Nedostatek penicilinu je celosvětový problém, jehož důvodem jsou nedostatky výrobních kapacit i vysoká spotřeba, která se projevila i v minulé post-covidové respirační sezóně. Letos ale opakování loňského scénáře nehrozí. Penicilin jsme navíc případně schopni nahradit stejně účinnými léky, a to při dodržení zásad vhodné antibiotické preskripce. Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví to řekl předseda Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP a přednosta Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Motol Milan Trojánek. Ministr Vlastimil Válek ujistil, že penicilinu bude dost, upozornil ale také, že zmizí některé konkrétní léky, na které jsme zvyklí.
Milan Trojánek upozornil na to, že problém s nedostatečnými dodávkami antibiotik rozhodně není jen problémem České republiky. „Výrobní kapacity máme velmi limitované celosvětově, proto se ten problém dotýká celého světa, nejen nás,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trojánek nicméně věří, že antibiotik bude – i díky ministerstvem naplánovaným dodávkám – dost. Navíc neočekává, že by letošní sezona respiračních infekcí byla podobná té loňské, post-covidové.
Loňský problém s nedostatkem dodávek antibiotik podle něj souvisel právě i s naprosto atypickou respirační sezónou, kterou jsme loni prožili. „Poté, co jsme při covidových letech dodržovali protiepidemická opatření, jsme se loni začali promořovat některými respiračními viry. V loňské respirační sezóně jsme zaznamenali enormní nárůst respiračních infekcí. A jak víme, tak právě respirační infekce jsou nejčastějším důvodem pro užívání antibiotik. A my lékaři bychom si mohli sáhnout do svědomí – někdy i nadužívání antibiotik,“ řekl Trojánek.
Ekologický, ale nahraditelný
Penicilin je podle Trojánka vhodný zejména proto, že je šetrný k pacientovu tělu. „Penicilin používáme pouze v limitovaných indikacích, jednou z nejdůležitějších jsou streptokokové infekce. Výhoda tohoto antibiotika spočívá přitom právě tom, že je úzkospektré. Není to dokonalé antibiotikum, které zachrání lidstvo, ale poměrně málo ovlivňuje mikroflóru a je ekologické,“ popsal Trojánek základní výhody penicilinu.
U úzkospektrých antibiotik existuje podle odborníků menší riziko vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům než u antibiotik širokospektrých. „Když vybíráme antibiotika, která dáme do odborných doporučení, chceme, aby patřila mezi ta ekologická,“ dodal Trojánek s tím, že doporučení vychází z klasifikačního seznamu Světové zdravotnické organizace (WHO).
I penicilin je nicméně podle Trojánka plnohodnotně nahraditelný. „Jsem plně přesvědčen o tom, že když se podívám na indikace penicilinu, že ho jako lékař dokážu z hlediska účinnosti velmi dobře nahradit. Co se tedy týče samotné účinnosti terapie, není problém v tom, že bychom neměli účinnou látku na léčbu určitých infekcí. Penicilin je indikován velice úzkospektře. Druhá věc je ale nějaká racionalita antibiotické preskripce a to, jak moc některá jiná antibiotika indukují antibiotickou rezistenci,“ vysvětlil Trojánek.
Pokud lékař penicilin nahradí jiným antibiotikem z klasifikačního seznamu WHO, splňuje kritéria kvalitní racionální antibiotické preskripce. „Není to tedy tak, že bychom tu neměli nějaký lék na léčbu infekce, který okamžitě nezbytně potřebujeme, jinak nebudeme moci léčit pacienty,“ uzavřel Trojánek.
Některé léky prostě zmizí
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na rezortní tiskové konferenci především vysvětloval, že nehrozí opakování situace s výpadky léčiv z konce loňského roku, protože plány dodávek, které ministerstvo vyjednalo, počítají s 300 tisíci dodávek balení penicilinových tablet a sirupů pro nejmenší děti do první poloviny listopadu.
Válek ale upozornil na to, že je třeba změnit naše mentální nastavení, protože není správné situaci s nedostatkem léčiv provazovat s konkrétními názvy léků. „Musíme situaci provazovat s kategoriemi léků. A v kategoriích jsem si jistý, že situace je pod kontrolou a léků máme dostatek,“ řekl ministr.
„S jedním konkrétním lékem je problém pouze v České a Slovenské republice, nikde jinde na světě se nepoužívá. U nás se používá z jakési historické tradice, přitom má spoustu daleko lepších alternativ, nicméně je vnímán jako něco, co nemá náhradu. Vyrostli jsme na nějakém typu antibiotika a máme to pod kůží,“ uvedl ministr, podle kterého se musíme smířit s tím, že se farmakoterapie změnila. „Změnila ji situace během covidu a po covidu, změnily ji výrobní závody a výrobci aktivních látek… Budou tu jiné typy léků ze stejné kategorie, které jsou modernější, možná účinnější a možná i dražší – ale na to jsme jako stát připraveni. Ale nebudou to ty konkrétní léky, na které jsme zvyklý. Ty prostě zmizí,“ vysvětlil Válek.
Jakub Němec
