Evropští lídři ve zdravotnictví se na neformálním ministerském setkání v Las Palmas de Gran Canaria zavázali k posílení budování Evropské zdravotní unie. Cílem společenství bude jednotnější a integrovanější způsob řešení budoucích krizí v oblasti zdravotní péče. Zástupci všech členských zemí chtějí vzájemně spolupracovat v oblastech jako je digitalizace zdravotnictví, strategická autonomie lékového trhu, prevence nemocí, důsledný monitoring a péče o duševní zdraví člověka.
Úřadující španělský ministr zdravotnictví José Manuel Miñones a evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová na setkání zdůraznili, že všechny členské státy jsou připraveny koordinovaně postupovat tváří v tvář všem budoucím výzvám. „Krize spojená s pandemií covid-19 nás naučila mnoho lekcí. Nejdůležitější je naše jednota,“ připomněl Miñones a dodal, že ministři se zavázali ke spolupráci v budování Evropské unie zdraví, rozšiřování povědomí o prevenci, digitalizaci a posilování kapacit zdravotnických systémů.
Digitalizace za účelem zlepšení péče
Digitalizace je jednou z největších výzev současného předsednictví. Zdravotníci souhlasí s tím, že zdravotní údaje jednotlivců podléhají etickým pravidlům a musí být ochráněna. Jak však zdůraznil Miñones, digitální technologie mají potenciál přinést změnu paradigmatu ve správě zdraví v Evropské unii a zlepšit zdravotní péči o občany. Údaje o zdraví ve velkém měřítku podle něj umožní rychlejší vývoj nových služeb a produktů, včetně prevence a včasné léčby.
Španělský ministr zdravotnictví rovněž zdůraznil, že cílem navrhovaného evropského datového prostoru jsou výhody elektronického zdravotnictví a telemedicíny pro všechny Evropany. „Občanům to umožní lepší přístup k údajům o jejich zdravotním stavu, lékařům zase přístup ke zdraví svých pacientů globálně, dokonce i přes hranice, když občan cestuje,“ uvedl.
Evropa cílí na duševní zdraví
Španělské předsednictví našlo v evropských zemích velkou podporu pro iniciativu v oblasti posílení duševního zdraví. Ministři dospěli k názoru, že péče o duševní zdraví a boj proti stigmatu spojeným s osamocením jsou v Evropě prioritou.
„Shodli jsme se na tom, že musíme pracovat na změně vnímání duševních nemocí a stigmatu,“ zdůraznil ministr v souvislosti s krizí způsobenou covidem, ale také s důsledky války způsobené ruskou agresí proti Ukrajině. „Duševní zdraví je věcí politické vůle. Pokud nezasáhneme hned, bude příliš pozdě,“ řekl Miñones. Zdravotníci se shodli na potřebě vytvořit nové mechanismy na ochranu nejzranitelnějších skupin a také na důležitosti rozvoje některých podpůrných nástrojů. „Musíme mít jasno v tom, že mít problém s duševním zdravím není problém,“ dodal Miñones, který vyzval k tomu, aby se ke zdraví přistupovalo jako k jednotnému „balíčku“ fyzické a duševní pohody.
Jednotný lékový trh
Posílením autonomie unie v klíčových odvětvích, jako je energetika a zdravotnictví, se zabývá plán Otevřené strategické autonomie (OSA). Španělské předsednictví nyní dokončuje návrh, který má být předložen v říjnu a bude usilovat o dohodu, která zajistí, že dodavatelské řetězce léků, jejichž významnost zdůraznila hlavně pandemie covid-19, budou diverzifikované a bezpečné – tak aby Evropa mohla uspokojit své vlastní potřeby.
Dále Miñones zdůraznil, že cílem reformního balíčku je také jednotný trh s léčivy, k němuž budou mít všichni občané a pacienti v EU, bez ohledu na to, kde žijí, přístup. Cílem je tak snížit nedostatek či výpadky léků a zajistit, aby byly dostupné všem.
-ns-
