Sněmovna vyhověla Senátu a upravila novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, respektive zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, že umožní hrazené očkování proti HPV všem dívkám a chlapcům od 11 do 15 let věku – dosud to bylo jen ve 13 letech. Co si od této změny slibuje, jsme se zeptali senátora Ondřeje Šimetky (nestraník za ODS), který byl jedním z jejích iniciátorů.
Proočkovanost českých dětí je dnes zhruba 70 procent u dívek a méně než 50 procent u chlapců. WHO a EU přitom doporučují 90 procent pro dívky a výrazné zvýšení proočkovanosti chlapců. Věříte, že legislativní změna povede ke zvýšení proočkovanosti českých dětí?
Ano, přesně to si od novely zákona slibujeme. Dosud měli rodiče jen jeden rok na to, aby se ohledně očkování svých dětí proti HPV rozhodli, přičemž šlo navíc o rok, kdy děti neabsolvují preventivní prohlídku, a k této informaci se tak nemuseli vůbec dostat. Mnoho z nich se kvůli tomu o očkování dozvědělo pozdě a nestihli jej, nebo se nestačili rozhodnout. Čtyřletý interval by mohl tuto situaci výrazně zlepšit.
Jaké zlepšení míry proočkovanosti – dá-li se to alespoň přibližně kvantifikovat – byste považoval za naplnění záměru této změny?
Z hlediska snahy o eliminaci nádorů asociovaných s HPV je vhodné, aby se proočkovanost zvýšila u děvčat i chlapců nad 90 procent. Takovou proočkovanost doporučují všechny významné vědecké autority, odborné společnosti, WHO i EU. Jakékoliv přiblížení se k této hranici bude přínosem.
Může podle Vás v příštích letech nastat natolik pozitivní změna, že dojde k eliminaci HPV asociovaných onemocnění v naší populaci?
Ano, je to možné, příklady ze světa, například z Austrálie, to opravdu ukazují. Je to běh na dlouhou trať, ale opravdu se můžeme dostat do situace, kdy nebude v ČR ročně umírat více než 350 žen na rakovinu děložního čípku, ale budou to jen jednotky nebo nižší desítky případů.
Musí tu ale zaznít apel na nutnost aktivních kroků ze strany plátců. Klíčové je informovat rodiče a děti, aby o benefitech očkování věděli a využili úhradu ze strany pojišťoven, a rovněž bude nutné zvýšit motivaci pediatrů, aby se snažili zlepšit míru proočkovanosti. Vidíme totiž velké regionální rozdíly, například ve Zlínském kraji je proočkovanost jen 30 procent, zatímco ve Středočeském 70 procent. Bezpochyby bude potřeba komunikační kampaně zacílené na širokou veřejnost ohledně všech benefitů. Zatím převládá povědomí o přínosu pro dívky v podobě prevence rakoviny čípku děložního, u chlapců se ale osvěta setkává s pochybnostmi. Přitom poslední data o nárůstu počtu případů rakoviny orofaryngu – tedy ústní části hltanu – spojených s HPV jsou dalším jasným argumentem pro očkováni chlapců a mladých mužů.
Řada zemí světa motivuje k očkování i dospívající děti a mladé dospělé, které nestihli očkování v dětském věku. Argumentují snahou o dosažení kolektivní imunity v populaci a pozitivními daty o účinnosti vakcíny i u této skupiny populace. Mohla by toto být inspirace i pro ČR?
Ano, i tímto směrem uvažujeme. Jednou ze skupin, které by bylo vhodné naočkovat i později jsou ženy, které již měly nález na děložním čípku, musely podstoupit nějaký výkon, například konizaci, tedy seříznutí děložního čípku, z důvodu předrakovinných změn na čípku a po zákroku by bylo vhodné je naočkovat. Dá se ale uvažovat i o jiných krocích, například o dalším rozšíření věkové hranice.
Jakub Němec
