Změny v téměř dvou stovkách výkonů, z nichž 88 ve dvaceti oborech je nových – to přináší novela seznamu výkonů, která nyní prošla připomínkovým řízením. Nejvíce výhrad přitom měla Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů, které se ohradily proti zavedení většiny nových výkonů. Odbory a Česká lékařská komora pak požadují, aby byla ve výpočtech zohledněna cena práce zdravotníků. Žádné z připomínkových míst nicméně k novele nezaujalo nedoporučující stanovisko.
Novela seznamu výkonů, která by měla platit od nového roku, přichází s novými výkony v oblasti geriatrie a paliativní medicíny, PSA screeningu či u včasného záchytu poruch štítné žlázy v těhotenství. Navyšuje také základní minutové sazby nositelů výkonů o průměrnou roční inflaci, aktualizuje stávající výkony, které svým obsahem neodpovídají skutečnosti, a vyřazuje výkony, které se již nepoužívají při vykazování zdravotní péče a jsou nahrazeny modernějšími metodami (podrobně jsme o tom psali zde).
V rámci připomínkového řízení žádná ze stran nepodala k novele nedoporučující stanovisko, Česká lékařská komora (ČLK) ovšem kritizuje, že nebylo zohledněno navýšení ceny práce zdravotníků.
„ČLK opakovaně poukazuje na potřebu nápravy chyby ve výpočtu režijních nákladů spočívající v nezohlednění navýšení ceny práce u těch zdravotníků, jejichž práce není zahrnuta přímo do kalkulace nákladů na provedení výkonu, ale je zahrnuta do minutové režijní sazby. Nezohlednění navýšení ceny práce zdravotnických pracovníků, jejichž práce je zahrnuta do výpočtu režijních nákladů, vede nejen k nesprávné kalkulaci režijních nákladů, ale fakticky i k nerovnému nastavení úhradových podmínek pro poskytovatele. Z uvedeného důvodu ČLK trvá na svých, v minulosti opakovaně uplatněných připomínkách a znovu ministerstvu zdravotnictví předkládá návrh navýšení minutové režijní sazby, které zohlednění navýšení ceny práce nositelů výkonů, ke kterému v minulosti opakovaně došlo,“ uvádí komora v připomínkách.
Stejně to vidí také odbory. „Upozorňujeme, že výše mzdových indexů dlouhodobě neodráží skutečnou cenu práce nelékařských zdravotnických pracovníku a jsme přesvědčeni, že je nutné do budoucna postupovat systémově. Navýšení mzdových indexů na reálnou cenu práce bude prvním krokem k narovnání disproporčních systémů. Navrhujeme, aby ministerstvo zdravotnictví ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, upravilo mzdové indexy pro nelékařské zdravotnické pracovníky na úroveň průměrných mezd jednotlivých profesí podle statistických údajů ÚZIS za rok 2022. Tento krok považujeme za naprosto nezbytný,“ píše ČMKOS.
Odbory také požadují navýšit v kalkulaci položku navýšení osobních nákladů nositelů výkonů v odbornosti 913 – všeobecná sestra v sociálních službách. Podle nich je v tomto případě nutné navýšení mzdového indexu nositelů výkonu u každého vykázaného výkonu.
Zaměstnavatelé nechtějí nové výkony
Řadu připomínek k novele poslali také zaměstnavatelé. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů nesouhlasí se zařazením velké části nových výkonů, případně požaduje odloženou platnost. Jedná se například o výkony související s programem časného záchytu karcinomu prostaty, tyreoidálním screeningem v těhotenství, vyšetřeními sluchově postižených dětí v pedaudiologickem centru, se dvěma novými výkony v geriatrii či sadou robotických výkonů.
Vedle toho zaměstnavatelé nesouhlasí také s doplněním týkajícím se ošetření dětí. „Doplnění bodu 16 a zavedení nových výkonů nebylo řádně projednáno v pracovní skupině k seznamu zdravotních výkonů (SZV) a konkrétní parametry nebyly známy v rámci jednání Dohodovacího řízení pro rok 2024, přičemž v některých segmentech (například fyzioterapie), ve kterých došlo ke shodě na návrhu alespoň mezi poskytovateli a VZP ČR, má uvedená úprava významný dopad na parametry dohody na úhradovém mechanismu. Navrhujeme proto odložit úpravu a zavést bonifikační výkony za ošetření dětí s účinností od 1. 1. 2025, až bude úprava řádně projednána v pracovní skupině k SZV a zdravotní pojišťovny budou moci tuto úpravu zohlednit v Dohodovacím řízení pro rok 2025,“ stojí v odůvodnění.
Nad rámec novelizovaných bodů pak zaměstnavatelé navrhují mezi univerzální mezioborové výkony zařadit výkon „vzácné onemocnění – pacient v diagnostickém nebo terapeutickém procesu“, který by měl pouze informativní charakter bez bodového ohodnocení. Vykazován by přitom byl ke každému klinickému vyšetření u pacienta se vzácným onemocněním nebo podezřením na vzácné onemocnění ve specializované ambulanci či u poskytovatele zdravotních služeb, který je zařazen v síti center pro vzácná onemocnění.
Bonifikace za péči o vězně
Požadavek nad rámec návrhu má ale také ministerstvo spravedlnosti. To by chtělo bonifikovat poskytovatele zdravotní péče starající se o vězně.
„Zdravotnická služba ve věznicích zahrnuje lékařské ošetření, ošetřovatelské služby, ale i vhodné diety, fyzioterapii, rehabilitaci a další potřebnou speciální péči, za podmínek srovnatelných s těmi, jakých se dostává pacientům mimo věznice (princip ekvivalence). Tomu musí odpovídat vybavení lékařským, ošetřovatelským a technickým personálem, jakož i vhodné prostory, zařízení a technické vybavení. Tyto zdravotní služby jsou však poskytovány ve ztížených podmínkách, které se u mimovězeňských zdravotnických zařízení v takové míře nevyskytují. Často se jedná o pacienty sociálně slabé nebo ze sociálně vyloučených lokalit. Dále jsou to pacienti s minimální zdravotní gramotností, kteří mnohdy měli omezenou zdravotní péči. Trpí vysokým stupněm komorbidity, mají chronická stádia onemocnění, jsou závislí na návykových látkách, vyskytuje se u nich větší míra mentálních poruch. K poskytování zdravotních služeb dochází za dodržování přísných bezpečnostních opatření (například střežení pacienta při vyšetření nebo omezení společného ubytování pacientů) a ve specifických prostorách věznic. To klade nejen vyšší nároky na zdravotní personál, ale též i výrazně prodlužuje dobu ošetření. Průměrná doba na ošetření jednoho pacienta je ve srovnání s mimovězeňskými poskytovateli o 35 procent delší,“ vysvětluje ministerstvo spravedlnosti.
Od začátku příštího roku chce také ministerstvo spravedlnosti zřídit státní příspěvkovou organizaci, která by měla poskytovat zdravotní služby osobám ve výkonu vazby, zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody. Na tuto organizaci přejde z Vězeňské služby ČR v plném rozsahu poskytování lůžkové péče vězňům. Za tuto péči přitom ministerstvo navrhuje navýšit koeficient 1,2 oproti běžným poskytovatelům. Pokud je pak péče vězňům poskytnuta u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb, chce ministerstvo vzhledem k náročnosti výkonu bonifikaci s koeficientem 1,1.
Michaela Koubová