z fondu prevence 2000 korun. Rozhodnutí odsouhlasila na svém včerejším zasedání správní rada VZP.
„Správní rada rozhodla o zařazení nového příspěvku do fondu prevence, a to do výše 2000 korun na vakcinaci proti RS virům pro klienty nad 60 let,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp. Místopředsedkyně správní rady Michaela Matoušková k tomu doplňuje, že do dané věkové skupiny spadá 1,75 milionu pojištěnců VZP. „Očkování doporučujeme především lidem trpícím chronickým onemocněním srdce či ledvin, chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem nebo diabetem. Cílem je samozřejmě, aby tento typ viru, který způsobuje zánět dolních cest dýchacích nebo rýmu a kašel, postihl co nejmenší procento našich obyvatel,“ konstatuje Matoušková.
RS virus je RNA virus vyskytující v průběhu celého roku, zejména ale v průběhu zimních měsíců. Nejčastěji způsobuje příznaky podobné nachlazení, může ale přivodit i vážné onemocnění, jako je pneumonie a bronchiolitida (otok malých dýchacích cest v plicích). Těžký průběh onemocnění přitom hrozí u malých dětí a seniorů, což jsou také přesně skupiny, pro které je nyní dostupné očkování. Jako první byla pro lidi nad 60 schválena vakcína společnosti GSK, žhavou novinkou pak je očkování pro těhotné, které ochrání novorozence. Právě tuto druhou vakcínu Abrysvo navíc minulý týden EMA schválila také pro věkovou kategorii nad 60 let, která tak má v současnosti k dispozici již dvě vakcíny.
Na příspěvky z fondu prevence přitom letos pojištěnci VZP začínají slyšet. Za první pololetí je totiž čerpalo přes půl milionu lidí, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku 22procentní nárůst. Vyplaceno pak bylo 405 milionů korun, tedy meziročně dokonce o 45 procent více. Nejvíce se čerpá na pohybové aktivity od dětí po seniory, dentální hygienu či očkování proti klíšťové encefalitidě, o něž žádá meziročně skoro o šest procent pojištěnců VZP více.
Mohlo by vás zajímat
Nejdražší léčba pro dvouletou holčičku
Všeobecná zdravotní pojišťovna nešetří vedle prevence ani na léčbě. Za prvních sedm měsíců totiž čerpalo nákladnou centrovou péči 62 tisíc jejích pojištěnců, což znamená meziroční nárůst o 15 procent. Na druhou stranu se ale daří snižovat cenu inovativní léčby, takže náklady na celkem 135 center se zvláštní smlouvou (65 poskytovatelů lůžkových a 70 ambulantních služeb) rostly jen o 10,5 procenta.
Obecně pak je největší nárůst zaznamenán ve skupině cystická fibróza, dále u hematologických onemocnění, nádorů plic, prsu či u těžké psoriázy. Zároveň na náš trh ve druhém čtvrtletí tohoto roku vstoupilo sedm inovativních přípravků v sedmi diagnostických skupinách.
Pokud bychom se pak podívali na nejdražší terapii po jednotlivých pacientech, nejvíce dala VZP loni za dvouletou holčičku se spinální svalovou atrofií – 63 milionů korun. Za terapii dvaceti nejnákladnějších pacientů pak pojišťovna celkem uhradila 718 milionů korun, kdy se v devíti případech jednalo právě o SMA a lék Zolgensma dohromady za více než půl miliardy korun. K nejnákladnějším chorobám vedle toho patří poruchy srážlivosti krve či metabolické poruchy. Za naprostou většinou nákladů přitom stojí léky, které tvoří 96 procent celkové sumy.
„Věkové rozpětí nemocných je od 0 do 81 let, z čehož můžeme číst důležitou věc, a to, že věk není kontraindikací léčby. Jestliže je pacient v takovém zdravotním stavu, že léčbu snese, je mu nabídnuta,“ podtrhává místopředsedkyně správní rady Věra Adámková. Ta zároveň poukazuje na to, že náklady na dvacítku nejdražších pojištěnců VZP stouply za posledních pět let z 347 milionů na dvojnásobek, přitom ale nejdražší pacient stál před pěti lety 74 milionů, tedy více než nyní.
Úhradu nákladné léčby si může VZP podle svého ředitele Zdeňka Kabátka dovolit díky aktivní lékové politice. „V podstatě bez ustání vedeme s dodavateli jednání o cenách těchto nejmodernějších, a tedy i nejdražších léčivých přípravků. Česko se tak díky tomu po právu řadí mezi země s nejlepší dostupností inovativních léčiv,“ připomíná Kabátek.
Vedle toho pak také pojišťovna dobře hospodaří. Příjmy VZP za prvních sedm měsíců se vyšplhaly na 160,5 miliardy korun, výdaje pak činily 159,5 miliardy. „Plánovaný deficit schválený na 5,5 miliardy se nám tak volně posouvá k nule a já se domnívám, že se k nule na konci roku také dostaneme,“ dodává místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Michaela Koubová
