Jakékoliv nečekané změny menstruačního cyklu přirozeně vyvolávají obavy. O to důležitější je poskytnout odpovídající vysvětlení toho, co se děje. Přesto menstruační zdraví žen dlouho zůstávalo stranou vědeckého zájmu a potřebné informace často chyběly. Navzdory tomu, že už jsou k dispozici práce mapující vliv očkování proti covid-19 na menstruační cyklus a tématem se zabývali i lékoví regulátoři, dopady prodělání infekce na tuto oblast ženského zdraví zatím příliš sledovány nebyly. O to cennější jsou závěry nové studie publikované v žurnálu Obstetrics & Gynecology, která zahrnovala ženy z celkem 110 zemí světa, a porovnávala, jak vliv prodělání infekce, tak vakcinace, či situaci, kdy ženy ve své anamnéze neměly prodělání infekce a ani očkování.
Pandemie covid-19 přinesla řadu mezer ve vědeckém poznání, které bylo nutné brzy zaplnit. Stejně tak nástup vakcinace znamenal řadu otázek k zodpovězení. A vzhledem k tomu, že průběh menstruačního cyklu je jedním ze základních parametrů, který ženy vnímají i při hodnocení vlastního zdraví, celkem logicky se první studie zaměřily na to, jak případné očkování může ovlivnit cyklus, a dopady vlastního prodělání infekce v této oblasti, nebyly sledovány až tak pozorně. V tomto ohledu tak nová mezinárodní studie publikovaná v žurnálu Obstetrics & Gynecology zaplňuje některé z mezer vědeckého poznání.
To, jak prodělání infekce covid-19 ovlivňuje menstruační cyklus, bylo zatím zkoumáno spíše okrajově, a navíc předchozí práce trpěly řadou nedostatků. Například zahrnovaly příliš malý počet sledovaných osob, kontrolní skupina byla příliš malá či zcela chyběla, nebo zde byly přítomny další vlivy zkreslující výsledky. V tom je nová studie odlišná. Zahrnovala celkem 6 514 žen ze 110 zemí světa ve věku 16 až 45 let s normální délkou menstruačního cyklu (24–38 dní) a celkem byly analyzovány údaje o 32 570 proběhlých cyklech. Ženy pak byly rozděleny do tří skupin, podle toho, zda prodělaly infekci covid-19, byly očkovány, nebo ve své anamnéze neměly prodělání infekce a ani očkování.
„Byl to fantastický nápad podívat se na obě události najednou, aby bylo možné zjistit, co mělo větší dopad,“ popisuje na svém blogu Vajenda americko-kanadská gynekoložka Jen Gunterová, která se dlouhodobě věnuje popularizaci témat souvisejících s ženským zdravím. Podle ní je při interpretaci vlivu jakékoliv události na menstruační cyklus zcela zásadní pochopit, že tato oblast ženského zdraví je sama o sobě velmi variabilní, aniž by to nutně znamenalo nějakou patologii. „Změny délky cyklu až do sedmi dnů nejsou považovány za medicínsky významné. Menstruační cyklus není metronom, takže se malé odchylky očekávají. Víme, že zhruba 5 až 6 procent osob bude mít menstruační cyklus delší o více než osm dnů, než se očekává, což znamená, že ani výraznější změny cyklu nejsou neobvyklé,“ vysvětluje s tím, že pro případnou studii hodnotící změny cyklu je tak nutné mít k dispozici údaje o několika cyklech, jenž proběhly ještě před danou událostí, ať už je to prodělání infekce či vakcinace proti ní.
Zdrojem dat se stala mobilní aplikace sledující cyklus
V tomto konkrétním případě měl vědecký tým k dispozici údaje o více než 35 tisících ženách. Nicméně poté, co byly vyloučené ty, které nesplňovaly věková kritéria či jejich cyklus byl sám o sobě nepravidelný a mimo obvyklou „normu“ (24 až 38 dnů), bylo do studie zařazeno celkem 6 514 žen. Analyzovány byly tři poslední cykly před proděláním infekce covid-19 nebo vakcinací a dva následující po jedné z těchto událostí. U žen, které neměly ve své anamnéze ani prodělání infekce a ani vakcinaci, byly hodnoceny poslední tři cykly z roku 2020 a první dva cykly roku 2021. Celkem tak bylo do studie zařazeno 4 643 očkovaných žen, 1 450 žen, které prodělaly onemocnění, a 421 žen tvořilo kontrolní skupinu.
Data o ženách a jejich cyklech vědecký tým získal z mobilní aplikace Clue, která je určená na sledování průběhu menstruačního cyklu a je používaná mezinárodně. Už tento způsob sběru dat je cenný, protože mobilní aplikace umožňuje získat velké množství poměrně přesných dat o svých uživatelích, a to mnohem efektivněji než například dotazníky. „Tento výzkum ukazuje na význam anonymizovaných uživatelský dat z mobilní aplikace Clue, a to jak skrze ně je možné dosáhnout pokroku ve výzkumu menstruačního cyklu a reprodukčního zdraví,“ shrnuje profesorka gynekologie Amanda Sheaová, která vedla vědecký tým a působí Oregon Health & Science University School of Medicine.
Prodělání infekce i očkování ovlivňují menstruační cyklus, změny jsou ale dočasné
Daná studie ukazuje, že jak vakcinace, tak prodělání infekce covid-19 mají vliv na menstruační cyklus: „Skupina žen, které prodělaly covid-19, zaznamenala prodloužení svého čtvrtého cyklu o 1,45 dne ve srovnání s předchozími třemi cykly. Očkovaná skupina žen zaznamenala prodloužení svého čtvrtého cyklu o 1,14 dne ve srovnání se třemi předchozími cykly. U kontrolní skupiny bylo v časově srovnatelném období pozorováno zkrácení cyklu o 0,68 dne.“ Podle autorského týmu je jak prodělání infekce, tak očkování proti ní spojeno s „malou změnou cyklu“, která je navíc pouze dočasná a sama od sebe odezní. Obě události tedy menstruační cyklus ovlivňují, nicméně nedochází k závažným a ani trvalým změnám.
Nicméně při podrobnějším pohledu na analyzovaná data, je vidět rozdíl mezi ženami, které infekci prodělaly a mezi těmi, jenž proti ní byly očkovány. Konkrétně se jedná o změny, kdy došlo k prodloužení cyklu o více než 8 dnů. Ženy, které toto zažily, tvořily mezi těmi, jenž infekci prodělaly, 9,7 %, zatímco mezi očkovanými 6,3 % a v kontrolní skupině pak 6,9 %. „To znamená, že u malého procenta těch, kteří prodělají covid-19, může dojít k rozvoji nepravidelnosti cyklu, jenž bude delší než osm dnů, a sama o sobě odezní během dalšího cyklu. U očkovaných je tento efekt méně pravděpodobný. To znamená, že očkování proti covid-19 chrání před těmito změnami menstruačního cyklu v důsledku prodělání infekce,“ shrnuje Jen Gunter s tím, že je však nutné provést další studie, aby bylo možné tuto interpretaci potvrdit.
Navíc zmiňovaná studie měla řadu limitací, což uznává i autorský tým. Například nezahrnoval údaje o etnické příslušnosti či socioekonomické situaci sledovaných žen, což samo o sobě může ovlivňovat průběh menstruačního cyklu. To, zda došlo k prodělání infekce covid-19, bylo hlášeno samotnými uživatelkami mobilní aplikace, nikoliv dále ověřováno například skrze PCR test, tedy je možné, že řada žen infekci prodělala, aniž by jí nahlásily, či onemocnění prodělaly asymptomaticky a nevěděly o tom. Studie ani nerozlišovala mezi jednotlivými varianty viru SARS-CoV-2, které mohly i na menstruační cyklus působit rozdílně.
„Stručně řečeno, ačkoliv byl podíl jedinců, u nichž došlo ke klinicky významné změně cyklu o více než 8 dní, u žen, které prodělaly covid-19, na úrovni populace bylo prodělání covid-19 spojeno s malou a dočasnou změnou cyklu, jejichž délka je spojená s vlivem očkování proti covid-19,“ shrnuje své závěry autorský tým.
Ludmila Hamplová
